Tak jsem se dozvěděl z tisku, že váleční štváči z Korejské lidově-demokratické republiky utrpěli další závažnou ránu. Nejprve od nich nepřevzali Číňané dodávky uhlí a teď najednou „benzinové pumpy v Severní Koreji zdražily ceny benzínu o 80 % a některé pumpy dokonce zavřely“. Což prý dokazuje potíže vládce Kim Čong-una.

Ta zpráva mě přímo vyděsila. V Pchjongjangu mají benzinové pumpy? Jak je to možný, když podle našich novin, televize a všech možných článků nejsou v KLDR žádná auta? Tedy já je nikdy v televizní reportáži ani na stránkách časopisů neviděl. Četl jsem jednou zprávu, že prý v Severní Koreji stavějí i dálnice, ale nejezdí prý po nich žádná auta. (Oproti ČR, kde už se od dob Velké protikorupční revoluce nestaví vůbec nic, natož dálnice, a do dalšího převratu se ani nic stavět nebude!) Na obrázcích jsou vidět vždy jen cyklisté na děsivých silostrojích, u nás známých z dob normalizace coby kolo typu „Ukrajina“. A nějaká ta zvířata zapřažená do podivných kárek. Pardon, až na tahače raket při vojenských přehlídkách.

Jinak i na stránkách Google pod kliknutím „KLDR – obrázky“ v češtině na těch fotkách žádná auta neuvidíte. Takže buď nám prolhaný režim v Pchjongjangu drze a rafinovaně všechna severokorejská auta tají, anebo je ta zpráva poněkud divná. Když tam nemají auta, jak naše media a „odborníci“ na Koreu vědí, komu ten benzin prodávají? He?! Čína prý sice zavřela Severokorejcům kohouty s naftou, aby je potrestala (?), ale ventilovat to čtenářům přes „zdražení“ benzinu u pump, to musel vymyslet nějaký bezmozek. Anebo, ach bože, že bych se zase vydal na starou cestu shánění informací z dob normalizace a hledal „v kapitalistické cizině“?!

No a hele: Stačí zadat do vyhledávače požadavek na „north korea cars“ a koukám koukám, ona tam, auta jezdí! Ne, že by tam bylo přeautováno, takhle to u nás vypadalo koncem padesátých let, ale auta tam jezdí. Dokonce taxíky! Takže je opět jisté jedno. Naše media nás zase krmí výpotky mediální propagandy a neprofesionality.

To mi jako pamětníkovi připomíná dobu, kdy byla v Rudém právu rubrika „Ze světa mamonu a kapitálu“. Podle které se v „kapitalismusu“ v USA všude váleli po zemi a kolem popelnic ožebračení dělníci. A jiní tam nebyli.

Od doby, co jsme se, spolu se SSSR, poněkud pohádali se „strýčkem Maem“, což začalo kolem roku 1960, byly u nás z Číny k mání jen obrázky a filmečky, jak čínští dělníci jezdí v modrých uniformách na kolech po Pekingu. A mimo města jen obrázky z hlíny uplácaných čínských domečků a jak u nich Číňanky vaří na bobku na třech kamenech v kotlíku. Od devadesátých let pak přibyly v tisku a televizi houfně odborné studie těch „nejlepších ekonomů“, jaký je ten desetiprocentní růst HDP v Číně podvod a nesmysl. A furt byli na televizních reportážích vidět jen zbídačení Číňané a údajně nepovedené „pokusy o modernizaci“, až najednou byla Čína druhou největší ekonomikou ve světě. Takže v roce 2014 vyráběla Čína dvakrát tolik aut než USA.

Ale vraťme se k Severní Koreji. Já netvrdím, že v KLDR jezdí desetitisíce aut, ale jak Severní Korea vypadá, to nám - i sami sobě - propagandisté nějak zatajují. V hlavě mém stále obrázek Pchjongjangu coby směsi chatrčí a pražského sídliště Prosek kolem roku 1965. Ale stačí když naklepete do vyhledávače dotaz „obrázky Pchjongjangu“ a zjistíte, že v Severní Koreji nejsou jen zhroucené baráky a nedostavěná památná „pyramida“, projev šílenosti Kim Ir-sena, ale že Pchjongjang má, obávám se, dnes více mrakodrapů než celá Česká republika. Což nikterak nekoliduje se skutečností, že je tam děsivá diktatura a většina lidí žije bídně. Ostatně mám pocit, že i z hlediska estetiky a architektury je většina toho, co se u nás staví, „sto let za opicema“. Totiž za Pchjongjangem.

Severní Korea je barbarská despocie, ale není to stát primitivních blbů. Jinak by nemohli mít ty rakety a hlavně atomové zbraně.

Už jsou naši, tím myslím i jiní „západní“, novináři směšní a trapní tím předstíráním, jak je všude jinde hrůza a jen u nás pokrok. Už od Listopadu 1989 koukám na reportéry ČT z Moskvy, jak je za nimi buď jen Kreml, anebo nějaké hnusné baráky. Jak vypadá skutečná Moskva a Rusko, nám už víc než dvacet let naše media tají. Podle nich je ruský venkov plný ožralých mužiků a upadajících kolchozů. Jak tedy, hrome, může být dneska Rusko největší vývozce pšenice na světě? To už jsme tak zblblí, že si necháme takhle lhát?

Z Izraele a Blízkého východu nás krmí pan Jakub Szántó nejen „politicky korektními plky“, ale kamera vždy zabírá nějaké vyschlé pláně, nejlépe ozdobené ostnatým drátem. Případně pobořené a rozstřílené baráky. A když pak přijedete sami do Izraele a vidíte úžasný výstavný Tel Aviv s jeho moderními budovami, mrakodrapy a krásnými zelenými a udržovanými parky, se sochami a lavičkami, město s úžasnými plážemi u modrého moře, dojde vám, že z vás někdo dělá pomocí televize idioty. Mimochodem, ony „židovské osady“, co on nich kdekdo mele, nejsou žádné “osady“, ale jsou to většinou moderní krásná města s parky plnými zeleně a s bazény. To musí být, makačka, sestříhat pořad o konfliktech kolem „osad“ a neukázat, jak to tam vlastně vypadá. Co, chlapci z ČT?

A to samé platí třeba i o muslimském Jordánsku. Kde je nejen samá poušť, ale i plno zelených obdělaných údolí a přímořská Akkaba plná překrásných hotelů u moře. Akorát mladý holky v bikinkách, které jsou skoro nahaté, protože podle genderistek nesnášejí machistické okukování, najdete jenom kousek vedle, na pláži hotelů izraelského Ejlatu. Ani obrovská zelená pole a sady na Golanech v televizi neuvidíte. Zato natočí vždy a furt opuštěné nárazníkové pásmo i s opuštěnými baráky u hranic Sýrie.

Podobně je ukazováno Turecko. Což oprávněně míchá Turky. Kdyby jen jednou nějaký český kameraman vylezl na výletní kopec ve východní části Istanbulu, tak by divák jen čuměl. Na moderní město od obzoru k obzoru, opět s daleko hezčí moderní obytnou výstavbou než u nás. Tak dlouho byli Turci pro Evropu špinaví „gastarbeitři“, až si nevšimla, že oni ti turečtí muži ve směšných sakách a kalhotách, s balíky čehosi, sedící a povalující se po zemi v uličkách rychlíků „Mnichov - Novi Sad – Istanbul“, někam zmizeli. A vynořili se noví Turci, hrdí a mající už plné zuby levicových „poraděnků“ z Evropy. Na březích Zlatého rohu ve sváteční den grilují velké turecké rodiny, ženy jistě se šátky na hlavách, ale jejich oblečení je asi o 500 % modernější, než těch tlustých bab, kolébajících se na televizních záběrech po ulicích Berlína či Bruselu.

O státech jako Kyrgyzstán, Pákistán, Uzbekistán, Tádžikistán a Ázerbájdžán ani nemluvě. Ty jsou ukazovány zásadně jako koncentráty bídy a zaostalosti. A když novináři něco ukáží, tak nějakou tu sochu vládce, a pošklebují se, jak jsou tam zaostalí. To je vtipné zrovna u nás, kde jsme v roce 1955 postavili největší sochu Stalina (dva roky po jeho smrti!) v době, kdy se stalinismus zhroutil.

Mimochodem, z Ázerbájdžánu se k nám dováží přes 40 % ropy, takže blábolení, jaký je Zeman hlupák, když jezdí právě tam, je ukázkou buď hlouposti onoho „komentátora“, anebo záměrného lhaní.

Takže v Severní Koreji vypukla benzinová krize, ale podle našich medií tam žádná auta nejsou.

Od doby, kdy se porážka wehrmachtu popisovala v protektorátních novinách jako „předem připravené zkrácení fronty“, a od doby, kdy jsme četli, že „američtí agresoři utopíme v Rudém moři“, se naši establishmentoví novináři nic nenaučili a nic nepochopili.

A to bude „leknutí bílého pokrokového Západu“, až zjistí, že jsme se nenápadně stali ideologicky pomateným skanzenem, zaostávajícím za moderním světem.

Ach bože, to je úroveň!