Kolem havárie polského prezidentského letounu bude asi dost dohadů a spekulací. Vždy mám takové mrazení v zádech, když slyším, že jsou u něčeho ruští vyšetřovatelé. Je vždy mnoho náhod i souvislostí. Poprvé jsem je slyšel při vyšetřování „sebevraždy“ Jana Masaryka, který po své poslední návštěvě v Moskvě prohlásil, že do Moskvy jel jako ministr zahraničí a vrátil se jako Stalinův pacholek.
Nyní se vrátím k oněm událostem. Polskému prezidentovi se podařilo takřka nemyslitelné. Rusové přiznali, že popravy zajatých polských důstojníků a některých odvlečených členů polské inteligence, měli skutečně na svědomí Rusové. Tehdy se říkalo Sověti, ale asi to bylo dílo NKVD či GPU, pravděpodobně na Stalinův pokyn. A místo konání Katyně, resp. katyňský les. Takové „donucení“ k přiznání (konečně) se jistě neodpouští. A jsem u oněch pochybností. Zkušení a vysloužilí piloti nepochybovali, že jde o chybu pilota. Ta byla pro celý svět sofistikovaně připravena.
Podle informací médií hned po havárii vojáci manipulovali s osvětlením ranveje. Zachytily to i fotografie. Žárovky se měnily během dne, ještě před tím, než na letiště přiletěl ruský premiér Vladimir Putin a polský Donald Tusk. To zaujalo polskou prokuraturu, takže požadovala vysvětlení, kdo manipuloval s osvětlením na ranveji smolenského letiště. Objevily se proto spekulace, že osvětlení nemuselo fungovat správně. Okamžitě se mi vybavily příběhy, kdy blikající světýlka zavedla poutníka do bažin nebo do propasti. I v detektivkách se tímto laciným způsobem zbavovali některých aktérů. Naposledy jsem to viděl v Třiceti případech majora Zemana.
Piloti však neměli dost informací, a to ani z věže. Řídící věž se například, dle záznamů, diví, proč se informovalo o viditelnosti 800 metrů, když byla jen 200 metrů, ani o špatném kurzu na přistání není zmínka. Posádce ale řekl zástupce letiště, že vše je na přistání připraveno. V tomto okamžiku byl tupolev ve výši 500 metrů. „Kontroloři na věži, pracující pod velkým tlakem, se dopustili mnoha chyb," řekl na tiskové konferenci Miroslaw Grochowski, místopředseda polské komise pro vyšetřování leteckých neštěstí, kterou vede ministr vnitra Jerzy Miller.
Posádka, jak ukázala komunikace s věží, nevěděla o záložním letišti, ani o tom, že před ní nebyl schopen přistát Iljušin Il-76 a jak špatná je ve skutečnosti viditelnost. Polský letoun Jak-40, který letěl před tupolevem, dostal jiné informace o aktuálním počasí než pilot iljušinu. Zaznělo, že není možné, aby se tak moc změnilo počasí. Záznamy rozhovoru posádky tupolevu s posádkou jaka ukázaly celou řadu nesrovnalostí, píše Gazeta Wyborcza.
Neměli žádné informace o situaci na vojenských letištích. Ukázalo se také, že stroj letěl mírně mimo kurs a o něco níže, protože v místě je rokle. To právě podle prosincové analýzy časopisu Letectví vedlo k havárii. Mimo kurz je rokle hlubší, a proto se dostal pilot spoléhající jen na radiovýškoměr příliš nízko.
Pilot je mírně mimo kurs, vlevo a nízko, ale věž ho o tom neinformuje. V 8:40 se objevuje na palubě varování o blízkosti terénu. O pár sekund později stroj havaruje. Lidé ve věži jsou bílí hrůzou.
S ohledem na všechny „nesrovnalosti“ se Polsko se rozhodlo záznamy zveřejnit, protože Rusové dospěli k závěru, že na vině byl jen polský pilot Tupolevu s prezidentem na palubě. Z pohledu Polska je zpráva označena za nekompletní.
Jen se mi nechce věřit, že by se pilot nechal nutit k přistání za každou cenu, pod hrozbou propuštění, kýmkoliv. Ta domněnka také padla.
Poznámka redakce: Oficiální zpráva MAK - Об окончательных результатах работы Технической комиссии МАК по расследованию катастрофы самолета Ту-154М бортовой номер 101 Республики Польша
Převzato z Rottenberg.blog.idnes.cz se souhlasem autora