Zchudlé Španělsko se rok před parlamentními volbami potýká s obřími korupčními skandály napříč politickým spektrem.

Případ falešných „černých“ kreditek, kauza Pujol, operace Púnica... Ve Španělsku pomalu neuplyne den, aby před domem některého z politiků, vládních poradců či šéfů vlivných institucí nezastavilo policejní auto a neodvezlo jeho majitele k výslechu. Tak jako včera, kdy do tmavého policejního vozu usedl někdejší starosta středošpanělského města Valdemoro a bývalý generální tajemník vládní Lidové strany (PP) Francisco Granados.

Politik si údajně roky střádal na konto, které si pořídil u švýcarské banky Crédit Lyonnais v roce 1996. Jenže tajně, přičemž desítky tisíc eur, které na účtu přistály, nikdy nezdanil, informoval včera deník El Mundo.

V roce 2000, když se stal starostou, účet na radu banky převedl na svého známého, byznysmena Davida Marjalize. Ten ho vedl ještě sedm let. Muži spolu dobře vycházeli: stačí poznamenat, že Marjaliz podnikal hlavně v realitách, což ve spojení s někdejším stavebním boomem ve Španělsku a Granadosem na radnici mohlo položit základy „solidního přátelství“. Oba muži jsou spolu s padesátkou dalších podezřelých vyšetřováni v tzv. Operación Púnica, v kauze korupce, praní špinavých peněz a braní úplatků.

Černé kreditky pro V.I.P.

Španělé, kteří se bolestivě vzmáhají z hluboké hospodářské krize, jež nechala takřka každého čtvrtého v zemi bez práce, jsou na korupční skandály obzvlášť citliví. Své by mohla vyprávět samotná královská rodina, v níž čelí vyšetřování z korupce i dcera bývalého krále Juana Carlose I. Cristina a její manžel, vévoda Urdangarin.

„Korupce je úplně všude. Žádná politická strana není čistá,“ citoval list El Diário Elizu Gonzálesovou, která v uplynulých dnech protestovala v Madridu. Obyvatele Iberského poloostrova zlobí především takřka neuvěřitelná kauza tzv. černých kreditek pro vládní poradce a zástupce bezmála všech politických stran.

Už loni v prosinci vyšlo najevo, že v zemi žije zhruba tři sta lidí s velmi zvláštní platební kartou v peněžence. Nazývala se Visa Black a vydávala ji státem podporovaná kampelička Caja Madrid, nyní zadlužený finanční ústav na pokraji krachu. Černé karty, jež umožňovaly výběr padesáti milionů eur ročně, však v ústavu nebyly oficiálně evidované. Vědělo o nich jen nejvyšší vedení společnosti a to také vědělo, komu je poskytnout. Tento měsíc se zjistilo, že kartu mělo i více než osmdesát klientů, politiků a jejich poradců, kteří si v letech 2003 až 2012 – tedy v době nejhorší krize – vybrali přes 15,5 milionů eur (přes 430 milionů korun).

Nedeklarované karty používali mimo jiné i bývalí šéfové Caja Madrid Miguel Blesa a Rodrigo Rato, jenž v letech 2003 až 2007 vedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Oba jsou vyšetřováni.

Peníze, které se do banky nikdy nevrátily a zaplatili je Španělé, padly většinou na cestování, jídlo ve špičkových restauracích nebo na nákupy v luxusních obchodních centrech. Lidová strana premiéra Mariana Rajoye v pondělí přiznala, že někteří její členové kartu měli, a vyloučila je. Bylo jich třináct. V nejsilnější opoziční socialistické straně PSOE jich bylo patnáct. Svou kartu měli i politici z dalších stran, ale i šéfové některých odborů.

Jak ale bylo možné, že si ve finančním úřadu úniku peněz nikdo nevšiml? Výběry z těchto karet se údajně zapisovaly jako „chyba informačního systému“, popsal server El Comercial. Celou aféru odhalil až únik e-mailů bývalého ředitele Caja Madrid Miguela Blesy, v nichž v roce 2009 osvětloval novému vedoucímu v peněžním ústavu existenci zvláštních kreditních karet „pro vládní orgány“.

Katalánský škraloup

Premiér Rajoy, ale i vedení opozičních stran před sebou mají krušný předvolební rok. Tradiční strany zažívají ve Španělsku mimořádný propad a mnozí volají po zásadních čistkách. Jenže najít nové tváře nebude tak snadné. Naopak sílí na jaře vytvořené hnutí Podemos (Můžeme) Pabla Iglesiase. Pětatřicetiletý bývalý komunista se ve Španělsku postaral o překvapení eurovoleb, když získal více než 1,2 milionu hlasů a skončil na čtvrtém místě.

Na druhou stranu – poněkud škodolibě – může centrální vládu trochu potěšit, že korupční skandály rozčeřily i dosud „čisté“ Katalánsko. Barcelona, která usiluje o vyhlášení referenda o samostatnosti, dlouho kritizovala Madrid kvůli finančním aférám a pochybným únikům peněz. Minulý týden však korupční skandál otřásl i nejbohatší španělskou autonomií. A to citelně. Policie totiž začala vyšetřovat Jordiho Pujola, muže, který Katalánsko vedl více než dvacet let a patří k „otcům zakladatelům“ novodobých odtrženeckých snah. Pujol si údajně téměř tři dekády „ulíval“ peníze z katalánské kasy do Andorry. Katalánská vláda oznámila, že v pondělí ustanoví komisi, která případ vyšetří.

LN, 1.11.2014