Na úvod
Hugo Chávez se stal prezidentem Venezuely v roce 1999 a ohlásil vládu chudých a pro chudé. Ze všech občanů se postupem času stali milionáři, protože inflace dosáhla v roce 2018 desetitisíců procent. Role toaletního papíru stála přes dva miliony bolívarů a šest klasických rolí 1,5 kilogramu bankovek. Peníze se nepočítaly, ale vážily.

Řidič autobusu Nicolás Maduro se dostal k moci v roce 2013. O několik let později si byla většina lidí ve Venezuele konečně rovna, protože 96 % obyvatel žilo pod hranicí chudoby. Hrubý domácí produkt země klesl za osm let do roku 2020 o dvě třetiny. Následné polotržní reformy situaci mírně zlepšily.

Za doby trvání socialistického experimentu odešlo ze země téměř 8 milionů občanů. To je více než čtvrtina obyvatel.

Volby 2024
V červenci minulého roku proběhly ve Venezuele volby. Nicolás Maduro údajně vyhrál, když dostal 52 % hlasů. Opozice za pomoci dobrovolníků získala kopie 85 % sčítacích archů a zveřejnila je. Opoziční kandidát podle nich získal 67 % hlasů, Maduro 30 %.

Demokratičtí politici v USA po volbách psali: „Demokratický svět se musí postavit proti Madurovu napadení volebního procesu. Pravicový útok na demokratické instituce v jakékoli zemi je hrozbou pro svobodu všude.“

Podobné komentáře nebyly první. Joe Biden řekl v roce 2020: „Trump mluví ve vztahu k Venezuele jako tvrďák, ale obdivuje zloděje a diktátory, jako je Nicolás Maduro.“ Jeho prohlášení souviselo s ochotou Donalda Trumpa setkat se s Nicolásem Madurem poté, co v projevu v roce 2019 za potlesku obou politických stran řekl v Kongresu, že jeho vláda uznala za právoplatného vítěze voleb ve Venezuele opozičního kandidáta Juana Guaidó.

Obvinění
V roce 2020 obvinila porota v New Yorku na základě předložených důkazů Nicoláse Madura z několika trestných činů. Text soudního dokumentu detailně popisuje akce diktátora, jeho ženy a dalších vysoce postavených politiků v průběhu více než 20 let. Mimo jiné prodávali venezuelské diplomatické pasy známým obchodníkům s drogami nebo umožňovali přepravu drog v letadlech s diplomatickým krytím. Sami manželé Madurovi nařizovali únosy a vraždy osob, které jim dlužily peníze nebo se jim vzepřely. Soudní dokument zmiňuje například vraždu lokálního drogového dealera v Caracasu.

Akce
Americká armáda začala koncem minulého roku nemilosrdně likvidovat čluny pašeráků drog na otevřeném moři. K břehům Venezuely poslala letadlovou loď a další plavidla, včetně jaderné ponorky. Následně zahájila námořní blokádu a zabavila minimálně dva tankery s ropou.

V noci z pátku na sobotu provedla americká armáda akci, během které zatkla Nicoláse Madura a zaútočila na některá vojenská zařízení v oblasti hlavního města. Údajně bylo zničeno i mauzoleum velkého comandanteho Huga Cháveze. Útoku se zúčastnilo 150 letadel a vrtulníků, které vzlétly z 20 základen. Vzdušná obrana Caracasu byla zcela zneškodněna. Jeden vrtulník byl zasažen, ale zůstal schopen letu. Akce se obešla bez ztrát na životech. Nicolás Maduro se svojí ženou byl převezen do New Yorku, kde bude postaven před soud.

Útok proběhl v době, kdy do Venezuely dorazila čínská delegace, která měla s Madurem jednat o další pomoci a spolupráci. Ještě minulý týden zdůrazňoval diktátor pevné pouto mezi oběma zeměmi.

Tisková konference
V sobotu po útoku proběhla tisková konference, které se zúčastnil Donald Trump a další členové kabinetu. Na konferenci mimo jiné zaznělo:

Donald Trump:

Americká armáda dokázala postavit Nicoláse Madura před soud, přestože se skrýval v opevněném bunkru v centru Caracasu.

Budeme zemi řídit, dokud nebude možné řádně předat moc.

Ropný průmysl ve Venezuele byl dlouho na kolenou. Americké ropné společnosti budou investovat miliardy dolarů do infrastruktury, aby země mohla začít opět vydělávat.

V případě potřeby jsme připraveni na další útok, podstatně větší, ale myslíme si, že nebude nutný.

Madurův režim posílal do USA gigantické množství drog, ale navíc vyslal i vražedné gangy, jako je Tren de Aragua, aby terorizovaly americké občany. Posílal do USA kriminálníky z věznic i drogové dealery. Možná nejhorším teroristickým činem byla vražda dvanáctileté Jocelyn Nungaray. (Pozn. V roce 2024 ji zavraždili dva imigranti z Venezuely, když ji před smrtí dvě hodiny pod mostem znásilňovali.)

Venezuela zabavila před lety veškerá americká aktiva. Americké firmy vybudovaly místní ropný průmysl a socialistický režim jim veškerý majetek násilně zabavil. To představovalo jednu z největších krádeží amerického majetku v historii.

Kromě toho Venezuela hostila ve stále větší míře zahraniční nepřátelské mocnosti a nakupovala útočné zbraně, které mohly ohrozit USA. To je v rozporu s Monroeovou doktrínou, která je stará více než dvě stě let. Současná vláda bude rozhodným způsobem uplatňovat svůj vliv na západní polokouli.

Ministr zahraničí Marco Rubio:

Nicolás Maduro měl mnoho příležitostí vyhnout se událostem minulé noci. Dostal několik velkorysých nabídek. Místo toho se rozhodl hrát hry.

Chceme, aby bylo jasno v jedné věci. Mnoho lidí ve světě hraje rádo různé hry. Tady je chlápek, který chce pozvat Írán do své země, zajme amerického občana a myslí si, že ho bude držet jako rukojmí stejným způsobem, jako to činil za Bidenovy vlády. Současný prezident USA hry nehraje. Pokud řekne, že se něco stane, myslí to vážně.

Následné otázky a odpovědi na konferenci plus další vyjádření pro televize:

Nebojíme se americké přítomnosti na místě, pokud to bude nutné.

Kolumbijský prezident Gustavo Petro má v zemi zařízení na výrobu kokainu, který posílá do USA. Měl by si hlídat vlastní zadek.

Členové Kongresu byli informováni okamžitě po útoku. Mise, jejíž začátek je závislý na počasí a dalších okolnostech, není událostí, o které jsou členové Kongresu informováni předem. Byla to akce, jejímž cílem bylo pomoci ministerstvu spravedlnosti zajistit dvě obviněné osoby. Navíc členové Kongresu ne vždy dokáží udržet tajné informace.

Víme, kdo jsou členové Madurovy administrativy, ti špatní hoši. Budou se chovat jinak, než se chovali před dvěma dny.

USA chtějí být obklopeny dobrými zeměmi. Proto akce není v rozporu s doktrínou „America First“. Naši sousedé nesmí hostit nepřátelské mocnosti ze všech koutů světa. Kuba je zajímavý případ a její lidé trpí. O Kubě se budeme brzy bavit.

Prezidentovi Hondurasu jsem udělil milost, protože s ním podle názoru mých spolupracovníků jednali velmi nefér. (Pozn.: Pravicový politik Juan Hernández byl prezidentem do roku 2022. Prezidenti Obama i Trump s ním byli v úzkém kontaktu, protože byl ochoten pomáhat s kontrolou imigrace a obchodu s drogami. Za vlády Joe Bidena byl odsouzen za podíl na pašování drog.)

Joe Biden zvýšil odměnu za dopadení Nicoláse Madura na 25 milionů dolarů. Nemají snad Spojené státy vymáhat rozhodnutí vlastních úřadů? To je rozdíl mezi minulou a současnou vládou. Nepotřebujeme venezuelskou ropu. Ale nenecháme Čínu nebo Rusko, aby zde operovaly. Toto je kontinent, kde žijeme my.

Byla akce v souladu se zákonem?
Média hlavního proudu zastávají většinou názor, že akce na zadržení Nicoláse Madura byla nezákonná, byť některá média uznávají, že z vojenského hlediska byla perfektně provedená. Nejčastějším argumentem demokratických politiků je tvrzení, že podobná akce vyžaduje autorizaci Kongresu.

Proti jejich názoru stojí události z roku 1989 a další historické skutečnosti.

Manuel Noriega byl panamský diktátor, který v zemi vládl od roku 1983 do prosince 1989. Za pomoci polovojenských jednotek pašoval do USA drogy. Za vlády republikánského prezidenta George Bushe zaútočila americká armáda v roce 1989 na Panamu. Manuela Noriegu zadržela a převezla do USA. Během akce zahynulo zhruba pět set osob na panamské straně, Američané ztratili 23 vojáků a 3 civilisty.

Již za doby Reaganovy vlády obvinila federální porota v Miami Manuela Noriegu z pašování drog a praní peněz. Po převozu do USA byl odsouzen na 40 let. Během své obhajoby argumentoval panamský diktátor, že jeho zadržení bylo porušením mezinárodního práva. Americké odvolací soudy jeho argumenty odmítly.

Případ Nicoláse Madura je podobný. Americká vláda jej nikdy neuznala za legitimního vůdce země a federální porota jej obvinila z pašování drog.

Americký Kongres vyhlásil válku naposledy v roce 1941. Od druhé světové války formálně schválil několik vojenských akcí, například válku ve Vietnamu v šedesátých letech minulého století a naposledy válku v Iráku v roce 2002.

Vojenská akce, která v roce 2011 sesadila libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a již nařídil Barack Obama, proběhla bez formálního souhlasu Kongresu. Ani bombardování Srbska za vlády Billa Clintona nebylo schváleno Kongresem, stejně jako Obamovo bombardování Sýrie.

Argumentem pro široké pravomoce prezidenta USA jako vrchního velitele ozbrojených sil je tvrzení, že musí být schopen rychle reagovat na hrozby, jimž může země čelit, a není možné, aby čekal týdny nebo měsíce na schválení vojenské akce parlamentem.

Hlas lidu
Venezuelští občané po celém světě se radují, zatímco demokratičtí politici odsuzují akce americké vlády. USA poslaly silný vzkaz drogovým kartelům a diktátorům: Amerika to myslí vážně.

Během dvou hodin zadržela americká armáda v centru hlavního města diktátora, jehož měly chránit prostředky protivzdušné obrany dodávané nepřáteli USA. To vše bez jediné ztráty americké techniky. Zda byly důvody i jiné než převaha amerických zbraní, zůstává otázkou.

Vzkaz Číně, Íránu a Rusku: Jakékoli zasahování států nepřátelských vůči USA do záležitostí zemí západní polokoule je nepřípustné a setká se s agresivní reakcí. Americká armáda má mimořádné schopnosti. Doba „velkých slov a žádných činů“ skončila.

Venezuela má největší zásoby ropy na světě. Jsou větší než v případě Saúdské Arábie. Zvýšení těžby ropy ve Venezuele oslabí země Blízkého východu a Rusko, protože klesající cena ropy snižuje geopolitickou sílu Ruska a strategickou důležitost Blízkého východu. Ropa ve Venezuele je takzvaného těžkého typu, podobná ropě, kterou těží Kanada. Události ve Venezuele oslabují vyjednávací pozici Kanady. Západní polokoule má ceny energií ve svých rukou a je energeticky soběstačná.

Po vyřazení jaderných zařízení v Íránu je to druhá velká akce, která proběhla beze ztrát na amerických životech, splnila cíl a žádné informace neunikly předem na veřejnost.

Spekulace na závěr

Donald Trump zveřejnil na své sociální síti reportáž, ve které forenzní IT expert ukazuje, jak je možné za pomoci volebního softwaru Dominion, který používá řada států v USA, upravovat výsledy voleb. V reportáži ukazuje příklady z Colorada během prezidentských voleb v roce 2020 nebo Brazílie.

V roce 2004 vyvinula venezuelská firma Smartmatic na zakázku od vlády volební software. Zakázku dostala před referendem, které potvrdilo Huga Cháveze ve funkci. Již o rok později vstoupila firma na americký trh. Tehdy ještě politici obou stran protestovali, že není možné, aby volební hlasy v USA sčítala zahraniční firma. Ve volbách v roce 2020 počítal zahraniční software hlasy ve 28 státech Unie.

Zveřejnil Donald Trump svůj příspěvek náhodou po zadržení venezuelského diktátora?

Poskytl server Sýr zdarma ( Myši umírají v pastích, protože nechápou, proč je ten sýr zdarma. Stejně jako v socialismu.)