Námitky protistrany

I když si čtenáři Neviditelného psa ohledně věrohodnosti amerického inside jobu 9/11 asi už dávno udělali svůj názor, je teď jistě na mně, abych vyrukoval se svým. Vezmu to nejdřív obecně, a pak teprve přistoupím k výše uvedeným klíčovým argumentům konspirátorů. Jen těžko se přitom můžu vyhnout tvrzením zcela triviálním, za což se předem omlouvám. Podotýkám zároveň: nemyslím si, že vše muselo proběhnout tak, jak se oficiálně tvrdí, ledacos se třeba dodnes tutlá, případně se záměrně zkresluje a mlží – a to i formou předkládání celkem zjevně pošetilých domněnek či „důkazů“ méně probudilým konspirátorům. Předem připravený rozsáhlý inside job varianty MIHOP v americké režii nicméně považuju za nesmysl.

- Kolem každé složité události nutně vzniká mnoho nejasností, které vyvolávají mnoho pochybností a alternativních výkladů, včetně konspirátorských. Jedenáctého září v USA celkem přirozeně kdekdo zmatkoval a události jsou poměrně špatně zdokumentovány, a právě na to konto lze většinu nesrovnalostí či „nestandardních reakcí“ připsat.

- Leckomu může připadat podivné, že se devatenácti islamistickým teroristům s minimální výbavou podařilo unést hned čtyři americká civilní letadla a třemi z nich úspěšně zasáhli cíle. Každý alternativní výklad konspirátorů je ale ještě nepoměrně podivnější, nehledě na to, že často žádný výklad nenabízejí - vymezují se pouze negativně („tak, jak se tvrdí oficiálně, se to a to zaručeně nestalo“).

- V žádné civilizované zemi, natož v USA, kde vyjdou brzy najevo i drobné erotické zálety prezidenta, není možné zorganizovat tak složité spiknutí proti vlastním lidem, zahrnující nejméně stovky účastníků včetně veřejně činných osob, aniž by to trvale zůstalo utajeno i po akci. Jestliže by se někdo v Americe do takové „false flag operace“ se spoustou velmi nejistých výsledků vůbec pustil, určitě by se kvůli minimalizaci rizik prozrazení snažil o co nejjednodušší provedení. Zejména by tedy zůstal u oněch falešně unesených civilních letadel a nekomplikoval si to výbušninami ani nějakými raketami. Všechny tři výše uvedené klíčové námitky konspirátorů jsou tedy ve skutečnosti silné argumenty proti inside jobu, nikoliv pro něj. Podezření konspirátorů, že nešlo jen o to vyvolat záminku k novým imperiálním válkám, ale u WTC se jednalo zároveň i o pojišťovací podvody či „nenápadné“ uvolnění parcel, nelze než označit za paranoidní bludy. Neříká se, že mnoho psů, zajícova smrt?

A nyní tedy konkrétně.

1. Je třeba předeslat, že tak komplexní jevy, jako jsou následky nárazu velkého boeingu, letícího rychlostí střely, se spoustou leteckého paliva, do mrakodrapu se složitou konstrukcí nelze zcela spolehlivě popsat či namodelovat, už proto, že samozřejmě nebylo nijak zdokumentováno skutečné vnitřní poškození budov po impaktu letadel. FEMA (Federal Emergency Management Agency, viz zpráva http://www.fema.gov/rebuild/mat/wtcstudy.shtm) a později NIST (National Institute of Standards and Technology, viz zpráva http://wtc.nist.gov/NCSTAR1/) se o to nicméně pokusily, a přes jisté neshody v závěrech vytvořily spolu s dalšími institucemi a odborníky (např. prof. Zdeňkem Bažantem) zhruba následující obraz zkázy WTC1 a WTC2:

V patrech silně poškozených už samotnými nárazy letadel došlo k požárům explozivní povahy, které mj. strhly tepelnou izolaci ocelových konstrukcí. Příhradové nosníky podlah se pak účinkem poměrně vysoké teploty několik set stupňů postupně deformovaly a četné silně zatížené vnější sloupy s nimi spojené se prohnuly dovnitř. Zdeformovaná konstrukce v jistém okamžiku ztratila kritickou nosnost a vršky věží se začaly řítit dolů. Jejich rychle narůstající kinetická energie byla přitom tak ohromná, že jim spodní nepoškozená patra kladla jen minimální odpor, takže padala jen o málo pomaleji než rychlostí volného pádu. O chvilku později se zhroutily i dosud stojící zbytky jader obou věží. Bez zahrnutí „pomocné demolice“ lze vysvětlit všechny „podezřelé“ jevy, jako například rychlý nástup kolapsů, zřícení do půdorysu, údajné výbuchy ve spodních patrech, odlétající trosky, pyroklastická oblaka prachu apod.

Jinak hypotézu řízené demolice lze zpochybnit mnoha způsoby, z nichž některé zakládají i na zdravém selském rozumu, eventuálně se špetkou opatrného cynismu. Například: pokud by bylo záměrem amerických spiklenců inside jobu získat co nejsilnější casus belli, patrně by plánovali co největší škody, včetně maximalizace počtu mrtvých. K tomu ovšem vůbec nebylo třeba do Dvojčat v krajním utajení tahat desítky tun výbušnin či termitu. Stačilo přece do věží s letadly narazit třeba o dvě hodiny později, kdy už by v nich byly nikoliv tisíce, ale desetitisíce lidí.

2. Zkáza asi padesátipatrové budovy WTC7 je zvlášť špatně zdokumentovaná, protože se jí ve zmatcích po zřícení WTC1 a WTC2 přirozeně nevěnovalo tolik pozornosti a byla jen evakuována. Jisté je jen to, že byla zasažena troskami hroutící se severní věže a vypukly v ní požáry, přičemž v ní nefungovaly hasící systémy. Možné příčiny samotného rychlého kolapsu WTC7 navrhl NIST ve své zprávě. Nějakou formu demolice nelze v tomto případě ani naprosto vyloučit, ani dokázat. Důkazní tíha je ale samozřejmě na těch, kdo na demolici trvají, přičemž samotné pochyby prostě nejsou argumenty. Odborníci na demoliční práce upozorňují, že stržení tak velké budovy nelze za pár hodin připravit, takže nálože by musely být v budově instalovány už předem. Proč by je tam ale spiklenci instalovali, když se určitě nemohli spolehnout, že padající trosky Dvojčat skutečně WTC7 zasáhnou a poskytnou tak dostatečné krytí pro demolici samotnou?

3. Pravda je, že se americké Ministerstvo obrany zrovna nevyznamenalo, když se teroristům podařilo boeingem letu AA77 bez problémů zasáhnout tak klíčově důležitou a údajně dobře střeženou budovu, jakou je Pentagon. Pravda také je, že americké orgány v čele s FBI brzy po útoku zabavily většinu video- a fotodokumentace i z bezpečnostních kamer a uvolňují ji jen velmi, velmi neochotně, což vzbuzuje podezření (jako ostatně skoro vše, co podobné instituce bůhvíproč dělají). Pravda ale určitě není, že by nebyly k mání četné záběry trosek, po analýzách konzistentní se zbytky velkého dopravního letadla (viz např. http://911research.wtc7.net/essays/pentagon/index.html). Dopravní letoun blížící se k Pentagonu přitom vidělo několik desítek očitých svědků. Jistě také není radno ignorovat to, že forenzní týmy podle Wikipedie identifikovaly 184 ze 189 obětí útoku, tedy i skoro všechny pasažéry letu AA77. Rovněž ve věci podezřele malé zóny impaktu ve vnější zdi Pentagonu se zastánci inside jobu mýlí, protože berou v potaz jen její horní část. Spodní a podstatně širší část otvoru, odpovídající nárazu boeingu, je totiž na dostupných snímcích zahalena zejména hasební vodou a dýmem. Také v tomto případě můžu ostatně argumentovat i za pomoci obyčejného zdravého rozumu: nelze si patrně představit vůbec žádný důvod, proč by údajní spiklenci inside jobu nejdřív unesli boeing letu AA77 a do Pentagonu by pak vrazili něčím úplně jiným. Nikdo z konspirátorů navíc nepřichází se sebeméně rozumným vysvětlením, co se tedy stalo s uneseným letadlem A77, pokud na Pentagon zaútočila „náhradní raketa“ - prý snad bylo uneseno do Ohia, jak se ještě zmíníme.

(dokončení zítra)