SVĚT: Evropa potřebuje americkou základnu
Evropa si po 11. září, kdy v Iráku místo NATO operuje americké velitelství Střed, při nejasném vztahu mezi NATO a Evropskou unií uvědomuje, že potřebuje vlastní obranné kapacity, jednotky i dopravní prostředky. Jsme ve fázi uvědomění si problému. Hnací silou současné integrace je především požadavek na zvýšení vnitřní i vnější bezpečnosti.
Evropa je ohrožena nejen islámským fundamentalismem, ale především nestabilitou ve svém okolí, která je jeho důsledkem.
Je ohrožena závislostí na vnějších energetických zdrojích. Je ohrožena kulturním a demografickým nebezpečím, nutností otevřít se dosud nezvládnutelné migraci. Hledání nového bezpečnostního modelu, který spojí Schengen, Frontex, ochranu hranic, vnitřní problémy spojené s migrací, organizovaným zločinem a praním špinavých peněz, spolu s vnější bezpečností a zahraniční akcí, je klíčovým problémem současné EU. Jeho řešení je v nedohlednu. Jedno je ale jasné: zvýšit bezpečnost všemi dostupnými prostředky, to je cíl současné unie. Debata je pouze o tom, jaké prostředky to budou.
Bojové skupiny v síle asi tří tisíc mužů jsou jediné faktické jednotky, kterými od ledna tohoto roku Evropa disponuje. Jsou schopné rychlého nasazení s použitím vlastních, evropských leteckých kapacit. Společný systém evropské obrany - jednotky rychlého nasazení - je v rovině ideového záměru.
Situace na Blízkém východě se zhoršuje. Írán na sankce nereaguje. Izrael a USA vědí, že v nějakém bodě bude nutné zastavit obohacování uranu. Počátkem roku Írán oznámil schopnost rušit satelit, ovlivnit a narušit dráhu balistické střely. Zároveň oznámil úspěšný test vlastní balistické střely. Íránská hrozba Evropě je neoddiskutovatelná a je konečně brána vážně.
Spojené státy zvládnou navýšení svých sil v Bagdádu jen s pomocí NATO v Afghánistánu. NATO se opět stává cennou organizací, stejně jako ti, kdo jsou s to bojovat na jihu Afghánistánu. Právě zde se rýsuje prostor pro jednání o podmínkách rozmístění protiraketové základny mezi ČR, NATO a USA.
Evropská unie a NATO okolo sebe tiše přešlapují. Je jasné, že NATO bude součástí hledání evropské bezpečnosti. Z řady politických důvodů to však není jediná cesta. Bude-li dobře využita příležitost, aby se základna stala součástí postupu NATO, jeho možných budoucích kapacit, bude to výrazný příspěvek k evropské obraně. Míra asymetrického ohrožení Evropy je tak vysoká, že českými politiky pěstovaná ideologická kolize mezi NATO a EU patří do sběru.
Nikdo v Evropě si nehodlá znepřátelit Rusko. Rusko ve vztahu nejen k íránské, ale i k jiným islámským hrozbám kooperuje s Evropou. Jinak by rezoluce o íránských sankcích nemohla být přijata, stěží by došlo k ruskému příslibu angažovat se v druhém kole. I pro Rusko platí potřeba zvýšení obrany, být uvnitř a ne vně. Protiraketová základna může být touto cestou.
Pro Angelu Merkelovou jsou dobré vztahy s USA nezbytným předpokladem. Německo, Portugalsko ani Slovinsko proti americké bezpečnostní politice v Evropě nepůjdou.
Trojí posloupné předsednictví EU vidí okamžité zvýšení evropské bezpečnosti jako jeden z klíčových úkolů. Nikdo se neodváží tvrdit, že protiraketová základna sníží evropskou bezpečnost. Evropa takovou kapacitu nemá. Je ale třeba argumentovat proti pochybám o typu obranných prostředků.
Na jednání v Evropském parlamentu uvedl šéf německého předsednictví Steinemeier jasně, že evropští ministři obrany se otázkou budou zabývat. Budou se zabývat i Ruskem, protože to může být problém.
Je na českých politicích uchopit tento prostor konstruktivně, rozšiřovat ho pro vyjednávání, hledat správné časování. Zatím jen obětují národní bezpečnostní zájem vzájemné štvanici dvou velkých stran. To není přínos pro evropskou ani naši bezpečnost.
LN, 13.2.2007
poslankyně Evropského parlamentu; europoslankyně za SNK ED, členka Zahraničního výboru Evropského parlamentu a předsedkyně stálé delegace EP pro Izrael
