Mluvíme o údolí Lambayeque, sídlu indiánského národa, který již dávno zanikl, přestože vlastnil nepopsatelné množství zlata a měl i vyspělou kulturu.
Počneme dobou Inků a Evropou roku 1532. Během sedmi let přepravily španělské galeóny přes oceán 181 tun zlata a ztrojnásobily tím evropský poklad.
Dnes víme, že dobyvatelé tenkrát zničili neocenitelný zlatnický um Inků. Jednoduše předměty, ozdoby a šperky roztavili v pecích, aby jako mince či zlaté cihly zaplnily prostory loupežných španělských lodí. Tavné pece hořely tenkrát ve dne v noci.
Avšak zlaté doly, až na zanedbatelná malá naleziště na vysočině v Peru, hledali španělští dobyvatelé marně. Odkud tedy pocházelo zlato Inků? Za touto otázkou musíme cestovat v čase:
Před 700 lety počal národ Inků rebelovat: po dlouhých deštích byla zničena pole a sýpky zely prázdnotou. Jediné, co mohlo v té době zachovat reputaci krále Inků, bylo zlato. Zlato jako znak moci a důkaz přízně Bohů. A kde to zlato hledat, to král Inků věděl: v údolí Lambayeque.
Odvrátil tedy pozornost národa od skutečných starostí tím, že vyhlásil invasi za zlatem. Když generálové krále Inků dovedli vojsko z andských hor k pobřeží, narazili bojechtiví Inkové na zbytky vyhladovělých ubožáků a neskonalé zlaté poklady. Co se stalo?
Inkové profitovali z fenoménu, jenž se nazývá El Niño. El Niño je cyklický mořský proud v Pacifickém oceánu, který vyvolává suché období na pobřeží a vydatné deště v Andách. Průzkumy této oblasti objevily v minulosti strašnou katastrofu. Mega El Niño zapříčinil třicetileté sucho a pak přinesl záplavové deště, které strhly metrové vlny bahenních lavin z horských velikánů, jež pohřbily Eldorádo, zlaté údolí. Dalo by se říci, že se Inkové octli v pravé době na pravém místě: lehce se zmocnili zlata a vysílené obyvatelstvo vyvraždili. Více jak 85 procent zlata, které před invasí Španělů vlastnili, si přinesli z údolí Lambayeque.
Víme jen málo o této lidské kultuře a to, co se nachází ve vykopávkách pomalu postupujících skrz lavinu zkamenělého bahna, jež stále ještě kryje krajinu, je nepředstavitelné. Stávaly zde pyramidy postavené z milionů cihel, jejichž objem byl čtyřikrát větší než pyramid egyptských. Před dvaceti lety byl v pyramidě Huaca Rajada objeven hrob nějakého knížete. Tolik zlata a cenných pokladů se nenašlo ani v hrobě faraóna Tutanchamona. Má to být největší poklad na území celé Ameriky.
200 let poté, co vojska Inků zplundrovala Zlaté údolí Lambayeque, zanikla jejich kultura. Naděje králů Inků na věčnou slávu se nesplnila. Ironie osudu: jejich fantastické pyramidy zmizely, avšak mnohem nádhernější paláce vládců nad údolím Lambayeque, jsou konzervované pod nánosem marastu, jenž jim dal věčnost.
Nedávno objevili archeologové pomocí pozemního radaru hrob pravěkého krále Naymlaba. Má to být „Cheopsova pyramida“ Jižní Ameriky. Na rozdíl od egyptských pendantů nejsou jejich hroby prázdné…
A tak nálezy v údolí Lambayeque mnohonásobně předčily zář a pompéznost egyptských faraónů.