Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

"Spravedlivé známkování!"

To normálně nevymyslíš...

to meloune nemas sanci pochopit

"Tzv. spravedlivé známkování potlačuje studium, poctivou práci a ničí tvůrčí schopnosti. Jeho důsledky jsou nedozírné! Nepřipraví studenty na svět tvrdé konkurence, jemuž budou po studiu čelit. "

A budou? Blbnou už i firmy, ostatně měly to i nařízeno, než to Trump zrušil. V EU bohužel nerušil zatím nikdo.

na slovensku v časoch keď o dei ani amíci nechyrovali, užiteľka základnej školy tvrdila že

- každých päť rokov sa vedomosti "študentov" (žiak zdš 5-9 postupný ročník) znížia o jeden klasifikačný stupeň;

- takže už niekoľko rokov zo sk univerzít (rozumej humanitného smeru) absolvuje s červeným diplomom "osoba" ktorá sa nemala dostať na strednú školu s maturitou.

Možná by pomohly střední humanitní školy, kde by se neznámkovalo. A jejich absolventi by rovnou dostali PH.D., v 16 letech. A bylo by HDP vyšší?

Asi si to autor nepřečte, ale známkování, ani jiné hodnocení na škále, není objektivním hodnocením. Neobjektivita vyplývá především z nestejného hodnocení různými hodnotiteli a také z nestejné obtížnosti úloh. Obojí je možné řešit anonymizací a standardizací - kdy se o "měření" znalostí stará nezávislá certifikační autorita. I potom mohou být kritéria hodnocení nepřesná, ale konzistentně, tj. pro všechny stejně.

Další otázkou, od které by se ve skutečnosti mělo začít, k čemu je takové měření dobré. Sumativní hodnocení může sloužit k posouzení výkonu v předchozím období. Za těchto podmínek může mít cenu i značně nepřesná zpětná vazba (např. v porovnání s tím neposkytnout vazbu vůbec). Nebo může sloužit k nějakému rozhodnutí. Právě u těchto situací se hodnocení na škále ukazují jako značně kontraproduktivní - časem se ukazuje, že přesnost predikce touto metodou je podobná, jak kdyby rozhodnutí tahal papoušek z klobouku. Často je možné se setkat z termínem iluze kontroly. Chce-li však přesto nějaká instituce použít tuto iluzi například pro rozhodnutí o absolutoriu, je to její plné právo. A nakonec existují formativní hodnocení, jejichž účelem je domluvit se na individuálním programu na základě výsledků a motivace hodnoceného. Zde mohou mít známky (i ty nepřesné) svoji roli, ale samy o sobě nestačí, hlavně kvůli absenci zhodnocení motivačních faktorů.

Fenomén, který autor popisuje, je však o něčem jiném. Něco podobného existuje u automatizovaného posuzování životopisů (slovního sebehodnocení), kdy se ukázalo, že algoritmus vyřazuje osoby, u nichž byla korelace jistých ukazatelů - rasa, věk, pohlaví aj. Reakcí na toho v mnoha společnostech byla pozitivní diskriminace, která ovšem celý tento proces úplně postavila na hlavu. Ve skutečnosti byl jedním z hlavních motivů této automatizace alibismus - sejmutí odpovědnosti za případné špatné rozhodnutí z manažerů.

Pro pochopení informační hodnoty hodnocení na škále doporučuji absolvovat kurz Applied Information Economics.

meloune, okecavej si to jak chces, proste lzes