Nejen tedy v zemi našeho úhlavního nepřítele (Íránu), ale také „úhlavního přítele“ v boji proti mezinárodnímu terorismu se děje něco, před čím by západní společnost neměla zavírat oči. Středověké, v některých případech dokonce starověké způsoby zacházení s provinilci je nutné vnímat nikoli jako mediální senzaci (tak to často v novinách a na zpravodajských serverech působí), ale jako chování, jež je neslučitelné s tím, jak by si státy, režimy a jejich úřady měly počínat v jednadvacátém století.

Přitom země, jejich justiční systém vynáší a aplikuje tresty, z nichž mrazí, se nikterak nebrání pokroku a modernizaci – v oblasti techniky a technologií, a ochotně přijímají plody nejnovějších vědeckých výzkumů. Ovšem „modernizovat“ trestní právo sveřepě odmítají; něco takového je vnímáno jako rouhání.

Důvod tohoto rozporu nemusíme hledat příliš dlouho. Je to islám. Ten je zdrojem nelidského zacházení úřadů s lidskými bytostmi. Zdánlivě jednoduchá rada: zbavme islám „vedoucí role“ v zemích, kde tuto roli má a zpravodajské portály rázem přestanou být plné šokujících trestů za činy, jež mnohdy ani trestnými nejsou. Jenomže – to se spíše protáhne velbloud uchem jehly.

Co tedy zbývá? Kritizovat, připomínat a znovu kritizovat. Nikoli osobnosti jako je Wilders. V našem vlastním zájmu je kritizovat to, co kritizuje on – a námětů máme stále dost. Klikneme-li na internetu místo na Saúdskou Arábii na Írán, zjistíme, že tam v těchto dnech uťali ruku zloději. Na dalšího, jenž kradl v cukrárně, se chystají. Na popravu tam čekají ženy odsouzené za nevěru – kolik Češek, Holanďanek, Francouzek, Italek … by nebylo naživu, kdyby se podobně trestalo v EU? A kolik bychom v ČR potkávali lidí s amputovanými končetinami, kdyby stejný trestní zákoník platil u nás? (Vždyť kdo nekrade, okrádá rodinu.)

Ne, nepovyšujme se nad ostatní. Na ty, co byli chyceni a odsouzeni. Potenciálně do této skupiny patří všichni, kdo kdy zcizili cokoli, co patřilo jinému. Občané s jednou rukou by rázem vytvořili početný zástup kandidátů na legitimaci ZTP ...

I takovéto úvahy patří do širšího dialogu na téma Muslimové a my, muslimové zde – v ČR, EU, na Západě obecně. Když přijde na podobné případy řeč s našimi advokáty praktik tohoto náboženství, obvykle se jejich argumentace začne zadrhávat.

Dočítáme se, že kritici justiční praxe v Íránu či Saúdské Arábii říkají: Veřejné popravy, bičování, kamenování, usekávání končetin a podobné tresty poškozují pověst islámu a vrhají na něj špatné světlo. Při vší úctě vůči těmto kritikům, nikoli. Vycházejí-li tyto tresty ze samotného islámu, nemohou na něj vrhat špatné světlo. Naopak, ukazují pravou podstatu islámu, neboť jsou jeho nedílnou součástí.

Člověk se nemusí narodit jako Wilders, aby pochopil, že musíme udělat maximum pro to, aby něco takového u nás nikdy nezakořenilo.

Přeji příjemný den.

Stejskal.estranky.cz