SVĚT: Bez pravidel
Internet je v této souvislosti asi to první, co našince napadne. V krátké době necelých dvaceti let se stal všeobsáhlým komunikačním prostorem a samozřejmě se ocitl v okruhu zájmu států a jejich tajných služeb. Není nouze o konspirační teorie. Tak například společnost Google je se svým systémem elektronické pošty a nabídkou síťových aplikací podezírána, že se za ní skrývá Velký bratr, špionující každé naše hnutí. Koneckonců i tento článek, až ho napíšu, pošlu do redakce přes poštovní službu Google, takže hypotetický Velký bratr ho bude číst dřív než vy. Někdo nebo „něco“ sleduje, co píšete, ví, co děláte, komu telefonujete, ví, kdo jste a jaké máte zájmy. V kybernetické válce není žádná fronta a žádné zázemí, bojiště je všude. Známé jsou scénáře kybernetických válek vedených přes internet. Počítá se například s tím, že počítače koncových uživatelů, tedy třeba můj nebo váš, se stanou útočníky – poté co budou infikovány speciálním softwarem. Tyto počítače pak proniknou nežádoucím způsobem do informačních systémů vládních institucí. V další fázi přijdou na řadu banky a pak i dopravní a energetický systém. Nastane Armagedon, varoval loni na podzim generální tajemník pro telekomunikace Organizace spojených národů Hamadoun Touré. Jeho i mnoho dalších expertů vyděsily kybernetické útoky vedené proti Estonsku a Gruzii. To byly zřejmě první případy organizované agrese, zajímavé mimo jiné i tím, že se nepodařilo prokázat původce. Podezření se v těchto případech blížilo jistotě, ale dokázat vinu Rusům nešlo.
Ale ano, je tu nějaká útěcha, něco pro uklidnění. Ty opravdu důležité informační systémy nemají s internetem bezprostřední souvislost. Nebo by aspoň neměly mít, dodejme ještě... Nebezpečnější než geniální počítačový hacker je pro banku nějaký Pepa, který vynese data na svém přenosném pevném disku. To je důvod, proč někteří experti prohlašují nebezpečí kybernetické války za zbytečný humbuk a mediální bublinu. Pro příklad není třeba chodit daleko, v živé paměti máme paniku kolem přechodu z roku 1999 na rok 2000, na které vydělali spoustu peněz počítačoví experti i pseudoexperti.
Čímž naprosto není řečeno, že hackeři nejsou nebezpeční, tím spíš, když za nimi stojí státní podpora. Prezident Obama podepsal pravidla. Je to do značné míry protimluv. V každé válce má větší naději na úspěch ten, kdo na pravidla nedbá a postupuje nečekaně a vynalézavě. Ale rozhodně to není nějaký popletený vrtoch. Obama zřídil speciální úřad pro kybernetickou bezpečnost už před dvěma lety a jistě není daleká doba, kdy kybernetičtí bojovníci dostanou statut samostatné složky branné moci. Takže ta pravidla mohou znamenat jen to jediné, totiž vypuštění kybernetických vlčáků ze řetězu.
LN, 27.6.2011