Jurij Gagarin byl prvním člověkem, který se vydal, byť na pouhých několik desítek minut, do vesmíru. Šok, který z toho utrpěla nejvyspělejší a nejbohatší země, byl krutý, ale užitečný.

Američané začali zpytovat svědomí: V čem jsme horší? Je snad vadný náš systém vzdělání? Nebo naše národní laboratoře? Nebo snad dokonce náš průmysl? Šoková terapie byla velice efektivní: o osm let později v roce 1969 stanul první člověk, Američan Neil Armstrong, na Měsíci. Amerika si potvrdila znovu svou sebedůvěru a status veliké země.

Počátkem 60. let Sovětský svaz zjistil, že sice umí poslat člověka do vesmíru, ale není schopen uživit své obyvatelstvo. Chruščov a jeho následovníci přicházeli s nejrůznějšími hesly.

Nejpopulárnější bylo Dohnat a předehnat Ameriku ve výrobě mléka a masa. Ani Chruščovovi, ani Brežněvovi se to nikdy nepodařilo naplnit. Rusko, které před revolucí bylo s to zásobovat potravinami celou Evropu, muselo dovážet milióny tun obilí, masa, ovoce, zeleniny a jiné potraviny: sám jsem v Moskvě prostál hodiny ve frontách na čínská vajíčka.

Stačilo však, aby se v důsledku perestrojky rozpadly kolchozy, a najednou bylo v celém bývalém sovětském impériu jídla nadbytek. Chyběly pouze kapitalistické peníze.

Zatímco v 70. letech Jane Fondová a budoucí američtí zelení demonstrovali proti výstavbě a provozu amerických jaderných elektráren, Sovětský svaz jadernou energetiku klidně a nerušeně budoval a fosilní paliva, která jejím provozem šetřil, prodával na Západ. Získával tak prostředky na nákup jídla pro vlastní obyvatele.

Až roku 2007 si Amerika uvědomila, že za Ruskem značně zaostává ve vývoji jaderné energetiky. Přišla řada na Bushe, aby vytáhl do boje proti zaostávání své země v jádře. Tak to alespoň prezentuje teď světový tisk: USA se snaží dohnat - a předehnat -Rusko v jaderné energetice. V roce 1961 zjistila najednou Amerika, že zaostává za Sovětským svazem v kosmických technologiích. Jurij Gagarin byl prvním člověkem, který se vydal, byť na pouhých několik desítek minut, do vesmíru. Šok, který utrpěla Amerika, nejvyspělejší a nejbohatší země, byl krutý ale užitečný. Američané se začali zpytovat: V čem jsme horší? Je snad vadný náš systém vzdělání? Nebo naše národní laboratoře? Nebo snad dokonce náš průmysl? Americká šoková terapie byla velice efektivní: o osm let později, v roce 1969, stanul první člověk, Američan Neil Armstrong, na Měsíci. Amerika si potvrdila znovu svou sebedůvěru a status veliké země.

Počátkem šedesátých let Sovětský svaz zjistil, že sice umí poslat člověka do vesmíru, ale není schopen uživit své obyvatelstvo. Chruščov a jeho následovníci přicházeli s nejrůznějšími hesly. Nejpopulárnější bylo: dohnat a předehnat Ameriku ve výrobě mléka a masa. Ani Chruščovovi, ani Brežněvovi se tohle heslo nikdy nepodařilo naplnit. Rusko, které před revolucí bylo schopno zásobovat potravinami celou Evropu, muselo dovážet miliony tun obilí, masa, ovoce, zeleniny a jiné potraviny: sám jsem v Moskvě prostál hodiny ve frontách na čínská vajíčka. Stačilo však, aby se v důsledku perestrojky rozpadly kolchozy, a najednou bylo v celé bývalé sovětské imperii jídla nadbytek. Chyběly pouze kapitalistické peníze.

Zatímco v sedmdesátých letech Jane Fondová a budoucí američtí zelení demonstrovali proti výstavbě a provozu amerických jaderných elektráren, Sovětský Svaz jadernou energetiku klidně a nerušeně budoval a fosilní paliva, která jejím provozem šetřil, prodával na Západ, a získával tak prostředky na nákup jídla pro vlastní obyvatele. Teprve v roce 2007 si Amerika uvědomila že za Ruskem značně zaostává ve vývoji jaderné energetiky. Přišla řada na Bushe, aby vytáhl do boje proti zaostávání své země v jádře. Tak to alespoň presentuje dnes světový tisk: USA se snaží dohnat – a předehnat – Rusko v oblasti jaderné energetiky.

Před několika lety představila americká armáda novou superzbraň: vakuovou (termobarickou) bombu. Američané ji nazvali otcem všech bomb. Tiskové agentury nás neinformovaly, zda president Putin dal svému ministru obrany příkaz dohnat a předehnat Ameriku ve výrobě nové zbraně či zda to ministr ozbrojených sil Ruska Ivanov udělal z vlastní iniciativy. Ať to však bylo tak či onak, Rusko se právě pochlubilo největší a nejničivější vakuovou bombou, kterou případně nazvalo, jistě podle rčení Rossija mať, matkou všech bomb. Dostalo se nám přitom kvalifikovaného ujištění, že nová bomba vypaří všechno živé, ale nezůstane po ní žádná radioaktivita. Jaká úleva pro vypařené občany!

Ministru Ivanovovi se jistě dostane zasloužené odměny. Třeba se stane i novým ruským presidentem. Sázel bych na něho mnohem víc, než na kteréhokoliv z dnešních uchazečů o americké presidentství.

Mírová soutěž supervelmoci se supervelmocí značně pocuchanou perestrojkou, zdárně pokračuje. My diváci – tedy lidstvo – se máme jistě nač těšit.

12.09.07

Autor je jaderný fyzik