SVĚT: Co hýbe Afrikou
Populační scénář OSN varuje víc než čluny na moři
Na světě je to už tak zařízeno, že nejvíc si lámou hlavy nějakým problémem ti, kteří se na něm podílejí nejméně. Klasickým příkladem je problém přelidnění, výstrahy před růstem populace obecně. Je to velmi atraktivní téma v Evropě, která je už dlouho populačně stabilní, ne-li na sestupu (v některých zemích je sestup už léta realitou). A nejméně zajímá problém přelidnění Afriku, která populačně roste zdaleka nejvíce. K takovým závěrům svádí nová populační prognóza OSN.
Na Zemi nyní žije 7,3 miliardy lidí, ale to číslo samo o sobě nic neříká. O to více vypovídá v kontextech. Zásadním kontextem je tu průmyslová revoluce, která umožnila tolik lidí vůbec uživit. Britský biolog Steve Jones tvrdí, že na Zemi je desettisíckrát více lidí, než by být mělo. Tím „mělo“ myslí počet lidí, jaký by odpovídal pravidlům přírody a přirozeného potravního řetězce. Kdyby celou planetu obývali lidé na úrovni lovců a sběračů, Země by prý uživila jen 700 tisíc jedinců druhu Homo sapiens. Jinými slovy: za vše, co je nad tím, vděčíme zemědělskému, průmyslovému a vědeckému rozvoji se vším dobrým (hnojiva) i špatným (exhalace), co přinesl. A jelikož Afrika jako jediný kontinent silně populačně poroste, je jasné, proč právě ji nezajímají problémy emisí C O2. Ty zajímají Evropu, která se na nich podílí méně než desetinou světového úhrnu. I plodná Afrika si chce dopřát způsob života, který Evropě umožnil populační růst.
Často se v poslední době skuhrá nad globálním vládnutím. Jenže žádné globální vládnutí zatím ještě není. Víte, kde by muselo být jeho centrum? Kde by se nacházela skutečně globální metropole? Kde leží populační těžiště planety, stejně blízké všem statisticky průměrným pozemšťanům? Je to někde v severní Indii (přesná lokalita není propočtena). Je to místo, kam to má průměrný člověk 5200 kilometrů daleko. Připadá-li vám to moc, zkuste si představit, jak daleko má průměrný pozemšťan do New Yorku, sídla OSN.
Jistě, to jsou jen takové legrácky s teoretickými vzdálenostmi. Ale zkuste si představit vzdálenost mezi starostmi, zájmy i způsobem života průměrného Newyorčana a starostmi, zájmy i způsobem života průměrného obyvatele severní Indie. To už není tak teoretické. A ještě méně teoretická je představa, že populační těžiště lidstva se (myšleno symbolicky) neposunuje směrem k Západu, ale směrem k Africe.
Kontinent, na kterém teď žije asi 1,1 miliardy lidí, bude mít v roce 2050 už 2,5 miliardy obyvatel. To je více než dvojnásobný nárůst de facto během jedné generace. Migrační vlna, která letos tak děsí Evropu, je jen nepatrnou kapičkou v rostoucím počtu Afričanů, kteří se budou poohlížet po lepší, bezpečnější a důstojnější existenci jinde. A kteří budou mít pro to „poohlížení“ stále silnější motivaci.
LN, 4.8.2015