Úterý 17. června 2025, svátek má Adolf
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SRÍ LANKA: Ostrov malebný a výbušný - 4

diskuse (7)
Vylezli jsme z Aeroflotu do dopoledních tropů.

„Vidíte ty migy, samé migy!“ mrzutě poznamenal náš bývalý spolucestující v oboru čaje, nedostatečně oceňující sovětskou nezištnost.

Bandanaraike International Airport s minimálním provozem, jako jediní toho dne se dostavivší cizinci jsme byli očekáváni skupinou státních zaměstnanců v oboru turismu. Mezi nimi vynikal hlasitý nejvyšší náměstek. Neohrabanými gesty a vystupováním, o to víc sebevědomím, připomínal dělnického ředitele, proletářského kádra z našich let padesátých. Ostatní pracovníci se před ním hrbili, všemu dychtivě přikyvovali. (Při první příležitosti jsem se přeptal nám přiděleného šoféra jménem Gamini na profil výrazného funkcionáře a dostalo se nám sdělení „Ano, zajisté, to je spolehlivý soudruh, oddaný věci.“ Po pár dnech společného pobytu šofér začal poroztávat a jeho věrnost socialistickému budování s buddhistickou tváří děravět. „Vždyť to je polonegramotný blb, donedávna se nemohl uživit jako turistický průvodce, teď to žene přes partaj, velká kariéra a blbej je pořád.“ Kouzlo nám známého, že ano.)

Obdrželi jsme užitečné publikace včetně seznamu veškerého ubytovacího prostoru v zemi - mnohohvězdičkové hotely, tzv. rest houses, které kdysi britská vláda poručila stavět pro pohodlí svých koloniálních úředníků na služebních cestách, jakož i možnosti ubytování v rodinách.

Zvolil jsem hotel Samutra na Galle Face, přímo na promenádě u břehu s náramným vlnobitím a příslušným akustickým doprovodem.. Stará solidní koloniální krása: ve srovnání se včerejším ubytováním v Karáčí, náš pokoj byl aspoň desetkrát tak rozsáhlý, strop asi sedm metrů vysoko a na něm vrtule jako z helikoptéry, snažící se produkovat svěží vzduch. Po zdích a stropu se svižně pohybovaly ještěrky. Ty, prosím, nepronásledovat, zaslouží si náš vděk. Však požírají naše nepřátele – hmyz, ohavné komáry.

Do Colomba jsme to měli asi třicet kilometrů. Po africké relativní prázdnotě se ulice příliš hemžily člověčinou. Ale pach, smrad, špína, ubohost téměř k nespatření.

Cestou jsme zastavili, nechali si roztít kokos a popili. V Indii cokoliv konzumovat u domorodých stánků bych pouze doporučoval zájemcům o sebevraždu. Značný také jiný kontrast – bída či aspoň její viditelnost. Žebráci, chudáci, malomocní, mroucí na chodníku a v pangejtech, to je Indie, subkontinent též s luxusem, bohatstvím, šlechtou, bulváry, mrakodrapy. Ceylon byl nepoměrně míň kontrastní. Neviděli jsme žebráka, rovněž k spatření tehdy nebyla jediná novostavba. Země pohledná, ale oprejskaná a nadále prejskající. Převládala ošuntělost a existování z podstaty, o což se přičiňovalo tamější právě probíhající socialistické budování.

Ostrov neměl zafixované dny sváteční. Buddhistickou nedělí byla „poya“ – čtvrtina lunárního měsíce – a tak pozor na měsíček na nebi, neboť podle něho se otvíraly banky a zavíraly služby. Pro jednoročního, námi vláčeného synáčka jsme potřebovali nějaké maličkosti a že se přeptáme na baby food, bez komplikací k mání v hodně vzdálených končinách jako například na donedávna divošském Borneu. Šofér Gamini nás odvezl do ceylonského GUMu číslo jedna.

Reprezentativní prodejna úřadovala sovětsko-indicky. Jedno zboží se vyřizuje zde, sepisuje tam, platí onde, přejímá úplně jinde. S dalším artiklem další odysea.

„Máte baby food?“
„Litujeme, nemáme.“

„Máte disposable diapers?“
„Bohužel, moderní pleny došly.“

„Kdy došly?“
„Před pěti lety.“

„Máte – nemáme , kdy bude – nevíme, přeptejte se někdy, rovněž to vánek našich lidově demokratických časů. Až na jeden velikánský rozdíl. Tito služebníci za pulty snědených socialistických krámů, byť se nepřetrhli – a nebylo kvůli čemu, jak a proč se přetrhávat - slušnosti, vlídnosti se neodnaučili. Nikde milimetr tehdejšího českého hulvátství.

Smutné procházení a nahlížení do výkladních skříní jednotkových domů, které vskutku byly jednotkové. Za sklem obyčejně jeden druh zboží. Třeba dvacet zaprášených šmejdových rámů k svatební fotografii. Komerční extravagance, kterou bych tak čekal v albánském městysu v roce 1944.

Večer pokračujeme v bloumání městem. Zatímco jsem se zabředával do historických analogií, ulice se vyprázdnily a po domorodcích najednou ani stopy. Pohled na hodinky, deset minut po desáté, zapomněli jsme, vždyť je ještě curfew – zákaz vycházení, cosi jako stanné právo jako dovětek nedávno potlačeného trockisticko-maoistického povstání. Kvapem jsme doběhli do našeho hotelu, který, jak reklama tvrdila, „je oddán šarmu včerejška a pohodlí zítřejších dní“.

Jedním z dopadů neuspěvší revoluce bylo uvalení cenzury na tisk a veškeré publikační počínání. Příjemně překvapily místní noviny, vzdálené tehdejším rudoprávním zvyklostem made in Czechoslovakia. V komentářích nebyly pouze fráze, v titulcích nejenom jásání nad dosaženými výdobytky. A v Ceylon Daily News jsem postřehl zprávu, že v zoologické zahradě Dehiwela, kde se denně konaji sloní produkce s tancem a snad i s hrou na varhany, zítra bude

DRAŽBA
POLOZKROCENÍ SAMCI
PĚT A PŮL STOP AŽ SEDM A PŮL STOP
ZÍTRA RÁNO DESET HODIN
ZOOLOGICKÁ ZAHRADA DEHIWELA
PLACENÍ V HOTOVOSTI JAKMILE KLADIVO
PADNE
DRAŽITEL EARLE H. NICHOLAS
285, GALLE ROAD, COLOMBO 3, TEL. 29373

Čímž bylo o začátku našeho seznamování s ostrovem rozhodnuto. Dřív než dojde na politickou současnost, na hory a historii, okoukneme si sloní jarmark.

Na prodej jich bylo pět a dražitelem dvoumetrový dlouhán s ježkem a žvýkačkou, podle přízvuku nejspíš Brit. V překotném staccato přednesu seznámil několik tuctů přítomných se situací, vyřkl požadovanou cenu – 10.000 rupií za kus - a pustil se do dramatických orací. Vykřikoval, zdůrazňoval, trilkoval a opakoval výraz „hatpanziai“. Pak slezl o čtvrtinu na 7.500 rupií. Pak přistoupil předmět koupě a plácnul Earlea H. Nicholase chobotem. Přítomní se zaradovali, dražitel se zapotácel a na chvíli i odmlčel. Druhý den se v novinách objevilo oznámení o úspěšné dražbě všech pěti kusů.

Poskytnu miniaturní sloní školení: Elefant je tam tuze užitečný tvor. Dřevařský průmysl, tahání klád z nedostupných džunglí, v nichž by i sebemodernější vozidlo málo pořídilo. Tlustokožec s velkou hlavou i pamětí, pracant, který vydrží padesát či víc let - pokud vydrží. A jsme u toho: stachanovec se může najednou schvátit a skácet. Navíc a bohužel, v zajetí se sloni, respektive slonice, jen zřídka rozmnožují. Přísun nových pracovníků tedy závisí i na lovu divokých exemplářů a na jejich úspěšném krocení, které se ale ne vždycky povede. Na této dražbě nabízeli polozkrocenou – „semitamed“ – mládež a její nezpůsoby zavinily konečnou nízkou cenu.

Tvorové to jsou inteligentní a neváhají s lidmi laškovat. Též dovolí jim vlézt na hřbet. Mě tak jeden vozil v místě Katugastoga, blízko řeky, kde tak zvaní mahouts, sloní pečovatelé, údržbáři, jim drbali objemná těla.

BUDE POKRAČOVÁNO

Neoficiální stránky Oty Ulče

Aston Ondřej Neff
17. 6. 2025

V pondělí představili Piráti svůj program.

Jan Ferenc
17. 6. 2025

Současný tarifní systém je složitý a hlavně zastaralý.

Gita Zbavitelová
17. 6. 2025

Mnoho Íránců se z útoků raduje a doufá, že režim padne.

Petr Kolman
17. 6. 2025

Když vás v devět nepustí do hospody, která zavírá v deset.

Ivo Fencl
17. 6. 2025

Lucie Hášová Truhelková: Příběhy čtvrtí.

Lidovky.cz, ČTK
16. 6. 2025

Přesouvání operačních sálů do podzemí, cvičení zdravotníků či pořizování neprůstřelných vest a...

kh Kateřina Havlická
16. 6. 2025

Jakkoliv jsou prvotní údery izraelské armády na íránský jaderný program úspěšné, uplynulé dny...

Lidovky.cz, ČTK
16. 6. 2025

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gluško v pátek převzal kopie pověřovacích listin od...

Lidovky.cz, ČTK
16. 6. 2025

Slovenský vládní speciál dopravil v pondělí z Ammánu do Bratislavy 73 evakuovaných lidí, včetně 14...

Lidovky.cz, ČTK
16. 6. 2025

Ve věku 92 let zemřel historik a někdejší disident Jan Tesař, kterého komunistický režim opakovaně...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz