Atentát na vůdce Hamásu je dalším krůčkem k eskalaci války na Blízkém východě. I když se všichni dušují, že další eskalaci války nechtějí.

Lídr palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja zemřel v Íránu, uvedla íránská média. Potvrdil to v prohlášení také Hamás, podle kterého jej zabili Izraelci při leteckém útoku na jeho rezidenci v Teheránu. kde účastnil slavnostního složení přísahy nového prezidenta. Izrael se oficiálně k Haníji nevyjádřil, tiskový úřad vlády ale zveřejnil jeho fotku s nápisem „eliminován“.

Řada komentářů k atentátu na Haníju se nese v tom duchu, že byl zavražděn relativně „pragmatický“ vůdce Hamásu, zatímco jestřábové ,kteří podle Izraele stojí za loňským terorem v Izraeli s více než 1200 zavražděnými a asi 250 unesenými , stále unikají.

„Izrael zabil toho rozumného a nechal nám tu blázna,“ řekla v slzách španělské agentuře EFE sedmapadesátiletá Palestinka, která se o Haníjově smrti dozvěděla v Gaze z rádia. Podle Hamásu ho v noci na středu zabil Izrael, když byl na návštěvě v íránském Teheránu. Smrt politického šéfa palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníji ještě více zkomplikuje jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem ve válce v Pásmu Gazy, domnívají se obyvatelé tohoto palestinského území. Někteří mají nyní strach, že osud Pásma Gazy je nyní v rukou „šílence“ Jahjáa Sinvára, který je lídrem Hamásu v Gaze.

USA o přípravě atentátu údajně nevěděly. Ministr obrany USA varoval před vypuknutím ještě většího vojenského konfliktu na Blízkém východě a slíbil, že se USA postaví za Izrael. Atentát odsoudily samozřejmě arabské státy, Rusko, Čína a nejhlasitěji Írán, kde Haníja pobýval na inauguraci nového íránského prezidenta. Ještě před atentátem se o novém prezidentovi Íránu šířily v médiích zvěsti o jeho „pragmatičnosti“, která není tak ostře protiizraelská. Nový prezident Íránu však samozřejmě atentát na Haníju tvrdě odsoudil.

Situace na Blízkém východě se tak stále více vyostřuje. Jak jinak hodnotit zprávu o tom, že se ukrajinské tajné službě podařil útok na ruskou vojenskou základnu v Sýrii Ukrajinci tvrdí, že zasáhli ruskou leteckou základnu v Sýrii (msn.com)Bylo to zdůvodněno tím, že zde Rusko cvičí piloty íránských dronů. Ukrajinská válka a válka na Blízkém východě se tak nebezpečně propojují. Svědčí to prostě a jednoduše o tom, že dnešní světová situace je skutečně na hraně velké války.

V Událostech na ČT zazněl hlas „lidu“ ze severu Izraele, který je pod palbou Hizballahu. Mladý muž prohlásil, že jediným řešením je válka. To už ale bylo mnohokrát vyzkoušeno a po desetiletích jsme opět jakoby na začátku. Velká izraelská ofenzíva proti Libanonu již byla podniknuta například v roce 1982. První libanonská válka (hebrejsky: מלחמת לבנון, Milchemet Levanon; arabsky: al-Idžtijáḥ, „Invaze“), Izraelem též nazývaná Operace Mír pro Galileu (hebrejsky: מבצע שלום הגליל, Mivca Šalom ha-Galil, zkráceně מבצע של“ג, Mivca Šeleg) začala 6. června 1982, kdy Izraelské obranné síly (IOS) napadly jižní Libanon. Izraelská vláda touto invazí odpověděla na pokus o vraždu izraelského velvyslance ve Velké Británii Šlomo Argova palestinskou Organizací Abu Nidala.

O organizaci Abu Nidala dnes není ani vidu, ani slechu a máme tu Hamás a Hizballah a obávám se, že případná invaze do Libanonu by dopadla stejně jako ta před více než čtyřiceti lety. I proklamovaný cíl Izraele, zničit Hamás, je nejasný. Je možné zabít jeho vojáky, ale po letech tu vyrostou noví, mladí hoši, kteří budou proti Izraeli bojovat stejně, jako současní členové Hamásu.

Nová lídryně demokratů v USA, Kamala Harrisová, se již nechala před několika dny slyšet, že „nebude mlčet“. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová naléhala na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby Izrael kvůli humanitární situaci v Pásmu Gazy uzavřel příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Harrisová po schůzce s Netanjahuem podle tiskových agentur řekla, že premiérovi vyjádřila své hluboké znepokojení ohledně civilních obětí války, kterou Izrael vede desátý měsíc v Pásmu Gazy.

Harrisová totiž musí reagovat na propalestinské síly uvnitř své strany a americké voliče, kteří s Palestinou sympatizují. Po atentátu na Haníju se jeví uzavření příměří mezi Hamásem a Izraelem jako nemožné a spekuluje se o tom, co Írán a další protiizraelské skupiny na Blízkém východě „vymyslí“. Že to nebude nic pěkného, se lze celkem úspěšně dohadovat.