V americkém tisku stále častěji lze slyšet názor, že sankce proti Rusku nejsou pro putinský režim trestem, který by ho přinutil změnit postoj vůči Ukrajině.

V komentářích televizního kanálu CNBC se expert Kolumbijské univerzity David Philips přiklání ke stále rozšířenější myšlence, že se povstalci na východě Ukrajiny dopouštějí zločinů proti lidskosti, a tím pádem vedení Ruska jakožto spolupachatel zločinů by mohlo být teoreticky souzeno haagským tribunálem:

„Ježto proruští separatisté, kteří sestřelením malajsijského letadla způsobili smrt skoro tří stovek nevinných lidí, sledovali politiku předepsanou prezidentem Vladimirem Putinem a jednali ve shodě s ruskou rozvědkou, spáchali zločin, jenž je v kompetenci mezinárodního tribunálu. Tudíž hlavní vyšetřovatel Mezinárodního trestního soudu Fatu Bensuda může zahájit vyšetřování, aniž by očekával zvláštní sankce.“

Trochu jiný, pro Rusko však stejně nepříjemný nápad měli vlivní američtí senátoři – demokraté Diane Feinstein, Robert Menendez a Carl Levin. Minulý týden apelovali na prezidenta Obamu, aby přidal tzv. Doněckou lidovou republiku na seznam teroristických organizací, což by umožnilo stíhání všech, kdož s ní spolupracují, jako kriminálníky.

Zvláštní důležitost může pro nás mít názor profesora Richarda Pipese, který je jakýmsi doyenem mezi západními experty v oblasti ruských dějin a sovětologie. Ten si myslí, že se Kreml vrátil ke svému tradičnímu nazírání Západu coby svého nepřítele: „Nedomnívám se, že je možné změnit Putinův postoj v rámci mezinárodního právního systému. Jediným účinným nástrojem je ekonomický tlak. Ruská ekonomika se ukazuje být velmi nestabilní a sankce spolu s dalšími opatřeními mohou na Moskvu zapůsobit.“

Na otázku, zda západní politici jsou schopni postavit se Putinovi, nebo zda se opět vyhne potrestání, jak se to stalo v případě obsazení části Gruzie, Richard Pipes odpovídá: „S Evropou počítat nelze. Ztratila jakoukoli politickou vůli. Navíc ekonomicky je příliš napojena na Rusko a závislá na dovozu ruských energetických surovin. Spojené státy v minulosti byly schopny klást odpor agresi mnohem více než Evropané.

Prezident Obama však není ten pravý muž, který by mohl ovlivnit postoj Evropy nebo jednání Kremlu. Proto se Spojené státy odhodlají k rozhodnějším krokům až po zvolení nového prezidenta. V mezidobí bude třeba využívat hlavně taková opatření jako hospodářský a politický bojkot Moskvy, kupříkladu omezení její účasti na všech mezinárodních fórech,“ domnívá se profesor ruských dějin Richard Pipes.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus