Slet papoušků
Rád chodím do ZOO dívat se na ptáky. Na orly, supy, ale hlavně na papoušky. Ta fascinující pestrost demonstrující nevyčerpatelnost boží invence. Kolik odstínů modři, zeleni, žlutá až zlatá, karmín… Ať jsou papoušci z Jižní Ameriky nebo z Austrálie, jsou vždy nádherní.
Proto mě nadchla pondělní přehlídka ruských vojsk na Rudém náměstí. Zbraní jsem si moc nevšímal, ale zato ti papaláši! Převládající barvou uniforem byla tmavá modrozelená. Pro mne je to klasická ruská oficiální barva. První civilní Rusové, kteří k nám začali jezdit v padesátých létech, byli právě vymaškaření v modrozelených kloboucích a kalhotách a zimnících tmavě modrých. Poznali se na dvě stě metrů. Ze stejné látky se nyní šijí slavnostní uniformy ruských lampasáků. K tomu červené sako, zlaté výložky, zelené lampasy a padesát metálů. Jiní generálové byli v kombinaci modrá – žlutá – zelená. Metály nechyběly nikdy. S pohoršením jsem však zjistil, že jíž nefrčí brigadýrky typu gramofonová deska, jak jsme je znali z místních posádek. Nahradily je nové vysoce prošlajfnuté, naposledy viděné (ovšem v skromnějších barvách) na SS obergrupenfírerovi Reynhardu Heydrichovi a jeho soukmenovcích. Vojsko bylo taky barevné, avšak proti papouščí partě na tribuně nemělo šanci. Jen Putin byl v černém. Asi byl za supa.
V rohu obrazovky jsem zahlédl báně chrámu Vasila Blaženého. Modrá, karmínoví, zelená, žlutá… Odtud tedy inspirace. Šestnácté století.
Jaroslav JIrát
