Británií otřásají nepokoje. Výtržnictví, žhářství, rabování, napadání obyvatel a zabití tří mužů chránících svůj majetek. To je obrázek Londýna a dalších britských měst posledních dnů. Vše začalo smrtí Marka Duggana, devětadvacetiletého mírumilovného otce čtyř dětí, jak o něm mluví jeho přátelé.

Mark Duggan byl gangster a rozhodně nebyl žádná malá rybka. Byl zakladatelem gangu a údajně se měl zabývat dealerstvím drog a překupnictvím zbraní. Sám prý podle svých známých nešel beze zbraně ani na krok. Při policejní akci byl za dosud nevyjasněných okolností zastřelen.

To, co se následně rozpoutalo, nemá obdoby. Útoky kriminálních živlů společně s nezletilými, rabování a vypalování obchodů, pálení aut, útoky na policii, útoky na obyvatele, kteří s jejich akcemi nesouhlasí. Na kontě útočníků jsou už čtyři oběti, stovky zraněných policistů a ohromné materiální škody.

V rámci multikulturalismu proudí do Evropy tisíce lidí nikoli z politických důvodů, i když i ty hrají svou roli, ale především z důvodů ekonomických. Zkrátka Evropa je ve svém sociálním systému štědrá, tak proč toho nevyužít? Evropské státy tak musí nakrmit stále více lidí, kteří nejsou pro společnost žádným přínosem.

Nezřídka tito přistěhovalci tvoří osazenstvo ghett, potýkají se s nezaměstnaností, která dopadá v první řadě právě na přistěhovalce. Ti pak v následné frustraci z toho, že se očekávaný lepší život nedostavil, jsou náchylní k ničení majetku jiných a uchylují se ke kriminální činnosti. Když pak policie dělá svou práci, stává se policie terčem násilností.

Mnozí lidé již delší dobu poukazují na problém vznikající pochybným multikulturalismem a přílišnou otevřeností Evropy. Jenže tyto hlasy jsou umlčovány stejně jako všechny hlasy kritizující EU. Když se díváte na televizní zpravodajství, zjistíte, že je v něm tolik autocenzury, tolik hyperkorektnosti a strachu označit věci pravým jménem, že až člověk musí kroutit hlavou.

Když spáchá trestný čin příslušník nějaké národnostní menšiny nebo přistěhovalec, je jeho identita pečlivě tajena, ale v okamžiku, kdy se stane příslušník národnostní menšiny nebo přistěhovalec obětí nějakého trestného činu, hned se píše že příslušník toho a toho etnika se stal obětí.

Sama společnost si tak vytváří chráněné skupiny, o nichž se nesmí říct, že kradou nebo loupí, aby nebyla obviněna z rasismu, xenofobie a nesnášenlivosti. Pokud vezmu za příklad náš stát, tak zde se jen málokdy objeví zpráva, že nějaký Rom spáchal trestný čin, ale v okamžiku, kdy je Rom obětí, je toho plné zpravodajství.

Není to tak dávno, kdy byla veřejnost zásobována a bombardována takřka denně články o popálené Natálce, soud s pachateli žhářství byl vysílán veřejně a mladíci byli exemplárně potrestáni více než dvacetiletými tresty.

Oproti tomu stál podobný případ téměř ubitého Patrika. Média se tomuto případu prakticky nevěnovala. Tento chlapec si vytrpěl mučení, znásilnění i pokus o vraždu. Uznávám, že se trestného činu dopustili mladiství a podle zákona nesmí být jejich identita prozrazena.

O to víc se měla média o tento případ zajímat. Výsledek? Zoufalý nepoměr vůči popálené Natálce a nebýt mnohých blogerů, kteří doslova média dotlačili k informování o kauze, tiše by vše usnulo. Sedmnáctiletému romskému pachateli byl nakonec po odvolání žalující strany(!) trest snížen na polovinu z původních deseti let.

Národnostní menšiny a různí přistěhovalci pak zneužívají situace ve svůj prospěch. V rámci hyperkorektnosti a obavy většinové společnosti jim prochází to, zač by šel příslušník majority natvrdo sedět. Na fakt, že multikulturalismus selhal, přišla německá kancléřka s ohromným zpožděním.

Německo, Francie, Nizozemí, Belgie a nyní Británie. Všude tam došlo k nepokojům vyvolaným přistěhovalci. Nevolám po zákazu přistěhovalectví, ale je nutné, aby se Evropa začala bránit, jinak je s ní konec. Jak se bránit nerespektování domácí kultury ze strany přistěhovalců?

Přiznávám, že jen velice těžce. Přesto ale určité páky existují. Pravděpodobně se bude muset zavést systém deportací zpět do země původu tak, jak to mají Spojené státy. Při spáchání trestného činu nediskutovat a odeslat zpět. Kdo nechce dodržovat evropské velice liberální zákony, pak ať se vrátí odkud přišel.

Nedokážu si představit, že bych přišel žít do nějakého státu a dával najevo pohrdání tamními zákony. Chci-li někde žít, musím se přizpůsobit a ne jak to dělá Evropa, že se přizpůsobuje přistěhovalcům a dělá z nich preferovanou skupinu.

Multikulturalismus, pozitivní diskriminace, tolerance trestných činů páchaných národnostními menšinami a hyperkorektnost pomalu zabíjí Evropu. Chceme-li, aby Evropu nakonec ovládly nepřizpůsobivé živly a cizí kultura, pak pokračujme. Konec je na dohled.

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora.