Ani deset dní po izraelském zásahu proti ilegální flotile propalestinských aktivistů se Izraeli nepodařilo přesvědčit svět, že vojáci na jedné z šesti lodí zabili devět lidí v sebeobraně. Turecko, Nikaragua a Ekvádor odvolali z Izraele velvyslance a Ankara zastavila i všechny bilaterální obchodní projekty. Jižní Korea změnila oficiální návštěvu izraelského prezidenta Šimona Perese na pouze pracovní a dokaři ve Švédsku vyhlásili týdenní bojkot izraelských lodí.

Ve světě pokračují protiizraelské protesty a demonstrace vyjadřující nesouhlas s operací proběhly i v Izraeli.

Mezinárodní rozhořčení nezmírnily ani zveřejněné videonahrávky zásahu, na kterých je jasně vidět, že skupiny organizovaných ozbrojenců na lodi Mavi Marmara vojáky brutálně napadly. Nic nezměnily ani fotografie samotných pasažérů lodi, na kterých jsou zbití a zakrvácení vojáci, někteří dokonce v bezvědomí. Nic nezměnily ani výsledky turecké pitvy zabitých útočníků – byli zastřeleni z těsné blízkosti, často i několika kulkami, jak je obvyklé při střelbě v sebeobraně. Nikoho nezarazil ani přepis komunikace izraelského námořnictva s lodí – na výzvu, aby přistála v Ašdodu, jeden z cestujících odpověděl: „Vraťte se do Osvětimi.“ Svět neuvěřil ani izraelské zprávě o napojení několika konkrétních pasažérů lodi na teroristické organizace a dál požaduje mezinárodní vyšetření zásahu a ukončení blokády pásma Gazy. Výzvy už uposlechl Egypt, který blokádu uplatňoval spolu s Izraelem, a otevřel přechod v Rafáhu „na neurčito“, i když nikoli pro nákladní dopravu.

Svět si ve svém rozhořčení nepovšiml, že Hamas humanitární pomoc z flotily odmítl převzít. Tento týden také podnikl razii na úřadovny několika nevládních humanitárních organizací, zabavil veškeré vybavení a zakázal jim v pásmu Gazy činnost. Zprávu o tom nezveřejnila žádná západní média, přestože proti tomu protestoval i koordinátor OSN pro Blízký východ Robert Serry. Nepovšimla si ani prohlášení palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, která vyjádřila znepokojení nad politikou Turecka i nad otevřením hranic v Rafáhu, protože obojí pouze posiluje Hamas. Pozornosti uniklo i prohlášení Abbásova poradce Azzáma Ahmeda, že v pásmu Gazy žádná humanitární krize není, protože samospráva tam posílá dostatečné množství zásob izraelskými hraničními přechody.

Největší prospěch z celého incidentu má Hamas. Je pravděpodobné, že Izrael pod mezinárodním tlakem blokádu zmírní a bude do Gazy pouštět i některé zboží, které dosud zakazoval. Možná se tam dostane i beton, který však Hamas neposkytuje Gazanům na opravu domů, ale staví si z nich bunkry k boji proti Izraeli. Uvolnění blokády přispěje k legalizaci režimu Hamasu, který figuruje na seznamu teroristických organizací ve Spojených státech i Evropské unii, hlásá zničení Izraele a k moci se dostal krvavým pučem proti hnutí Fatah. Nového přítele našel v Turecku, státu, který usiluje o členství v Evropské unii – premiér Recep Erdogan prohlásil, že Hamas není žádná teroristická organizace, ale „odbojové hnutí“. Čím větší legálnosti se bude hnutí těšit, tím obtížnější budou izraelsko-palestinská mírová jednání, která Hamas zásadně odmítá a za jedinou cestu k samostatné Palestině považuje ozbrojený boj. Nic z toho, co tak vehementně požaduje mezinárodní společenství, neprospěje Palestincům ani v Gaze, ani na Západním břehu.

A samozřejmě ani Izraeli. Od incidentu stoupl počet raket odpalovaných z pásma Gazy i pokusů o proniknutí ozbrojenců na izraelské území. V pondělí námořnictvo zmařilo velký teroristický útok z moře, ke kterému se přihlásily Brigády mučedníků od Al-Aksá – skupina žabích mužů se se značným zbrojním arsenálem pokusila vystoupit na izraelské pobřeží, kde byli čtyři zastřeleni.

Většině těchto útoků však světová média pozornost nevěnují. V Pákistánu a Afghánistánu pravidelně zabíjejí množství civilistů americké bezpilotní letouny, ale mezinárodní společenství po vyšetřování nevolá, stejně jako nikdo neprověřuje ruské operace v Čečensku. A Jižní Korea se dodnes nedočkala mezinárodního odsouzení severokorejského útoku na svou loď. Dokud OSN nebude měřit všem zemím stejným metrem, nebude požadavek nezávislého vyšetřování Izraele věrohodný ani legitimní.

Izraelská vláda je odmítla a připravuje vlastní komisi; chce do ní však vpustit i zahraniční pozorovatele. Vlastní vyšetřování už nařídila také armáda.

Tu zřejmě brzy čeká ještě těžší zkouška. Další tři lodě s cílem prolomit blokádu Gazy chce vypravit Írán, nejzavilejší nepřítel židovského státu. Prezident Mahmúd Ahmadínežád varoval, že humanitární plavidla budou střežit íránské válečné lodě, ponorky a Revoluční gardy, které Izraeli „udělí lekci“. Podle něj byl incident na lodi Mavi Marmara „začátkem konce existence Izraele v regionu, ve kterém nemá co dělat“.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6