7.12.2019 | Svátek má Ambrož, Benjamin


ŠVÉDSKO: Socialistické multikulti peklo (3)

18.2.2015

Jak jsem pravil na začátku tohoto psaní, byl jsem Švédsku dlouhá léta vděčen za přijetí a míru svobody, které jsem užíval. V privátním průmyslu bylo radost pracovat, je to také privátní sektor, co drží švédskou ekonomiku na úrovni a živí neustále rostoucí podíl neproduktivní populace včetně přebujelé státní správy.

Jednu nemalou věc, tentokrát pozitivní, musím podotknout o Švédovi jako takovém: Švéd je stále ještě velmi poctivý a loajální ke svému zaměstnavateli. Je přímo neuvěřitelné, že se mi za 45 let nestalo, abych u pokladny v obchodě dostal chybně nazpět. Zvykl jsem si na to a už jen vrácené peníze strčím do kapsy bez kontroly. Je to ukázka jednak poctivosti, jednak obratnosti a kompetence personálu v kase.

Švédský stát a úřady jsem kdysi považoval za humánní a ohleduplné, ale konečné hodnocení ukazuje, že stát a právní instituce jsou tvrdé a bezohledné a jednají v nejlepším případě podle paragrafů, bez zdravého rozumu. V první řadě obhajují vlastní pozice, lidskosti a humanity je tam pramálo.

Tohle říkám ne z pomstychtivosti, nýbrž ze zkušenosti ze styku s úřady a soudy. Zkušenosti jsou to jednak osobní, např. ze sporu při rozvodovém jednání, jednak ze soudních jednání ve věci zubní amalgam, kde jsem figuroval jako znalec. Zkušenosti z tzv. třetí amalgamové války jsou takové, že z představ o humánním, objektivním a slušném přístupu úřadů ke sporným otázkám a k lidskému zdraví nezůstal kámen na kameni. V této otázce šlo státu a zubní profesi jednak o prestiž, jednak o peníze v případě, že by stát musel hradit pacientům škody na zdraví vzniklé otravou rtutí z amalgamu. Proto přemocný Sociální úřad (Socialstyrelsen) tvrdě zametl vše pod koberec, postaral se, aby kverulanti, tvrdící, že amalgam je škodlivý, přišli o práci a vliv, a všemožně sabotoval pravdu. Soudy jim v tomto byly důsledně nápomocné a hleděly na to, aby stát zvítězil. Tak to by se snad dalo nazvat korupce! Moc korumpuje!

Psát o švédské justici by mohlo být na celou knihu, takže se tomuto tématu raději vyhnu, už proto, že na něj už jen nerad myslím. Po jednom soudním stání jsem napsal článek a nazval soudní řízení „jako u Kačera Donalda“ či v Kocourkově (odpovídá zdejšímu Grönköping). To však žádné noviny neotisknou, protože si svých soudů váží a apriori vycházejí z toho, že fungují správně, spravedlivě a moudře. Nějakou kritiku outsidera považují za pomluvy. Aby se mne dotyčný redaktor zeptal, čeho se má kritika týká, to ho ani nenapadlo.

Nedávno zde propukla velká právní aféra, která se táhla téměř 20 let. Jeden muž, údajně psychický případ, byl na základě vlastních přiznání odsouzen k dlouhému trestu za osm vražd. Vlastní přiznání bylo hlavním podkladem pro rozsudek, ostatní jen indicie, které nebyly přesvědčivé. Když si dotyčný odseděl řadu let, došlo k novému jednání. Ukázalo se, že jeho přiznání byla podmíněna tím, že byl silně ovlivněn psychofarmaky. V psychiatrické „léčebně“ se tak snažili vymačkat z dotyčného „potlačené vzpomínky“ na okolnosti kolem vražd, které domněle vykonal a na které se bez psychofarmak nemohl upamatovat. Podařilo se to. Psychiatři pomohli soudu odsoudit nevinného člověka, policie mohla uzavřít několik případů vražd nevyřešených kvůli vlastní neschopnosti a systém se mohl chlubit, jak s použitím „vědeckých“ metod dokázali prezentovat pozůstalým masového vraha. Poté, co se vymanil z vlivu psychiatrů a medicín, domnělý vrah všechny vraždy popřel a byl osvobozen. Justiční vražda za pomoci psychiatrů a jejich teorie o vytlačených vzpomínkách je jistě jen špička ledové hory právnických skandálů a křivd, které se dají tušit za mnoha případy a jen občas vyjdou na povrch. O švédském soudnictví vám nemůžu referovat opravdu nic pozitivního, tam zbylo zdravého rozumu snad nejméně.

Jaro Novák se zmiňuje o Švédských demokratech (SD), nově vzniklé straně, která jediná protestuje proti bezhlavé imigrační politice. Leccos by se dalo napsat o jejím vzniku, ale já se omezím jen na chování etablovaných stran vůči SD v parlamentě. Fredrik Reinfeldt, a s ním všichni ostatní politici ve vládě a parlamentu, vedou proti této demokraticky zvolené straně (13 % ve volbách) mobbing a ponižující vymrazovací kampaň. Je to škaredá ukázka, jak hluboko klesla morální úroveň švédských politiků, bez rozdílu partajní příslušnosti sedmi partají v parlamentě. Rozhodně není vidět, že by demokracii a svobodu projevu brali vážně, přestože jí mají plnou hubu. Předsedovi SD by ani ruku nepodali, natož aby s ním mluvili a diskutovali o společných zájmech. Diskuse s SD a případná spolupráce by rozhodně byla pro zemi užitečnější než nepřátelské chování. Jenže nezaujatá diskuse dnes není možná, protože už není nikoho, kdo by neměl nasazené ideologické brýle nějaké barvy, a ideologie je pro nomenklaturu to hlavní, ne pravda či naslouchat odlišným názorům. Je to podobný postoj, jako mají muslimové k nemuslimům: Korán a Mohamed (jejich ideologie) jim přikazuje, že mají zabíjet a pokořovat ostatní svět, protože jen islám je pravdivé zjevení, a muslimové jsou tedy něco víc.

Křesťané a Židé mohou být v nejlepším případě jejich otroky, pokud je muslim milostivě nechá žít. Prostor pro diskusi s muslimy je nula celá nic.

Mimochodem si vzpomínám na odpověď spisovatele Josefa Škvoreckého, když dostal otázku: „Co máte nejmíň rád, co nenávidíte?“ Odpověď: „Ideologie.“ Velmi trefné a dnes mu dobře rozumím.

Jaro Novák se ke konci ptá: „Nepřinesou nám sem muslimové terorismus?“ To považuji jen za řečnickou otázku. Při tom návalu muslimů bez jakékoliv kontroly individuí je jen otázkou času, kdy nás postihnou velmi bolestné výsledky této politiky. Stačí, aby malé procento lidí vychovaných podle koránu a Proroka napadlo, že budou všemi prostředky šířit svou nadřazenou ideologii a nastolovat právo šaría i ve Švédsku. Příkladů výsledků takové Alláhu-libé snahy je dnes všude dost; ostatně máme teror již dnes a denně ve formě střelby na ulicích, loupeží, znásilňování, požárů, osočování. Budoucnost je tady!

Rád bych věděl, jak se tento můj popis Švédska bude páčiť panu Frýbortovi, který k této zemi má velmi pozitivní vztah, podle jeho vlastních slov.

Je mi líto, že má vděčnost k této zemi se dnes vytratila. Je to jiná zem než před 40 lety. Dnes už se v této zemi necítím dobře, a to ani nejsem Žid. Zažil jsem několik trpkých bezpráví, kdy se právní systém postavil proti mně a nebylo odvolání, přes všechny ombudsmany. Se stupiditou se protrhl pytel, zdravý rozum zemřel a pokrytectví kvete, každopádně v politice, což nezůstává bez dopadu na myšlení lidí. Vede to k tomu, že jistá témata jsou tabu a nedá se o nich téměř s nikým mluvit. Švéd je obecně znám jako bojící se konfliktu, vše se snaží vyřešit dohodou. Tento postoj má své výhody, ale v této souvislosti ne. Dnešní politicky korektní atmosféra k vyhýbání se konfliktům přispívá - anebo je toho výsledkem, jak se to vezme.

Svým českým přátelům jsem už před lety radil, aby se neřídili podle švédského společenského modelu třetí cesty, jak to propagoval jistý špidlovitý český politik. Tuto radu bych dal znovu, kdyby někdo měl zájem. Vypadá to, že ta třetí cesta je opět slepá ulička. Některé pozitivní rysy švédské společnosti fungovaly efektivně, dokud zde byla homogenní společnost se stejnými, všemi uznávanými zvyky. To se ale sotva dá přenést do jiné společnosti, a možná ani do švédské budoucnosti, která už nebude zdaleka tak homogenní.

Zcela vážně jsem uvažoval o tom, že bych znovu emigroval, kdybych už neměl ta léta a kdyby bylo kam. Islám prorostl jako zhoubný nádor do většiny evropských zemí a nemuslim se tam bude cítit čím dál hůře, pokud se co nejdříve nestane něco převratného. Bohužel je stále ještě příliš málo lidí, kteří chápou, jaké nebezpečí tu číhá, jaký bič jsme si na sebe upletli. Asi ho už většina národa potřebuje (ten bič).

Snad ještě zbývá emigrace do Ouagadougou nebo Funifuti. Jen nevím, jaká ideologie tam vládne...:

Konec



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.