Amerika možná dospěla k závěru, že se okénko, kdy má ještě dostatek ekonomické a vojenské síly, aby zastavila vzestup Číny, rychle zavírá. Obchodní deficity a situace na Ukrajině jsou pouze jedním z mnoha aspektů šachové partie, která může formovat budoucnost.

Následující text je souhrnem různých hypotéz z amerických zdrojů, které v Evropě nikoho nezajímají, ale jsou založeny na interpretaci dostupných informací. Odkaz na zdroj informace je přímo v textu, hypotéza je hypotéza, a proto si názor musí udělat každý sám.

Historie americko-čínských obchodních vztahů

Duben 2017

Relativně krátce po své první inauguraci v lednu roku 2017 pozval Donald Trump čínského prezidenta do své rezidence na Floridě s cílem navázat osobní vztah s lídrem asijské velmoci. Velkým tématem rozhovoru byla nevyvážená obchodní bilance mezi oběma státy.

Listopad 2017

Prezident Trump navštívil oficiálně Čínu. V komuniké Bílého domu se uvádí: „Prezident Trump vyzval Čínu, aby zaručila spravedlivý a vyvážený přístup ke společnostem z USA a umožnila americkým firmám snadnější přístup na její trhy.“

Červenec až září 2018

USA uvalily dovozní cla ve výši 25 % na čínské dovozy v hodnotě 34 miliard dolarů. Cílem byly zejména produkty, které měly prospěch z Čínou vynuceného technologického transferu. Následně bylo tarifem ve výši 10 % zatíženo čínské zboží v hodnotě 200 miliard dolarů. Čína reagovala navýšením cel na některé americké výrobky.

Rok 2019

V lednu odcestovala delegace amerických vyjednavačů do Číny na první kolo vyjednávání o vzájemných obchodních vztazích.

V následujících měsících si obě strany vyhrožovaly navyšováním tarifů. Po neúspěchu vyjednávání navýšily v květnu USA cla na čínské zboží z 10 % na 25 %. Čína reagovala tím, že uvalila tarify na další americké zboží. Přetahování pokračovalo po celý rok 2019.

Leden 2020

USA a Čína podepsaly „historickou a závaznou první fázi obchodní dohody“. Dohoda obsahovala ustanovení o ochraně intelektuálního vlastnictví, závazek Číny, že nebude nutit zahraniční firmy k transferu technologií výměnou za přístup na čínský trh a že zvýší dovoz amerického zboží o více než 200 miliard dolarů.

O několik dní později vypukla pandemie Covid-19 a ve městě Wuhan byla zavedena totální blokáda z důvodu karantény. Světová zdravotnická organizace vyhlásila nouzový stav 30. ledna 2020.

Svět se změnil.

Závazkům, které byly obsaženy v obchodní dohodě, Čína nedostála, zejména v oblasti navýšení dovozů z USA.

Čína je hrozba

V březnu 2025 vydaly americké zpravodajské služby zprávu, podle které:

• Čína zůstává největší vojenskou hrozbou pro Spojené státy.

• Chce se stát do roku 2030 světovým lídrem v umělé inteligenci.

• Neustále posiluje svoje vojenské kapacity s pravděpodobným cílem získat kontrolu nad Tchaj-wanem a potenciálně být schopna odrazit i americkou vojenskou intervenci.

Strategické suroviny

Umělá inteligence se neobejde bez vysoce výkonných čipů. Klíčovým vstupním materiálem pro jejich výrobu jsou kovy vzácných zemin. Čína kontroluje přes 60 % světové těžby a s připočtením zpracovatelských kapacit vzroste její kontrola na 85 až 90 % globální spotřeby kovů vzácných zemin.

Na Tchaj-wanu se vyrábí 90 % světové produkce vysoce výkonných čipů.

Vyšší hra

Co když se v současnosti hraje ve světové politice vyšší hra, než to na první pohled vypadá?

Umělá inteligence bude v blízké budoucnosti s vysokou pravděpodobností určujícím faktorem ekonomické a tím i vojenské síly. Bez kovů vzácných zemin nejsou čipy, bez čipů není umělá inteligence.

Amerika a svět zaspaly. V USA se nacházejí významné zásoby kovů vzácných zemin, ale bude trvat roky, než budou komerčně dostupné. Další významné zásoby má Rusko. Jediný zpracovatelský závod byl v roce 2022 znárodněn a je pod kontrolou ruské vlády. Vladimir Putin nabídl USA spolupráci při těžbě a zpracování kovů vzácných zemin.

Co když?

Americká vláda dospěla k závěru, že nemá cenu vyjednávat s Čínou o obchodních dohodách, které Čína stejně nehodlá dodržet a jejichž vynucování bude vyžadovat značné diplomatické a jiné úsilí.

Časové okno, během kterého může Amerika snížit závislost na Číně a Tchaj-wanu v otázce klíčových vstupů pro technologii budoucnosti, jež bude určovat i vojenskou sílu, se rychle zavírá. Rusko může být alternativním zdrojem kovů vzácných zemin ve střednědobém horizontu a za druhé, strategické spojení surovinových zdrojů Ruska s ambiciózní Čínou by pro Západ představovalo vážnou hrozbu.

Strategie?

Čas na rozhodnou akci, jejímž cílem je zabránit ekonomickému posilování Číny na úkor USA a snížit strategickou závislost na čínských dodávkách, je nyní.

Vzhledem k závažnosti situace jsou krátkodobé otřesy na finančních trzích zanedbatelnou cenou.

Přiměřeně rychlé uzavření mírové dohody s Ruskem v otázce Ukrajiny s cílem zabránit sblížení Číny a Ruska. Rusko není pro Evropu hrozbou, protože jeho tanky nedokázaly dojet ani do Kyjeva.

Pokud Evropa nepochopila, co je ve hře, je nutné jí ukázat, kde je její místo vzhledem k její ekonomické a vojenské síle. Není čas na dlouhé diplomatické tanečky. Stejně tak vypršel čas, kdy Evropa za peníze ušetřené za obranu mohla financovat sociální projekty a větrné parky.

Oddělit Čínu od ostatních zemí a při dvoustranných obchodních jednáních ukázat důležitým partnerům „vlídnou tvář“. Indie, Jižní Korea a Japonsko představují v Asii přirozené a silné spojence USA.

Udržet kontrolu nad takzvaným „prvním řetězcem ostrovů“ neboli „First Island Chain“. First Island Chain je pás ostrovů, které se táhnou u východního pobřeží Číny. Začínají Kurilskými ostrovy a končí u Malajského poloostrova. Jsou hranicí, která brání vstupu čínského loďstva do Pacifiku a první linií obrany při konfliktu s Čínou.

Tolik stručná hypotéza o možné šachové partii současnosti.

Post scriptum

Pozn. redakce:

Impéria nejsou věčná. Needhamova otázka je termín pro historickou záhadu, která zkoumá, proč Čína, jež byla před sedmi sty lety technologicky daleko před zbytkem světa, zaostala za osvícenskou Evropou. Teď by to mohlo být obráceně.