Ve středu má v Ženevě pokračovat jednání šesti velmocí s Íránem o jeho jaderném programu. S velkým znepokojením je sleduje především Izrael, jenž se jím cítí nejvíc ohrožen. Obrysy navrhované dohody se vynořily po posledních neveřejných rozhovorech před deseti dny a mnoho pozorovatelů šokovaly. Írán pod vedením nového prezidenta Hasana Rúháního projevil nebývalou vstřícnost a ochotu přistoupit na některé západní požadavky a šest jednajících velmocí bylo tak nadšeno, že mu nabídly zmírnění mezinárodních sankcí za ústupky, které nejsou nedostatečné.

Teherán výměnou za postupné uvolňování sankcí souhlasil, že zastaví obohacování uranu na 20 % a sníží počet odstředivek v provozu. Nebude také používat vyspělé odstředivky, které obohacují uran až pětkrát rychleji než starší typy, a půl roku aktivovat těžkovodní reaktor v Araku, jenž může představovat alternativní cestu k atomové zbrani. To, že Írán s tímto vším souhlasí, je nepochybně posun oproti postoji za předchozího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, jenže návrh má řadu kontroverzních součástí. Teherán bude dál moci obohacovat uran na 3,5 % a nebude muset zlikvidovat odstavené odstředivky ani nahromaděných 200 kilogramů vysoce obohaceného uranu. Podle kritiků návrhu by tak dohoda znamenala jen zmrazení jaderného programu a možnost kdykoli jej obnovit. Velmoci, včetně Spojených států, s ní ale před deseti dny souhlasily a snad by ji i podepsaly, kdyby ji na poslední chvíli nezarazila Francie – požadovala trvalé odstavení Araku a likvidaci veškerých zásob dvacetiprocentního uranu, což íránští vyjednavači odmítli.

Izraelský premiér Binjamin Netanjahu označil návrh za "velmi špatnou dohodu" a "historickou chybu" a upozornil, že Íránu umožní ve výrobě jaderné zbraně pokračovat – zásoby vysoce obohaceného uranu mu zůstanou a 19 000 odstředivek bude připraveno k opětovnému spuštění. Íránský postoj podle Netanjahua naznačuje, že Teherán hraje o čas a jde mu jen o zmírnění sankcí, které dusí íránskou ekonomiku. Netanjahuovy obavy sdílí i řada mezinárodních expertů, kteří připomínají, že podobně špatná dohoda umožnila výrobu jaderné zbraně Severní Koreji, a přirovnávají mezinárodní návrh k ústupkům Nevilla Chamberlaina vůči Hitlerovi před druhou světovou válkou.

Izrael šokovalo, že Spojené státy s tak nedostatečným návrhem souhlasí, když jej tolik let ujišťují, že jaderný Írán nedopustí. Došlo i k ostré výměně názorů mezi Netanjahuem a americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym, který se spolu s prezidentem Obamou očividně rozhodl vyjít Íránu vstříc za jakoukoli cenu.

Netanjahu by považoval za ideální, kdyby Írán souhlasil s totální likvidací svého jaderného programu, ale to Írán kategoricky odmítá s tím, že má právo obohacovat uran. Netanjahu upozorňuje, že kdo chce jadernou energii k mírovému využití, obohacovat uran nepotřebuje. Jestli si Írán tuto schopnost ponechá, může vyrobit jadernou zbraň během několika málo týdnů, dřív než svět vyhodnotí, že tak činí – k výrobě jedné jaderné hlavice je třeba jen o málo víc vysoce obohaceného uranu, než kolik už Írán má. A i kdyby uran obohacoval jen na 3,5 %, může do dvou měsíců vyrobit čtyři atomové bomby, upozornil nedávno washingtonský Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost.

Toto poselství se Izrael snaží sdělit všem účastníkům jednání, aby navrhované dohodě zabránil – podle něj by měla minimálně obsahovat požadavek trvalého uzavření Araku a konverze íránských zásob dvacetiprocentního uranu na palivové tyče. Souhlasí s ním přinejmenším francouzský prezident François Hollande – v neděli při své návštěvě Izraele slíbil, že postoj jeho země zůstane v Ženevě nekompromisní.