Katalánci i po pondělním zrušení lidového hlasování o nezávislosti budou moci říct, zda chtějí či nechtějí setrvat ve španělském království . Jejich hlas ale nebude mít oficiálně žádnou váhu.

„Zapište si druhou listopadovou neděli do diářů,“ vyzýval předseda katalánské vlády Artur Mas obyvatele jednoho z nejbohatších španělských společenství. Ani nemusel.

Většina Katalánců má termín 9. listopadu neboli 9-N (N jako noviembre) vrytý do paměti už od loňského podzimu, kdy katalánský kabinet termín potvrdil vládním dekretem a přiživil dlouholeté napětí mezi Barcelonou a Madridem, který lidové hlasování vytrvale odmítá.

Téma 9-N tak už skoro rok plní španělská média a zaměstnává akademiky, politiky i justici. A Masův včerejší výrok by patřil k desítkám takřka stejných, jež z jeho úst zazněly v minulých měsících, kdyby o pouhý den dříve katalánské strany, které volají po nezávislosti na španělském království, jednohlasně neodhlasovaly, že od listopadového hlasování ustoupí. Zkrátka slíbily, že poslechnou centrální vládu v Madridu, podle které vyhlášení lidového hlasování jediným autonomním společenstvím porušuje španělskou ústavu. Či spíše že počkají na verdikt ústavního soudu, který v září plebiscit pozastavil, dokud se právně nepotvrdí, zda je či není v souladu s bezmála pětatřicet let starou ústavou. A takové zjišťování se může táhnout roky.

Neoficiální hlasování

Mas už v pondělí slíbil, že do druhého dne veřejnost seznámí s alternativním plánem. A včera skutečně jeden – hodný Šalamouna – představil. Předseda katalánské vlády řekl, že dekretem potvrzené referendum sice nebude, ale že udělá všechno pro to, aby se 9. listopadu otevřely volební místnosti.

„Budou volební místnosti, urny i hlasovací lístky. Povoláme přes dvacet tisíc dobrovolníků do lokálních úřadů,“ citoval španělský list El País nejvýše postaveného katalánského politika, který vysvětlil, že nepůjde o referendum, ale o neoficiální hlasování o nezávislosti země. V jistém smyslu určitého předchůdce vlastního referenda. Mas zdůraznil, že je třeba, aby k urnám dorazilo co nejvíce lidí z více než sedmimilionového regionu.

„Centrální vláda se obává masivní účasti 9. listopadu, s takovou bychom totiž mohli vyhlásit volby, “ řekl Mas, podle něhož by velké zastoupení u hlasovacích boxů bylo jasným vyjádřením vůle Katalánců, a mohlo by proto vést k vyhlášení voleb plebiscitního charakteru. Ústředním, nebo lépe řečeno jediným bodem stranických předvolebních programů v takovém hlasování by se stalo téma odtržení.

Nejsme tak jednotní jako dřív

Někteří analytici mají za to, že Masův umírněný postoj mu může spíše pomoci a získat další podporu. Přece jen z nedávných průzkumů (5. 10.) vyšlo najevo, že jen 23 procent Katalánců souhlasilo s vyhlášením referenda navzdory odmítavému verdiktu ústavního soudu, kdežto 45 procent si přálo, aby místní úřady vyhověly soudnímu nařízení.

Masův plán naopak strhaly radikální separatistické strany ECR a IVC, podle kterých ustrašená vláda podvádí občany. Navíc se ptají, co vláda udělá, když Madrid zakáže i tuto variantu.

To, že partaje, které přály referendu, nejsou ve shodě, uznal i Mas. „Ano, už nejsme tak jednotní jako před pár dny,“ uvedl podle listu El Mundo.

LN, 15.10.2014