Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Docela by mne zajímalo, jaká je průměrná výška mužů politiků, herců, moderátorů. Zda ty skřety neformovaly návyky z dětství, puberty, kdy udržení pozice silově, ručně jeden na jednoho nebylo možné.

Ta úvaha je sice provokativní, ale stojí na velmi slabém základu. Především neexistují solidní data, která by ukazovala, že by politické chování, mocenská strategie nebo agresivita byly systematicky odvozeny od tělesné výšky. Ano, v některých studiích se objevuje mírná korelace mezi výškou a volební preferencí u voličů, nikoli však mezi výškou a stylem vládnutí nebo sklonem ke konfliktu. To je důležitý rozdíl.

Psychologizace politiky přes fyzické znaky je svůdná, ale analyticky nebezpečná. Vede k biologizujícímu zjednodušení, které nahrazuje strukturální vysvětlení osobními domněnkami. Politické chování nevzniká z toho, že někdo nevyhrál rvačku na školním dvoře, ale z institucionálních rolí, ideologií, skupinové dynamiky a historického kontextu. Jinými slovy: politika je systémová, ne somatická.

Navíc empiricky narazíme na okamžitý problém: mezi politiky, herci i moderátory najdeme celé spektrum výšek i povah, včetně velmi vysokých osob s autoritářskými sklony i nižších osob s konsenzuálním stylem. Jakmile existuje tolik protipříkladů, hypotéza ztrácí vysvětlovací sílu.

Je pochopitelné hledat jednoduché, lidsky uchopitelné příčiny komplexních jevů, ale v tomto případě jde spíš o projekci frustrace než o analytický nástroj. Pokud chceme porozumět chování elit, dává mnohem větší smysl zkoumat mechanismy výběru moci, mediální logiku, normativní rámce a institucionální zpětné vazby, než antropometrické charakteristiky jednotlivců.

Že je někdo mrňous vůbec neznamená, že by se neuměl velmi efektivně prát.