6.10.2022 | Svátek má Hanuš


ŠVÉDSKO: Mírný pokrok v mezích zákona

19.9.2022

Krátká analýza švédských voleb.

Milí čtenáři, mezi důležitá “civilní” témata patří i volby a jejich výsledky, jejichž analýze se tento blog občas věnoval. A jelikož právě proběhly jedny zajímavé volby, totiž ve Švédsku, podíváme se na ně.

Švédské volby se konaly v řádném termínu, ale předešlé volební období bylo poznamenáno nestabilitou vlády. Předešlé volby roku 2018 vyprodukovaly tak rozštípnutý parlament, že sestavování vlády trvalo čtyři měsíce. K moci se nakonec vrátil (nepříliš oblíbený) premiér Stefan Löfven, který ale v červnu 2021 prohrál hlasování o důvěře a musel restrukturalizovat kabinet. Poslední Löfvenova vláda fungovala pět měsíců a byla vystřídána vládou současné premiérky Magdaleny Andersson. Všechny tyto vlády byly menšinové a při každodenním fungování se spoléhaly na různé dohody s opozicí.

Oproti předešlým volbám se předvolební situace roku 2022 změnila v jednom zásadním bodě. “Sanitární kordon”, čili princip, že všechny ostatní strany bojkotují stranu Švédských demokratů (SD) a odmítají s ní spolupracovat, mezitím zkolaboval. Rozhodujícím okamžikem byl rok 2019, kdy se k možné budoucí spolupráci se SD přihlásila malá strana Křesťanských demokratů, a v prosinci téhož roku se s předsedou SD Åkessonem oficiálně setkal i lídr velké středopravicové strany Moderaterna Ulf Kristersson. Od té doby je tabu víceméně pryč a pravicové strany spolupracují se SD i na lokální úrovni.

(Poměrně důležitým faktorem v tom, že to tak zůstalo i letos, je skutečnost, že se Švédští demokraté nikdy zjevně nenamočili s ruským vlivem, ani se nepřátelili s Putinem osobně – na rozdíl například od rakouské FPÖ. Švédsko a Rusko mají historicky dost ostražité vztahy a za studené války se Švédi obávali o osud svého ostrova Gotland, který také důkladně opevnili.)

To znamenalo, že při letošních volebních kalkulacích už se víceméně počítalo s tím, že SD budou fungovat coby součást “pravého bloku”, který nakonec těsně, ale vyhrál. Dosud ovšem není patrné, jak by to jejich fungování mělo přesně vypadat – zda jejich ministři přímo nastoupí do vlády, nebo zda budou menšinový kabinet podporovat z opozice. Pravděpodobnější je ta druhá varianta, zejména kvůli menší straně Liberálů (L), která stále ještě myšlenku přímého spoluvládnutí s SD nemůže strávit. Rozložení mandátů ale hovoří v prospěch nějaké středopravicové koalice.

sve

Předběžné výsledky švédských voleb 2022, zdroj

Některá témata, která hýbala švédskou politikou, jsou celoevropská – například ceny energií. Ale jiná byla specificky švédská.

Podle průzkumu uskutečněného mezi švédskými voliči se na druhé až třetí místo v žebříčku témat dostalo “právo a pořádek” (Lag och ordning), které bylo při minulých volbách na pátém místě, při předminulých na desátém a v roce 2010 se do top 10 vůbec nekvalifikovalo. (Zde si to můžete proklikat.) Polovina dotazovaných Švédů považovala právo a pořádek za nejdůležitější téma voleb.

To je důsledek gangsterské aktivity na ulicích a v obchodních centrech, o které se celkem rozsáhle píše i v mainstreamových médiích (Le Monde, BBC, Politico), a jejíž pachatelé se jen málokdy jmenují Svensson a Larsson. Strana Moderaterna dokonce v předvolebním boji používala heslo “dánské tresty pro švédské zločince“, ze kterého celkem jasně plynulo, kde se hodlají inspirovat.

sve

Mezi jednotlivými skupinami přistěhovalců jsou poměrně dramatické rozdíly, co se kriminality týče. Zdroj:

Švédská politika, aspoň co se imigračních a bezpečnostních témat týče, vůbec pokulhává za tou dánskou zhruba o třicet let, ale poslední dobou se ledy přece jenom pohnuly. Začíná být patrné, že ten dosavadní koncept, kdy se po imigrantech nechtělo víceméně nic, ba ani to, aby se naučili úřední jazyk země, je neudržitelný. (Dokonce i dnes můžete získat švédské občanství, aniž byste prokázali jakoukoliv znalost švédštiny!) V hodnocení podle témat získali Švédští demokraté, kteří prosazují daleko tvrdší přístup, nejvyšší hodnocení, výrazně vyšší než sociální demokracie (rozklikněte “Flyktingar/invandring“).

Jestli ovšem s tak chronicky zanedbanou situací vůbec jde něco udělat a jak dlouho to potrvá, toť otázka. Každopádně je k tomu aspoň nějaká příležitost. I v případě, že SD zůstanou v opozici, budou v těchto tématech vyžadovat politické změny. 

Tento článek se jmenuje “mírný pokrok v mezích zákona”, protože o dramatický posun nešlo. Švédští demokraté sice výrazně posílili – proti minulým volbám získali téměř 200 000 hlasů navíc, poprvé překonali laťku 20 procent a stala se z nich druhá nejsilnější strana (73 poslanců místo dřívějších 62). Ale i vládní sociální demokraté proti svému minulému výsledku o něco posílili (o sedm poslanců), takže výsledný mix není nijak zásadně odlišný od předešlého švédského parlamentu. Posun je právě jen takový, aby měla daleko větší šanci vzniknout koalice napravo od středu.

Stojí ale za to zmínit jeden nový jev, a tím je islámská strana Nyans, součást Erdoğanovy vlivové sítě, která v těchto volbách získala 15 tisíc hlasů (hledejte pod “Röstfördelning övriga partier”). Její podpora byla extrémně koncentrovaná do přistěhovaleckých čtvrtí, zejména pak v Malmö, kde jen velmi těsně propásla tříprocentní hranici pro vstup na městskou radnici. Její požadavky zhruba odpovídají tomu, co byste od islámské strany čekali – separátní hodiny pro ženy v bazénu, kriminalizace islamofobie a urážky proroka atd. Její představitelé se ale například vyznamenali i článkem v novinách Göteborgs-Posten, ve kterém požadují, aby město spálilo Nimis, dílo výtvarníka Larse Vilkse, známého svojí “rouhačskou” tvorbou. Nimis přitom vzniklo před dobrými čtyřiceti lety, dávno předtím, než se i na severu Evropy začal řešit Alláh.

Patnáct tisíc hlasů není moc, ale odpovídá to zhruba jednomu křeslu v parlamentu, takže je možné, že i tato nová islámská strana přispěla k tomu, že levý blok nezískal většinu. Navíc jejich výrazná koncentrace v Malmö napovídá, že regionálně se z ní může stát reálná politická síla. Jejich největší slabinou je paradoxně právě ta vazba na Erdoğana; prohraje-li jejich ochránce příští rok volby v samotném Turecku, což je docela dobře možné, přijdou o významnou podporu.

Inu, co by se někdy v devadesátkách bralo jako vtip, je dneska realitou – turecký autoritář má svoje lidi v jižním Švédsku. Ale je to celkem logický důsledek demografického vývoje. Přivezete-li dostatek lidí z jiných oblastí světa, dorazí s nimi i jiné myšlenky ohledně toho, jak se má žít.

Někdy je to sushi a tacos, jindy zase obřadné pálení uměleckých děl, ale důležité je hlavně co? Nediskriminovat, přátelé, nediskriminovat!

Diskusní fórum k článku najdete zde.

Hudební epilog

Ono to “back” je vždycky o něco těžší, než vyrazit “tam”. Platí nejen pro války.

Převzato z Kechlibar.net se souhlasem autora