Mohli jsme sledovat velké obavy i očekávání ohledně právě proběhlých zemských voleb v Sasku-Anhaltsku. Hlavním tématem obav byla možnost, že by byla prolomena „protipožární zeď“ a na vládě by se podílela „nesprávná“ strana a jako (z progresivního pohledu) odstrašující příklad byla dávána vláda ve Stockholmu vládnoucí s podporou „radikálně pravicových extrémistů“. Ve Švédsku dlouho existovalo podobný postoj vůči straně Švédští demokraté, u níž se neustále zdůrazňovaly její „neonacistické kořeny“. Ovšem podobně jako ve Francii v případě Rassemblement national (kde Marine Le Penová neváhala odstavit otce zakladatele), nastoupil nový předseda, vypudil menšinové, ale mediálně vděčné extrémisty a soustředil se namísto pozérství na reálné problémy, kterých nebylo málo. Při tom mu pomohlo, že narozdíl od AfD jeho strana postrádá vlivné rusofilně nostalgické křídlo. A zeď začala praskat.

Ve skandinávských zemích mají dlouhodobě dominantní pozici sociálnědemokratické strany. To platí zvláště ve Švédsko, které do 21. století vstoupilo s aspirací být „humanitární velmoc“. To se projevovalo nejen v oblasti rozvojové pomoci, ale i v migrační politice, kdy Švédsko bylo obecně velmi vstřícné vůči imigraci. To vyvrcholilo v roce 2015, kdy podle oficiálních údajů do země dorazilo cca 160 000 migrantů (předevšem Syřanů, ale i „Syřanů“ odjinud, zejména ze Somálska), zatímco v 2013 to bylo 115 tisíc a v roce 2017, navzdory zavedeným omezením, přísun poklesl na „pouze“ 144 tisíc (zejména díky slučování rodin z předchozích let).

Rozsah vynikne ve srovnání s Německem, kde „Mutti“ Merkelová migranty „pozvala“ a kde je čekaly štědré sociální dávky i laxní postoj k integraci. Do Německa v roce 2015 dorazilo cca 800 tisíc migrantů, ale řadě z nich stálo za to pokračovat dále do Švédska. V onom roce tedy v Německu bylo podáno 441 tisíc žádostí o azyl, zatímco ve Švédsku 156 tisíc, přičemž Švédsko má téměř osmkrát méně obyvatel. V tomto kontextu není překvapivé, že podle statistik bylo v roce 2023 ze švédských obyvatel 15,2% narozeno mimo země EU, což mimo jiné projevilo narušením tradičně vysoké společenské důvěry a zhoršením bezpečnostní situace, kdy nejprve byla existence „no-go oblastí“ označována za radikálně pravicovou konspirační teorii, následně pak potvrzena ve světle průvodních jevů válek gangů.

Výše nastíněný vývoj probíhal za třech koaličních vlád Sociální demokracie se Zelenými vládnoucích v období 2014-2021. Jeho projevem byla rostoucí síla Švédských demokratů, strany profilující se z celého spektra nejvíce proti migraci, která v 2010, kdy se poprvé dostala do parlamentu, měla 5,7% a v roce 2018 už 17,5% coby třetí nejsilnější strana. V minulosti rovněž byla spolupráce s nimi odmítána napříč politickým spektrem, ale Švédové oproti Němcům trpí menším nutkáním dotahovat chybná rozhodnutí až do „hořkého konce“, a proto hlavní strana pravicové opozice (Umírnění) deklarovala před následujícími volbami ochotu opřít svou případnou vládu i o spolupráci se Švédskými demokraty.

Volby proběhly bez výrazných zvratů, výsledky jednotlivých stran se oproti předchozím volbám lišily jen o nižší jednotky procent, kdy největší posílení zaznamenali Švédští demokraté, a to o 3% na 20,5%. Volby vyhrála Sociální demokracie s 30,3%, zatímco Umírnění skončili třetí s výsledkem 19,1%. Jelikož však hlavní překážkou pro pravicovou opozici byla do té doby udržovaná „protipožární zeď“ podle německého vzoru, tak po jejím zrušení i takto nejednoznačný výsledek stačil v říjnu 2022 pro zformování pravostředové vlády v čele s Umírněnými (premiér Ulf Kristersson) v koalici s Křesťanskými demokraty (něco jako lidovci u nás, ale více konzervativní a bez jejich progresivních úletů) a Liberály (něco jako TOP 09, ale dlouho existující) s mimovládní podporou Švédských demokratů, jež měla v parlamentu těsnou většinu 176 z 349.

A jak to dopadlo? Uspěla tato na švédské poměry „revoluční“ vláda? To je důležitá otázka. Ale ještě důležitější otázkou je, zda a jak to ocení voliči. Protože zrovna tuto neděli proběhnou volby. Což vede k související otázce, kdo má našlápnuto k vítězství a jaké to bude mít důsledky.

Ale tyto odpovědi si zaslouží vlastní text (příště)