Píšu tento text v pátek večer a netuším, co se v muslimském světě odehraje po dnešních pátečních modlitbách. Násilí několika posledních dnů patrně ještě neskončilo.
Obecně se má za to, že současné vzedmutí protizápadních sentimentů spustil krátký film "Nevinnost muslimů", který je možno shlédnout na internetu. Toto obecné mínění ale vyžaduje určité upřesnění.
Předně stojí za zmínku, že tento film byl na YouTube již několik měsíců (prý již celý rok) a nic se nedělo. Spouštěčem protestů bylo až upozornění na tento film, jež odvysílala egyptská salafistická televizní stanice.
Za druhé stojí za zmínku, že muslimům více než obsah filmu vadí sama skutečnost, že film vůbec zobrazuje jejich Proroka. Islám takové zobrazování zakazuje. Proto je poněkud zavádějící, když naprostá většina médií našich i zahraničních píše, že Prorok je ve filmu vylíčen v nepěkném světle. Muslimové by museli protestovat, i kdyby byl vylíčen ve světle pozitivním. Ostatně, zatím jsem nečetl žádný článek, který by referoval o tom, která fakta, jež film uvádí, jsou v rozporu s oficiálními životopisy Proroka, a to i s těmi, jež jsou vůči islámu pozitivně nakloněny.
Pokud byl film veřejně k dispozici již několik měsíců, proč vypukly bouře právě teď?
Stejnou otázku jsme si mohli klást, když před lety vypukly bouře, jejichž záminkou byly karikatury Proroka v dánském časopise. I tehdy bouře propukly až mnoho měsíců po jejich zveřejnění, a to na základě upozornění jistého egyptského periodika.
Co je tedy spouštěčem bouří? Pokud údajná příčina existovala již delší dobu, byla to příčina skutečná?
Dokud nebude na Západě zrušena svoboda slova – což je bohužel zřejmě stav, k němuž se rychle přibližujeme – těžko zabránit, aby někdo nenatočil nebo nenapsal něco, co muslimy pobouří. Zabránit by tomu mohlo pouze plošné zavedení cenzury. Jinak jsme v situaci, kdy a) nevíme, kdo na Západě něco pro muslimy nepřijatelného zveřejní, a b) nevíme, kdy a jak na to muslimové zareagují.
Současné bouře nejsou první svého druhu. První podobnou událostí bylo zveřejnění románu Satanské verše Salmana Rushdieho v roce 1988, na nějž íránský ajatolláh Chomejní vyhlásil v roce 1989 fatvu (fatva je rozsudek smrti, který může vykonat kterýkoli muslim). Na Západě se tehdy zvedla vlna odporu proti této fatvě a vytvořila se široká fronta umělců a intelektuálů bránících svobodu slova. Stačilo třiadvacet let a jsme už někde zcela jinde. Prezident Obama a americká ministryně zahraničí Hilary Clintonová vydali každý své prohlášení, v němž vyjadřují pochopení pro rozdrážděné muslimy – a to i přesto, že protestující muslimové zabili amerického velvyslance v Libyi. Toho velvyslance, který tak vehementně podporoval rebely bojující proti diktátorovi Kaddáfímu.
K natočenému filmu se teď nikdo nehlásí; herci v něm vystupující vydali prohlášení, že byli zneužiti. Los Angeles Times uvedly, že film natočili koptští křesťané žijící ve Spojených státech. Co tato informace, o jejíž pravdivosti jsou ostatně značné pochybnosti, může udělat ve vztazích mezi muslimy a Kopty v Egyptě, raději nedomýšlet.
Dle mého názoru měl americký prezident říci jasně: "My v Americe máme svobodu slova, a svoboda slova znamená, že lze druhé urážet a zesměšňovat. Chápeme, že někomu se to nelíbí, ale takhle to je a takhle to musí zůstat. Tuto svobodu slova budeme bránit."
Všimněte si, že taková slova od žádného z předních politiků Západu nezazněla. My občané bychom měli počítat s tím, že naše svoboda slova je již omezená. Máme ji na papíře, ale ne ve skutečnosti.
Nad současnou situací si můžeme klást další otázky. Intelektuálové západního světa povstali téměř jako jeden muž na obranu ruských punkerek ze skupiny Pussy Riot. Rozumějte mi dobře – mně se tvrdý trest, který nad nimi byl vynesen, také nelíbí. Nicméně lze říci, že pokud film "Nevinnost muslimů" urazil muslimy, Pussy Riot urazily pravoslavné. Já osobně jejich vystoupení v chrámu považuji taky za nechutné, ale trest mi připadá nepřiměřený – jako většině rozumných lidí. Jak je ale možné, že na obranu tvůrců filmu "Nevinnost muslimů" se nepostaví přední intelektuálové, umělci, politici a další osobnosti západního světa? V čem je ten případ tolik jiný? Ostatně tvůrci filmu neznesvětili žádnou mešitu, nebo snad ano?
Tato rozdílná reakce vypovídá hodně o nás samotných. Jsme ochotni bránit svobodu, když nám osobně nic nehrozí. Jsme ochotni pohoršovat se nad Ruskem a vyčítat mu omezování svobody slova. Jenže o svobodu slova jde právě tehdy, když něco hrozí. A boj za tuto svobodu se stává smysluplným a hrdinským, když jsme ochotni se nasadit.
A ruku na srdce, nevznášejí se vám po současných událostech velké otazníky i nad celým "arabským jarem"? Davy protestující proti bývalým diktátorům asi nejsou zcela totožné s davy útočícími dnes na zastupitelské úřady svobodných zemí, ale překrývají se zřejmě více, než bychom si přáli. Nejsem arabista, jsem laik, ale před pravděpodobností tohoto vývoje jsem varoval. Co mi dnes řeknou odborníci arabisté, kteří tehdy ujišťovali, jak Arabové touží po svobodě a demokracii? Myslím, že je načase skoncovat s iluzemi o mírumilovnosti islámu. Bohužel, nějakou dobu asi ještě potrvá čas, kdy mi mnozí budou opakovat: "Problém není v islámu. Problém není v islámu. Problém je ve vás, islamofobech. Problém je ve vás, islamofobech."
Ano, bojím se muslimů. A zdá se mi, že k tomu mám velmi pádný důvod.
14. září 2012