Ait Idr připravoval útok na velvyslanectví USA v Sarajevu. V roce 1995 získal jako dobrovolník v bosenské válce bosenské občanství.
Předtím, ještě jako Alžířan, byl členem GIA, džihádistické organizace v Alžírsku. Brit Feroz Abbasi byl zadržen v bojové linii, když předtím absolvoval trénink v táboře al-Faruq, prošel kompletním výcvikem v palbě z ručních pěchotních zbraní. Absolvoval výcvik městské i horské taktiky, šéfoval náborovému středisku Pákistánců v Dželálábádu. Francouz Khalid Ridwan pracoval v přijímacím středisku v Dželálábádu.
Byl vycvičen pro boj s kalašnikovem, poté vrácen do Francie.
532 nepřátelských bojovníků s podobným osobním profilem již bylo vráceno do svých zemí. Šestašedesát z nich následně pokračovalo v předchozí kariéře, zemřelo nebo bylo zadrženo při teroristických útocích. Mnozí z nich byli vráceni do Evropy, do „zemí původu“, do Francie, Dánska, Británie, Švédska, ale také do Bosny. Na Guantánamu jich zůstává ještě 245... Z toho 66, kteří mohou okamžitě vycestovat. Podařilo se prokázat, že byli připraveni k boji, cvičili se v táborech a pomáhali s jejich organizací, cvičili se v zabíjení a učili zabíjet druhé, ale nebyli přistiženi přímo při činu.
V exekutivním nařízení rozhodl Obama Guantánamo do roka uzavřít.
Obviněné odsoudit, nevinné, ty, kterým nebyla prokázána vina, vrátit do zemí původu. Možná má Obama štěstí, neboť ani jeden z nich není americký občan. Do Ameriky se vracet nemusí. Jejich vlastní země se jich bojí tolik, že je odmítají přijmout. Evropští socialisté, kteří mají mnoho let velmi silnou ruku v evropské zahraniční politice, chtějí Obamovi udělat nabídku. Tak trochu na něj hledí jako na vlastního.
Nejprve přišli portugalští socialisté s plánem nabídnout převzetí části vězňů. Z členských států EU jich 22 využívá právo svobody pohybu osob. Přátelské gesto Portugalska znamená, že navrácení bojovníci budou požívat svobodu pohybu po celé Unii. Budou moci pokračovat v náborech pro afghánské výcvikové tábory, vybírat milodary a posílat je spolubojovníkům. I čeští socialisté hlasovali pro přijetí bojovníků z Guantánama. Byli to titíž čeští socialisté, kteří snížili počty našich jednotek v opravdových bojových operacích v Afghánistánu. Není tam potřeba bojovat, naopak, nepřátelským bojovníkům z afghánských táborů je potřeba umožnit v Evropě pokračování v kariéře. Ptám se: na čí straně stojí naši a evropští socialisté? Na straně bezpečné Evropy, nebo ideologie světového socialismu? Chtějí zabezpečit Evropu, nebo opět jednou pomoci afghánským soudružským bojovníkům v naplnění jejich lidských práv?
MfD, 17.2.2009