Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

No, vlastně je to jednoduché. Rovnosti ve výsledku se nedá dosáhnout jinak než násilím. Znevýhodněné skupiny je tedy nutné zvýhodnit. A protože každá dotace křiví proces, je nutné postupně zvýhodňovat dál a dál. Nejdřív přijímačky, pak summa cum laude, hezké zaměstnání v grantové agentuře a dotovaný plat. Kdyby šlo o půl promile absolventů, mohli bychom to zkousnout. Ale co když jich bude většina?

Prosím autora, aby důsledně používal výraz tzv. "spravedlivé" známkování - na několika místech mi jeho věty připadaly nesmyslné.

Ono to tam je složitější: vše spravedlivé do uvozovek!

"Tzv. spravedlivé známkování potlačuje studium, poctivou práci a ničí tvůrčí schopnosti. Jeho důsledky jsou nedozírné! Nepřipraví studenty na svět tvrdé konkurence, jemuž budou po studiu čelit. "

A budou? Blbnou už i firmy, ostatně měly to i nařízeno, než to Trump zrušil. V EU bohužel nerušil zatím nikdo.

na slovensku v časoch keď o dei ani amíci nechyrovali, užiteľka základnej školy tvrdila že

- každých päť rokov sa vedomosti "študentov" (žiak zdš 5-9 postupný ročník) znížia o jeden klasifikačný stupeň;

- takže už niekoľko rokov zo sk univerzít (rozumej humanitného smeru) absolvuje s červeným diplomom "osoba" ktorá sa nemala dostať na strednú školu s maturitou.

Možná by pomohly střední humanitní školy, kde by se neznámkovalo. A jejich absolventi by rovnou dostali PH.D., v 16 letech. A bylo by HDP vyšší?

Jo, to používané staletí

a k tomu konec inkluze, CERMATu, neziskovek ve školách

Asi si to autor nepřečte, ale známkování, ani jiné hodnocení na škále, není objektivním hodnocením. Neobjektivita vyplývá především z nestejného hodnocení různými hodnotiteli a také z nestejné obtížnosti úloh. Obojí je možné řešit anonymizací a standardizací - kdy se o "měření" znalostí stará nezávislá certifikační autorita. I potom mohou být kritéria hodnocení nepřesná, ale konzistentně, tj. pro všechny stejně.

Další otázkou, od které by se ve skutečnosti mělo začít, k čemu je takové měření dobré. Sumativní hodnocení může sloužit k posouzení výkonu v předchozím období. Za těchto podmínek může mít cenu i značně nepřesná zpětná vazba (např. v porovnání s tím neposkytnout vazbu vůbec). Nebo může sloužit k nějakému rozhodnutí. Právě u těchto situací se hodnocení na škále ukazují jako značně kontraproduktivní - časem se ukazuje, že přesnost predikce touto metodou je podobná, jak kdyby rozhodnutí tahal papoušek z klobouku. Často je možné se setkat z termínem iluze kontroly. Chce-li však přesto nějaká instituce použít tuto iluzi například pro rozhodnutí o absolutoriu, je to její plné právo. A nakonec existují formativní hodnocení, jejichž účelem je domluvit se na individuálním programu na základě výsledků a motivace hodnoceného. Zde mohou mít známky (i ty nepřesné) svoji roli, ale samy o sobě nestačí, hlavně kvůli absenci zhodnocení motivačních faktorů.

Fenomén, který autor popisuje, je však o něčem jiném. Něco podobného existuje u automatizovaného posuzování životopisů (slovního sebehodnocení), kdy se ukázalo, že algoritmus vyřazuje osoby, u nichž byla korelace jistých ukazatelů - rasa, věk, pohlaví aj. Reakcí na toho v mnoha společnostech byla pozitivní diskriminace, která ovšem celý tento proces úplně postavila na hlavu. Ve skutečnosti byl jedním z hlavních motivů této automatizace alibismus - sejmutí odpovědnosti za případné špatné rozhodnutí z manažerů.

Pro pochopení informační hodnoty hodnocení na škále doporučuji absolvovat kurz Applied Information Economics.

meloune, okecavej si to jak chces, proste lzes

"Spravedlivé známkování!"

To normálně nevymyslíš...

to meloune nemas sanci pochopit