Minulý týden proběhla první oficiální návštěva předsedy Čínské lidové republiky ve Spojených státech. Podle názorů amerických komentátorů tentokrát Ameriku navštívil vůdce země, která se marně snaží o korekci ekonomického kurzu a zároveň projevuje chuť k územní expanzi. Možná ještě svízelnější je pozice Bílého domu, který chtěl provozovat s Čínou družbu, jenže ta se nezdařila. Někteří přikládají návštěvě čistě symbolický význam.

Obamovi zbývá v Bílém domě pouhý rok a jeho vláda nemůže předložit veřejnosti žádný zahraničněpolitický úspěch. Setkání se Si Ťin-pchingem poskytla Obamovi příležitost ukázat se na veřejnosti s hlavou strategicky důležitého státu.

Nikdo ovšem nečekal, že tento summit vyřeší problémy v americko-čínských vztazích, které Washington pokládá za nejdůležitější: jsou to masívní hackerské útoky z čínského území na americké počítačové sítě a budování umělých ostrovů v Jihočínském moři sloužících jako letecké základny.

Nikdo neočekával, že by se Washington uchýlil k uvalení sankcí na Čínu. I tentokrát to skončilo tradičním ujištěním o otevřené výměně názorů a připravenosti ke spolupráci.

Až do poslední doby američtí politici sdíleli názor, že s Čínou je třeba hledat společný jazyk. Nyní se nálady mění, stále více Američanů má za to, že Číňané nejsou ochotni ke kompromisům, chtějí hrát podle vlastních pravidel a pokud Washington nenaznačí čínskému vedení svou rozhodnost, není vyloučena hluboká krize ve vztazích.

Nyní se Čína potýká s vážnými ekonomickými problémy. Je to jak nebetyčná korupce, která zasahuje celou čínskou společnost, tak obrovské znečištění ovzduší, které není jednoduché odstranit, neboť celá čínská ekonomika je založena na energeticky náročných průmyslových odvětvích.

Také finanční systém země jeví známky ohrožení: banky mají obrovský podíl špatných úvěrů, stav státních korporací je netransparentní, audity se falšují. Zrovna teď propukl skandál kolem jedné z největších státních korporací CITIK, jejíž celé vedení je vyšetřováno kvůli nezákonným machinacím.

Američtí pozorovatelé se domnívají, že vztahy s Čínou mají být mimořádně obezřetné, neboť krize tam může propuknout v nejbližší době. Nemohlo by ochlazení v americko-čínských vztazích vrhnout Čínu do náručí Ruska? ptají se někteří.

Michael Aslin, expert výzkumného centra American Enterprise, se toho neobává. Dle jeho názoru Čína a Rusko v dějinách více soupeřily, než se přátelily. Vzájemná nedůvěra i dnes poznamenává jejich vztahy. Čína nahlíží na Rusko jako na zdroj surovin, nic víc. Co také jiného může Peking získat od značně izolovaného Ruska, které prakticky není přítomno na mezinárodní scéně, pokud samo nevytváří problémy.

Bývalá spolupracovnice čínské akademie věd, profesorka Univerzity George Washingtona Ling Ding, má za to, že současný čínský vůdce se musí cítit velmi nejistý v kramflecích, je si vědom vážnosti problémů, s nimiž se jeho země potýká, a není na ně dobře připraven. Snaží se pochopit, s kým má těsněji spolupracovat, s Ruskem nebo Spojenými státy?

V obou případech na něj čekají svízele. Si Ťin-pching je na mezinárodním kolbišti nováčkem, nemá zkušenosti ani pevný názor, proto se nachází na rozcestí.