Čína by měla Itálii a světu vyplácet kompenzace za všechny ztráty a strasti způsobené koronavirem, řekl majitel slavného výrobce prosecca Sandro Bottega ze země, která koronou utrpěla nejvíce. Hodně ale nasvědčuje tomu, že prosecco bude pro Čínu ta nejmenší starost.

Američtí právníci zažalovali Pekin

Advokátní kancelář The Berman Law Group zažalovala 12. března Čínu za to, že se nepokusila virus rychleji potlačit a neinformovala o skutečných počtech obětí. Žaloba obsahuje požadavky na odškodnění za extrémně nebezpečné aktivity, nedbalost, obtěžování veřejnosti a emocionální škody.

Také další známý americký advokát Robert Eglet podal žalobu proti čínské vládě kvůli tomu, že tamější úřady zatajovaly informace o vypuknutí epidemie. Eglet chce zorganizovat společnou žalobu 32 milionů malých amerických podniků kvůli ušlému zisku. Když se mu to podaří, půjde o stovky miliard.

17. března zažaloval Čínu advokát Larry Klayman a požaduje odškodnění ve výši 20 bilionů dolarů. Klayman tvrdí, že americké tajné služby mají indicie „nepochybně dokazující“, že virus byl koncipován jako biologická zbraň a pochází z laboratoří ve Wu-chanu.

Rovnou si řekněme, že žaloby naději na úspěch nemají. Čína svou vinu nemůže uznat, protože by se její sen o světovládě rázem zhroutil pod tíhou gigantických reparací. Ale ve světovém veřejném mínění rychle roste počet těch, kteří Čínu vidí kriticky. Kolik jich bude a jak radikální budou tyto síly, záleží na počtu mrtvých a hospodářských škodách v té které zemi.

Pandemie pomáhá Americe

To vše přichází v době, kdy globalizace, která Číně umožnila závratně rychlý mocenský vzestup, tak jako tak doznívá a příliv západních investic do Číny (a to již před koronou) slábne. Ale to není všechno. Vyrábět v Číně a kupovat čínské zboží již dnes není ani zdaleka tak levné jako na konci minulého století. Tehdy poradil Theodor Lewitt podnikatelům, aby co nejlevněji vyráběli velké série stejného zboží a nabízeli je po celém světě.

To bylo tajemství ziskovosti globalizace a právě to dnes již nefunguje. A tak negativní emoce vůči Číně vyvolané koronou doplňují a posilují již existující (zcela racionální) podnikatelské důvody k revizi postojů k čínské ekonomice. A to ještě není všechno. Spojené státy se od nástupu Donalda Trumpa usilovně pokoušejí zastavit čínský vzestup ke světovládě. Hospodářskou válku proti Pekingu dosud ostatní západní země kritizovaly. „Díky“ koroně ale Trump dostane jejich nedobrovolnou podporu.

Epidemie a její hospodářské důsledky ukazují, do jak velké závislosti na Číně se všechny západní země dostaly. Proto jim bude jak politický instinkt, tak i (ještě mnohem silnější) hospodářský zájem velet, aby stáhly části produkce z Číny zpět domů a zbrzdily čínské investice do vlastní ekonomiky.

K vzestupu Číny se ve svých geopolitických analýzách dlouhodobě vyjadřuji. Vždy jsem přitom upozorňoval na to, že její vývoj považuji za příliš rychlý a vycházím z toho, že Čína na cestě ke světovládě uvízne. Jako důvody jsem uváděl právě konec globalizace, vnitropolitické důsledky odsávání západních pracovních míst do Číny, ale i nezadržitelné zdražování čínské výroby. Pandemii jsem ve svém scénáři neměl. Ta však pro něj působí jako urychlovač.