Islám a jeho chybné chápání Západem

ÚVODEM (pozn. překladatele): Stále znovu se objevují zmínky a názory, že dnešní opakované střety v muslimském světě je třeba připsat na konto „islámských extremistů“, zatímco islám sám o sobě je „náboženstvím míru a pokoje“. Je dobré se proto podívat, že nejen křesťanská civilizace, ale i země s převážně buddhistickým obyvatelstvem mají podobné problémy s muslimskou agresivitou. O tom pojednává tento článek.

Vyskytující se zprávy odsuzující protimuslimské buddhisty se zřejmě míjejí cílem: tato antipatie nevznikla jen tak z ničeho, nýbrž jako odpověď na islámskou útočnost – stejnou islámskou agresi, s kterou se potýká zbytek světa.

Redakční článek Financial Times (FT) nazvaný „Buddhistický militantismus vyvolává světovou pozornost“ začíná líčením „traumatického pohledu z první ruky“ muslimské ženy, jejíž domov byl napaden a zplundrován buddhisty ve Srí Lance. Žena říká: „Kdybych mohla potkat zodpovědné za tuto akci, zeptala bych se: Pane, tohle vás učí váš Budha?“

Kousek dále čtenář objeví, že její dům byl napaden během dvou dnů srážek s muslimy, které byly podníceny vzájemným nesouhlasem při setkání buddhistického mnicha a mladého muslima. Výsledkem byli tři mrtví - bez udání jejich náboženského vyznání.

Takže i tento centrální příběh, který měl ukázat na buddhistickou intoleranci, začíná nesnášenlivým mladým muslimem, který mohl být původcem nepřátelství (na rozdíl např. od obvyklého nevyprovokovaného pronásledování milionů křesťanů a jiných menšin v muslimském světě).

FT však nedovoluje tuto interpretaci, místo toho argumentuje tím, že tento incident je „součástí širšího trendu, vzniku nové generace militantních antimuslimských buddhistických organizací“. Redakční článek se nikde nezmiňuje o pravidelných provokacích muslimských menšin, jež mají za následek odvetu buddhistů.

Zpráva Al Jazeera pod titulkem „Problémy s budhistickým terorem v Myanmar“ zmiňuje větší srážky, které vypukly v květnu 2012 a které vytlačily mnoho muslimů. Kdo se ale pídí dále, dozví se, že tyto srážky byly podníceny událostmi, kdy muslimové znásilnili a zavraždili buddhistickou ženu (Muslims raped and slaughtered a Buddhist woman).

A zpráva New York Times (NYT) říká, jak:
Ashin Wirathu, buddhistický mnich, seděl před zástupy tisíců přívrženců a řečnil o „nepříteli“ – o muslimské menšině v zemi. „Můžeš být naplněn přátelstvím a láskou, ale nedá se spát vedle vzteklého psa,“ řekl mnich s poukazem na muslimy. „Nazývám je buřiči, protože jsou buřiči (příp. vyvolávači problémů).“

Zatímco všechny podobné zprávy mají za účel poukázat na buddhistickou intoleranci, těm, kdo umí číst mezi řádky – nebo těm, kteří jsou důvěrně obeznámeni s učením islámu, jeho historií a současným děním – je jasné, že buddhisté odpovídají na existenční ohrožení muslimy žijícími mezi nimi a okolo nich.

Všimněme si slov Fr. Daniela Byantoro, který konvertoval od islámu k ortodoxnímu křesťanství:

Tisíce let byla má země (Indonesie) hinduistické buddhistické království. Poslední hinduistický král byl natolik vlídný, že udělil daňové výhody prvnímu muslimskému misionáři, aby tu žil a kázal svou víru. Následovníků nového náboženství přibývalo a když byli dost silní, napadli království. Kdo se nechtěl stát muslimem, musel utíkat o život do sousedního Bali či do hor Tengger, kde si ponechali své náboženství dodnes. Z hindu-buddhistického království se Indonesie pomalu stala největší islámskou zemí na světě. Pokud by se Američané vůbec měli naučit nějakou lekci, je to historie mé země. Nehlásáme nenávist, nejsme bigotní lidé, my milujeme svobodu, demokracii a humanitu. My jen nechceme přijít o tuto svobodu a demokracii kvůli ignoranci, politické korektnosti a domnělému právu na toleranci. (Zdroj: Facing Islam)

Faktem je, že stejně jako v jiných zemích s muslimskou menšinou, muslimové v buddhistických zemích často vyvolávají násilí a mrzačení (mayhem). V Thajsku s buddhistickou většinou, kde jsou muslimské menšiny soustřeďěny na jihu země, byly tisíce buddhistů – mužů, žen i dětí – pobity, podřezány a znásilněny, když se muslimové snažili vyčistit oblasti od „nevěrců“ (viz grafické zprávy a obrazy vrhající světlo na vzrůstající antimuslimské nálady buddhistů).

Wirathu je tudíž v FT, NYT a Al Jazeera nazýván „radikálním buddhistickým mnichem“, Al Jazeera ho jednoduše nazývá „bin Ládin z Barmy“ (Burmese bin Laden) a říká: „Budeme-li slabí, stane se tato zem zemí muslimů.“ Tematická píseň jeho strany mluví o lidech, kteří „žijí v naší zemi, pijí naši vodu a chovají se k nám nevděčně a „bude-li třeba, postavíme plot z našich kostí“, abychom je drželi za hranicí. Jeho varování říká „Myanmar v současné době čelí nejnebezpečnějšímu hroznému jedu, který je dostatečně silný na to, aby vymýtil všechnu civilizaci.“

Tomu všemu se NYT ušklíbá a podotýká že „buddhismus se zdá mít jisté místo v Myanmar. Devět z deseti lidí jsou buddhisti... Odhady muslimské menšiny jsou od 4 do 8 procent.“

Jak však už řečeno, v sousedním Thajsku je také okolo 4 % muslimů, ale ti jsou účastni rozsáhlého násilí proti buddhistům na jihu, kde jsou soustředěni.

Důležitější je, že dějiny – skutečné dějiny (true history) - ne vybílená verze podávaná v současné době v amerických školách – ukazují, že během čtrnácti století islám vyhladil celé národy a celky: Čemu dnes ledabyle říkáme „arabský svět“, byl „ne-arabský svět“, téměř zcela křesťanský v 7. století, kdy Islám vznikl a kdy začal provozovat džihád. Dnes zůstávají křesťané pronásledovanou a stále se zmenšující menšinou.

Zatímco buddhisté chápou, že celá jejich civilizace je ohrožena, redakční články FT, NYT a ovšem Al Jazeery nesou všechny známky morálního relativismu a proislámské jednostrannosti a nebezpečnou směs důvěry a neznalosti. To vše charakterizuje neschopnost západních elit vzít islámskou agresi na vědomí a tím méně na ni reagovat.

----------------

Raymond Ibrahim je též autorem: Crucified Again: Exposing Islam’s New War on Christians (2013) a The Al Qaeda Reader (2007).

Middle East Forum, 2.března 2015
(Překlad z anglického Jaro Pleva, Švédsko)