Problém je, že pozice Zelenskeho i „opatrného“ Bidena vytvořila představu, že cokoliv co neskončí úplným vyhnáním Ruska za hranice roku 2014 je absolutní porážka, jak Ukrajiny tak Západu. Zelensky a další tvrdí, že nemůže být mír dokud nebude agresor na hlavu poražen a tvrdí to i v situaci, kdy přichází o jednu vesnici na Donbase za druhou.

Ale již i na Ukrajině se objevují hlasy, že pojetí totální války rozděluje společnost a může vést k totální prohře. Hlasy tvrdí, že vítězství není v získání zničené půdy ale v zajištění demokratické a prosperující Ukrajiny, která vstoupí do EU a NATO.

Například Arestovič tvrdí, že ztráta Donbasu a Krymu je prostě cena za vstup Ukrajiny do EU a NATO a že je to celkem levná cena - za tento názor musel utéct ze země.

Ale poslední průzkumy veřejného mínění na Ukrajině hovoří jasně: -přes 70% občanů se domnívá, že vláda využívá válku k osobnímu obohacení -počet těch Ukrajinců, kteří požadují rozhovory s Ruskem o ukončení války vzrostl na 57% oproti 47% minulý rok

Při návštěvě Kyjeva novinářům řekl bývalý ministr Zelenského vlády, že „Musíme amputovat ztracená území jako nakaženou tkáň a postarat se o naší budoucnost.“ Propast mezi politickou elitou, která tuto válku prohrává, a obyčejnými lidmi je nyní obrovská,“

Novinář si v článku dále klade otázku, zda je Zelensky prostě jen tak naivní, když nadále trvá na tom, že Ukrajina se skutečně může vrátit ke svým předválečným hranicím, nebo zda, jak naznačili někteří jeho domácí odpůrci, ve skutečnosti připravuje promyšleně příběh o západní zradě, která mu umožní vstoupit do jednání s Ruskem bez ztráty své tváře (a udržet se tak u moci)?

Cituje názor bývalého ukrajinského generálního prokurátora Jurije Lučenka, že „ambiciózní seznam přání, která Zelensky vždy předkládá Washingtonu, je ve skutečnosti navržen tak, aby byl vždy zamítnut“.

„Bez raket zasahující Moskvu, stíhaček a členství v NATO, které požaduje, může Zelensky věrohodně tvrdit, že Ukrajinu zklamali její spojenci a nemá už jinou možnost než vyjednávat,“ píše Spectator.

Autor se domnívá, že „pro Zelenskeho samotného návrat k jednacímu stolu nevyhnutelně povede k jeho obvinění, že ukončení jednání v dubnu 2022 bylo vážnou chybou“ a on si to uvědomuje.

Pro Zelenskeho je obrovské riziko to, že „velká část ukrajinských voličů bude požadovat odpověď na otázku, proč byla tato hrozná oběť učiněna, zejména pokud bude konečná mírová dohoda velmi podobná té, která byla tehdy na stole v Istanbulu,“ dodává.

Matthews uzavírá, že „obvinění třetí strany – Západu – je politicky užitečný způsob, jak usmířit ty Ukrajince, kteří požadují mír, a ty, kteří trvají na spravedlnosti, a může být klíčem k udržení vládní moci na Ukrajině po skončení války.“

Zdroj Spectator