Pod bombastickým titulkem „Až tisíc raněných denně a evakuační vlaky. Německo se chystá na válku s Ruskem“ se komentují zprávy o válce NATO s Ruskem.

Německé ozbrojené síly se připravují na ošetření až tisíce raněných vojáků denně v případě konfliktu mezi Ruskem a NATO. Uvedl to vrchní lékař německé armády Ralf Hoffmann, podle něhož válka na Ukrajině dramaticky změnila povahu zranění. Zásadní roli sehrává také rozsáhlé zapojení dronů do konfliktu.

Co k této alarmující zprávě dodat? Jen to, že je to jenom další střípek strašení válkou NATO s Ruskem. A, pokud by k této válce došlo, rozhodně by se nejednalo o tisíce raněných vojáků denně, ale o řádově mnohem větší ztráty mezi civilisty, pokud by došlo na jaderné zbraně. Je příznačné, že se tváříme, jako by Rusko jaderné zbraně nemělo a nikdy by je nepoužilo. Pokud by hrozila Rusku porážka v „klasické“ válce, jak by asi Rusko reagovalo? Kapitulací?

K tomu však je také třeba dodat ono pověstné za b). Berlín – Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes vyzval, aby začala jednání o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Učinil tak před odletem na Valné shromáždění OSN a den poté, co Palestinu jako stát uznaly Austrálie, Británie, Kanada a Portugalskou. Wadephul zároveň zdůraznil, že podle Německa by mělo uznání Palestiny nastat až na konci jednacího procesu.

V konfliktu na Blízkém východě dnes umírají lidé každý den a nejedná se tedy o žádnou válku, na kterou je třeba se „chystat“. Ta probíhá a její ukončení je také jako v případě války na Ukrajině daleko. Německo však projevilo větší „pružnost“ a uznání státu Palestina by mělo být „finálním krokem“.

Izrael (vláda, a i většina politiků opozice) jakékoliv uznání státu Palestina odmítá. Vláda pak vede proti Hamásu válku, která jednak vedla k totálnímu zničení pásma Gazy a která paradoxně způsobila na Západě vzestup podpory samostatné Palestině. Sportovní podniky (nedávno cyklistický závod Vuelta) jsou propalestinskými demonstranty přerušovány. V Německu se zase objevil plakát „Židům vstup zakázán“ a propalestinské demonstrace se konají ve Francii i Velké Británii.

Současná izraelská politika tak skutečně není příliš realistická. Snaha o „zničení“ Hamásu je svým způsobem boj s větrnými mlýny. I kdyby se podařilo všechny příslušníky Hamásu zabít, za několik let vyrostou noví mladí muži s tím samým názorem o zničení státu Izrael. Pákistán pak dokonce nabídl arabským státům „ochranu“ svým jaderným deštníkem. Pokud to bude nutné, Pákistán v rámci nové dohody o vzájemné obraně zpřístupní svůj jaderný program Saúdské Arábii. Ve čtvrtek večer to řekl pákistánský ministr obrany Chavádža Muhammad Ásif, píše agentura AP s tím, že je to poprvé, kdy Islámábád potvrdil, že arabskou zemi přibírá pod svůj jaderný deštník. Toto je jasná zpráva Izraeli, že muslimské státy spojuje jejich náboženství.

Situace ve světě je skutečně vážná a vyžaduje zásadní pokus o restart podobný tomu, co proběhl mezi Západem a sovětským blokem po „Kubánské krizi“ a válce ve Vietnamu. Západ tehdy neměl na své straně takovou vojenskou sílu, která by tehdejší Sovětský svaz sprovodila ze světa a nemá takovou sílu ani dnes proti Rusku a jeho spojencům Číně a Indii. Tvářit se, že lze Rusko zválcovat a strašit válkou s ním je podobný nesmysl jako podobná cvičení v dobách socialismu, která mám docela v živé paměti.

Dvě velké války současnosti, na Ukrajině a na Blízkém východě, jsou neuralgickými body současného světa a je potřeba obě tyto války ukončit. Nebude to snadné a bez podstatných ústupků v politických cílech je to téměř vyloučené. USA opustily Vietnam (prohrály) a poté začala éra „uvolňování napětí“ v Evropě. Že bude i na straně Západu nutné učinit bolestné ústupky v současné situaci je také zřejmé. Donald Trump si je toho vědom a jeho politika je více realistická než za jeho předchůdce.