Proč by si měli Američané přát oslabení čínského průmyslu? Komunistická strana Číny považuje USA za svého nepřítele a usiluje o zničení americké republiky. Tento boj je zkrátka existenční. Čínský režim nemůže vést válku proti USA bez amerických peněz. Proč by tedy měli Američané finančně podporovat svého nepřítele? (Foto: iStock / Getty Images)

Prezident Donald Trump v televizním kanálu Bloomberg TV 25. června 2024 řekl: „Nemohu uvěřit tomu, jak moc chytrých lidí je proti clům na čínské zboží. Ekonomicky vzato je to fenomenálně účinné.“

Od té doby v amerických médiích spousta chytrých lidí řekla, že s Trumpem nesouhlasí a že vysoká cla jsou naopak nepřijatelná.

Ale Trump má pravdu. I kdyby tyto cla zvýšily ceny zboží pro americké spotřebitele, tak by toto navýšení cen nebylo zdaleka tak vysoké, jak tvrdí odborníci. Pro zvýšení cel hovoří pádné důvody – ekonomická a národní bezpečnost.

Televize Bloomberg TV v komentáři k rozhovoru zveřejněnému 16. července 2024 poznamenala: „Jako prezident rozbil Donald Trump dlouhodobou republikánskou ortodoxii upřednostňování volného obchodu a říká, že pokud bude znovu zvolen, tak zajde ještě dál... Trump se mimo jiné zmínil i o zvýšení cel na čínské zboží.“

Trump má s Čínou pravdu. V únoru v televizi Fox News v pořadu Sunday Morning Futures v rozhovoru s moderátorkou Marií Bartiromo naznačil, že by na dovážené čínské zboží mohl uvalit více než 60% cla.

Americké elity s ním ale zuřivě nesouhlasí. Yael Ossowski z neziskové organizace Consumer Choice Center agentuře Bloomberg řekl: „Toto zvýší inflaci plošně, a vše jen proto, aby se Trump během volební kampaně prezentoval jako ‚tvrdý chlap‘.“

Steven R. Weisman z washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku (Peterson Institute for International Economics) zase napsal: „Dlouhodobé historické zkušenosti ukazují, že zvýšené náklady způsobené uvalením cel na dovážené zboží nenesou jiné země, jak pan Trump stále tvrdí, ale američtí spotřebitelé a průmysl.“

Dlouhodobé historické zkušenosti možná něco takového ukazují, ale krátkodobé zkušenosti ukazují něco jiného. V roce 2018 zavedl Trump další cla na čínské zboží a analytici varovali, že v USA vzrostou ceny. Chytří lidé v USA však zapomněli, že Čína měla motivaci negativní vliv těchto cel účinně eliminovat: Čínská vláda a exportéři absorbovali 75 až 81 % zvýšených nákladů na dodatečně uvalená cla. Čínská vláda měla zájem na zvýšení exportu a čínské společnosti akceptovaly nižší ziskové marže.

„Cel uvalených Trumpem na čínské zboží si americké podniky a spotřebitelé sotva všimli,“ řekl Gatestonu dlouholetý obchodní expert Alan Tonelson. „Určitě nezvýšily inflaci a rozhodně nesnížily ekonomický růst.“

Trumpova dodatečná cla dosáhla až 25 % a nyní navrhuje ještě vyšší cla. Dopady na americké spotřebitele budou tentokrát nepochybně větší. „Čím více se cla zvýší, tím pravděpodobněji to spotřebitelé pocítí,“ řekl Tonelson, autor blogu RealityChek zaměřeného na dopady politiky na veřejnost.

Na druhou stranu je v zájmu Číňanů chránit spotřebitele před zvýšenými náklady. Problémem Si Ťin-pchinga je, že čínský růstový model je vyčerpaný a po odmítnutí stimulace domácí spotřeby je zcela závislý na zvyšování exportu.

Všechny indicie ukazují, že čínský průmysl bojuje o přežití a potřebuje si udržet zákazníky. Například čínský index výrobních cen klesl v červnu 2024 již 21. měsíc v řadě. Deník Wall Street Journal informoval, že nízké ceny přivedly mnoho továren v Číně „na okraj propasti“. S klesajícími výrobními cenami v Číně američtí spotřebitelé nová cla možná ani nezaregistrují.

Navíc je tu ještě jeden důvod, proč američtí spotřebitelé nebudou trpět. Vysoká americká cla povzbudí výrobce k přesunu výroby z Číny. Když tak učiní, tak jakýkoliv vliv cel na spotřebitelské ceny zmizí.

Toto je souboj, který Spojené státy nemohou prohrát. Stručně řečeno, státy s aktivní obchodní bilancí (vyšší vývoz než dovoz), jako je Čína, nemohou zvítězit nad státy s pasivní obchodní bilancí (vyšší dovoz než vývoz), jako jsou USA. Minulý rok činilo saldo americké obchodní bilance s Čínou 279,4 miliardy dolarů.

To je důvod, proč bude nakonec Čína muset zaplatit zvýšené náklady na cla, která může Trump – nebo jiný americký prezident – zavést. Čínský režim to zjevně ví. Deník Žen-min ž’-pao (People’s Daily, Lidový deník) hlásná trouba Komunistické strany Číny, a proto nejuznávanější publikace v Číně, v červenci obhajoval názor, že Amerika by neměla zvyšovat cla.

Pro případ, že by američtí spotřebitelé platili přece jen kvůli clům vyšší ceny, si pro jistotu připomeňme, proč byla tato cla vůbec uvalena. Trump se v roce 2018 odvolal na § 301 Obchodního zákona (Trade Act) z roku 1974 a zvýšení cel zdůvodnil zcizováním amerického duševního vlastnictví Čínou. Čína ukradne USA každý rok duševní vlastnictví ve výši půl bilionu dolarů. Kritici celních tarifů, ať už na zvýšení cen poukazují oprávněně či nikoliv, by měli vysvětlit, jak by na krádež duševního vlastnictví reagovali oni.

V širším smyslu si Američané po více než čtyřech desetiletích chybné politiky musí uvědomit, že napravit pokřivené obchodní vztahy s Čínou není možné bezbolestně. Pokud se nebudou chtít podřídit militantnímu čínskému státu, tak budou muset přijmout náklady na zachování své suverenity.

Americký ekonomický časopis Fortune v červenci 2024 napsal, že Trumpovy 60% cla by „drasticky zpomalily“ čínskou ekonomiku. Dopady na Čínu by byly mnohem větší než jakékoliv vedlejší účinky na USA. Tento názor vychází ze zkušeností s cly uvalenými v roce 2018. „Celkově byly škody na hrubém domácím produktu Číny způsobené obchodní válkou podle některých čínských ekonomů třikrát vyšší než dopad na HDP USA,“ uvedl v květnu 2024 deník Wall Street Journal.

Proč by si měli Američané přát oslabit čínský průmysl? Komunistická strana Číny považuje USA za svého nepřítele a usiluje o zničení americké republiky. Tento boj je zkrátka existenční. A čínský režim nemůže vést válku proti USA bez amerických peněz.

Proč by tedy měli Američané finančně podporovat svého nepřítele?

Gordon G. Chang je autor knihy The Coming Collapse of China (Přicházející kolaps Číny), významný spolupracovník a člen poradního sboru Gatestone Institute.

Poskytl Gatestone Institute