19.3.2024 | Svátek má Josef


SVĚT: Dva postřehy

25.1.2020

Tak Boris Johnson prý utrpěl podle naší ČT porážku, když mu Sněmovna lordů neschválila zákon o brexitu. Aniž by se kdo namáhal zjistit, co takové rozhodnutí horní komory britského parlamentu znamená, už tady zase máme poraženého. Avšak za několik dní dolní komora ten zákon schválila, poslala k šípku návrhy horní komory a je vymalováno. K 31. lednu 2020 odchází Velká Británie z EU a jede se dál. Efektivita rozhodovacích procesu v britském parlamentu je opravdu vysoká, rozhodování svižné. Doufám, že se naši poslanci dobře dívají, jak má vypadat správný švih při odklízení agendy. To naši pašáci mají podle jednacího řádu jiné lehy. U nás by k czexitu nemohlo dojít už proto, že by pro procedurální tanečky k rozhodování nejspíš vůbec nedošlo.

V Bruseli zhasla další naděje na změnu, ale moc se netruchlí. Tam se v těch briliantových mozcích rodí další a další myšlenky na tuhou centralizaci rozhodování, na kefování Polska, Maďarska a vlastně i Česka. Jen Slovensko je faaaajn, protože štika politického provozu Zuzana Čaputová poctivě papouškuje jedině uznávané hodnoty a nosí pěkné kostýmky. Ještě že ji Slováci mají.

Vedle konečného rozhodnutí o brexitu také zaujal výrok Výboru pro lidská práva OSN, tohoto pařeniště skvělých nápadů. Tímto údajně přelomovým rozhodnutím, podle kterého členské státy OSN nesmějí vracet uprchlíky do zemí, kde jim hrozí klimatické změny, se vytváří prostor pro obrovské rozšíření azylových důvodů. To je opravdu přelomové rozhodnutí, přelomové pro svoji bezbřehou hloupost a neslušnost.

Tak si vezměte např. země z jižního okraje Sahary. Nacpaly se do nich desítky miliard dolarů ze všech možných zdrojů vyspělého světa. Ale černoši, ačkoli jsou zde obrovské zásoby spodní vody, do vrtů, rozvodů vody a technologií investovat nebudou a nebudou.. A když už náhodou někdo přijede, vybuduje jim zařízení na čerpání vody a zavlažování polí, tak se vykašlou na údržbu, opravy, vylepšování a za pár let je zase všechno zpět na značkách. Přijíždí další humanitární pomoc, která je skvělým byznysem, a ruce jsou natažené. A z těchto zemí, kde nikdo nedělá nic, se rozhodnou přijít do Evropy, protože mají málo vody a sami si za to můžou. Hrozí jim žízeň a sucho. A už je nikdo nevrátí do té jejich řiti, kterou si ničí sami svojí indolencí, neochotou využít humanitárních peněz ke zlepšení života a prostou masovou leností. Navíc stačí, že jim takové nebezpečí hrozí. Neuvěřitelné stalo se skutkem, hlava opět zvítězila nad mozkem a nelze to než nazvat spiknutím proti vyspělým zemím a jejich obyvatelstvu, pochopitelně s pomocí domácí páté kolony. Však už také Martin Rozumek z Organizace pro pomoc připrchlíkům radostně a úlevně k tématu pohovořil na ČRo Plus.

Toto rozhodnutí je naštěstí nevymahatelné, ale přinese ohromný tlak všech spravedlivých zastánců těch, kteří si pomoc již dávno pro svoji nechuť něco zlepšit nezasluhují. Každopádně je ale důvodem vážně uvažovat o změnách v mezinárodním právu veřejném, především pokud jde o v jeho rámci vybudované darmožroutské struktury ovládané tak jako tak politiky z těch nejhorších zemí. Ale protože to nepůjde z důvodů obecně známých, pak je dobré uvažovat o snížení nebo odebrání příspěvků na provoz těchto otřesně fungujících devastačních organizací.

Kdybych byl šéfem exekutivy, začal bych v tomto smyslu jednat. Někde je třeba začít, když už to přerůstá všechny rozumné meze.