Tak zní slavný román Theodora Dreissera, dílo také zdařile přivedené na filmové plátno. Ač nejsem literární ani filmový kritik, o tomto románu a filmu bych mohl psát daleko snadněji než o tom, co se dnes děje v kolébce svobody a demokracie. A v západní Evropě. Slavná socha Svobody jen proto, že je kamenná, nečervená se studem.

Že v USA jde v těchto měsících jednadvacátého století o tragedii, tedy proč si to myslím, pokusím se učinit na případu, který v těch dnech ocitá se v rukou nepřátel amerického prezidenta, demokratů levicových, medií, makroliberálů a nemyslícího davu, tedy případu, který vypukl necelé dva měsíce před letos obzvláště důležitými volbami do Senátu a Kongresu.

Brett Kavanaugh, význačný právník a člen Odvolacího soudu Distriktu Kolumbie, kterého prezident Trump jmenoval do Vrchního soudu a jmenování mělo být schváleno do 20. září. Je odloženo v důsledků Kavanaughva obvinění doktorkou Ch.B. Fordovou z pokusu o znásilnění.

To vše se stalo před 36 lety, kdy on i ona byli studenty gymnasia (high school), on 17 let, ona 15. Teprve teď v té důležité době konečně procitla ze způsobeného šoku, vzpomněla si na bývalého spolužáka a obvinila ho. Klasická situace z repertoáru MeToo, hanebné to vlně, jež se valí převážně na jedince mužského pohlaví.

Než připomenu některé detaily, jež zaplavují hlavně televizní obrazovky, nemohu nepřipomenout oněch 36 let! Za normálních, byť ne zcela nevinných minulých časů, pokud dívky, slečny či paní byly skutečně cudné, po varování daly by pokušiteli facku a bylo by po ptákách... a po třiceti šesti letech nebylo by neprokázaného obvinění, tisíců dolarů plynoucích do kapes právníků, proměny události morální do politické, úžasu normálních smrtelníků nad naprostou absurditou případu... ale hlavně jeho řešení! Zatímco B. Kavanaugh je ochoten pod přísahou vypovídat, jeho obvinitelka to odmítla a demokraté oddalují jednání (tak tomu bylo v sobotu 22. září, kdy jsem text začal psát. Situace dnes: s výslechem bude souhlasit, za určitých podmínek, které pravděpodobně ona si ustanoví, detaily v tuto chvíli známy nejsou).

Zatím tedy, k dnešnímu dni vina pana Kavanaugha spočívá v obvinění, nařčení, jediným slovem neprokázaném. A hodnostáři demokratičtí dosud živeni nenávistí, zajíkající se slečny a panímámy, jež by nejraději viděly pana prezidenta na hranici (tedy nikoli na té mezi USA a Mexikem), vykřikují do kamer... Ano, potrestat, potrestat, ona dr. Ch.B. Fordová má pravdu, cožpak není žena a což nezbedný student 17letý není dnes americký republikán, nikoli demokrat? Neboť v této zemi dohasínající svobody a demokracie, přestupků a nepravostí se mohou dopouštět bez postihu osoby jako pan president Clinton a jiní výtečníci téže politické orientace.

Tento postup, postavení normální logiky na hlavu, kauza ruského ovlivňování amerických voleb bez jediného důkazu a stále se navracející na program sotva k uvěření, že se solidní zemi může dít. Robert Mueller už viditelně chřadne v tváři, jakoby unaven vymýšlením dalších obvinění prezidenta a jeho spolupracovníků.
Jak bych si nevzpomněl na mnoho textů prof. Ulče o neuvěřitelném řešení případů v USA, jež je tak často soubojem právníků, jejich bystrosti, pohotovosti, schopnosti ohnout literu zákona bez ohledu na povinnost dopídit se pravdy danou jim úřadem. Najít skutečného viníka.

Ne nadarmo se říká, že kdo má v moci tisk a televizi, vítězí. A když media mají prokazatelně z ostudy fake news kabát, jak může vypadat výsledek podobných afér, o jaké jsem se právě zmínil.

Z toho na mne jde děs, stejně jako z ostudného obrácení se evropských politiků proti Maďarsku, proti Viktoru Orbánovi, který si zasluhuje Nobelovu cenu mnohem více než mluvka a hrobník Ameriky, muslim Obama. Ta značná síla sluníčkářů v západoevropských zemích, snad v menší míře v ČR, a teď dokonalá facka logice a morálce! Jak jsem se dočetl, Marine Le Pen ve Francii má být podrobena psychiatrickému vyšetření proto, že publikovala tři záběry islámských hrdlořezů v akci, jako varování proti blahovolnosti politiků k takovému řádění. Ukázkou prý poškodila lidskou důstojnost, neboť šlo o graficky působivé záběry! Tedy za lidskou důstojnost se musí bojovat s mačetou v ruce!

Ač mi není nijak do smíchu, loučím se: Pozdrav pámbu, pane Randák!