Téměř by se chtělo prezidentu Bidenovi připomenout přísloví „the eagle does not catch flies“. Po našem „orel much nelapá“. Ale budiž. Ti lidé se provinili a Američané je sankcionují.

Prezident Biden podepsal 1. února 2024 tzv. Executive Order (výkonné nařízení) obsahující uvalení stanovených sankcí na osoby, které podkopávají mír, bezpečnost a stabilitu na Západním břehu. Obsáhlý dokument je na webu Bílého domu [1].

Kdo by podvědomě čekal, že se bude primárně týkat palestinských Arabů dlouhodobě zapojených do protiizraelského teroru, čekal by marně. Nařízení se netýká teroristů arabských, ale židovských. Konkrétní jména ovšem prezidentem podepsané nařízení neobsahuje, dodal je na svém webu State Department čili US ministerstvo zahraničí [2].

Jde o osoby, které jsou spojeny s židovským násilím spáchaným vůči Arabům žijícím na Západním břehu (v Judeji a Samaří), přičemž v jednom případě jde o iniciátora loňského pogromu ve městě Huwara, k němuž došlo 26. února. Během řádění židovských osadníků byl tehdy jeden Arab zastřelen a zapáleno na třicet domů a velké množství motorových vozidel. Desítky Arabů byly zraněny.

Jak si ale mnozí, kdo tamní situaci sledují, vzpomenou, této násilné akci předcházel arabský teroristický útok proti dvěma Izraelcům, kteří Huwarou pouze projížděli. Bratři Yanivovi, Hilel a Yagel, byli místním Arabem v autě chladnokrevně zastřeleni; terorista použil útočnou pušku M16.

Útok proti Huwaře a okolí se tudíž nezrodil „ve vzduchoprázdnu“ (což je oblíbený termín šéfa OSN Guterrese), ale byl vyprovokován terorem protistrany. To nesmí být přehlédnuto, přestože samotný pogrom způsobený židovskými teroristy nelze v žádném případě schvalovat.

Zde je stručná vizitka oněch čtyř sankcionovaných Izraelců (podle Američanů).

David Chai Chasdai – inicioval a vedl řádění v Huwaře, které zahrnovalo hrůzné činy již zmíněné. Tedy žhářství vůči budovám a automobilům a jiné ničení majetku, fyzické útoky na civilisty, které měly za následek smrt místního obyvatele a velké množství zraněných.

Einan Tanjil – podílel se na napadení arabských farmářů a izraelských aktivistů*/ tím, že na ně útočil kameny a tyčemi, což mělo za následek řadu zranění vyžadující lékařské ošetření.

Šalom Zicherman – podle videozáznamů napadal v Judeji a Samaří izraelské aktivisty a jejich vozidla, na silnici je blokoval, pokoušel se rozbít okna projíždějících aut a nejméně dva aktivisty zahnal do slepé uličky a oba zranil.

Yinon Levi vedl skupinu osadníků, kteří se zapojili do akcí vytvářejících na Západním břehu atmosféru strachu. Pravidelně organizoval skupiny pocházející z tzv. předsunuté základny (typ osady) známé jako Farma Meitarim. Členové těchto skupin napadali palestinské a beduínské civilisty, vyhrožovali jim násilím, pokud neopustí své domovy, zapalovali jejich pole a ničili jejich majetek. Levi a další osadníci z Farmy Meitarim opakovaně napadli několik komunit**/ na Západním břehu Jordánu.

*/ Zřejmě jde o tzv. mírové propalestinské aktivisty.

**/ Není jasné, o jaké komunity jde, patrně arabské.

Jak tyto kroky Bílého domu a State Departmentu hodnotit? Jsem dalek toho, aby je kritizoval. Už proto, že s násilím židovských osadníků v Judeji a Samaří bytostně nesouhlasím. Jednak z principu, na arabský teror nelze reagovat terorem židovským, jednak proto, že kompetentní pro udržování bezpečnosti a pořádku v oblasti je jak z hlediska samotné logiky, tak i v souladu s Dohodami z Oslo izraelská armáda a další izraelské bezpečnostní složky. Brát spravedlnosti do vlastních rukou v právním státě nelze, byť by se jednalo o reakci na předchozí teror, který tuto lavinu násilí spustil.

Současně je ale třeba říci, že židovské násilí (opakuji: je nepřijatelné) představuje pouze nepatrný zlomek teroru arabského. Z pohledu izraelské společnosti mají násilné aktivity osadníků charakter excesů, zatímco na opačné straně je teror nedílnou součástí fungování palestinskoarabské společnosti. Fatah vládnoucí na Západním břehu je bývalá teroristická organizace, která se ale z tohoto prokletí zcela nevymanila (finanční odměny teroristům a jejich rodinám, zabijáci rovná se mučedníci apod.). Hamas vládnoucí v Pásmu Gazy pak je mezinárodně uznanou teroristickou organizací se vším všudy. Loni 7. října jeho lidé celému světu ukázali, že je srovnatelný s Islámským státem.

Má-li americká administrativa za to, a prezident Biden to ve svém výkonném nařízení tak formuluje, že „situace na Západním břehu Jordánu – zejména vysoká míra násilí extremistických osadníků, nucené vysídlování lidí a vesnic a ničení majetku – dosáhla neúnosné úrovně a představuje vážnou hrozbu pro mír, bezpečnost a stabilitu Západního břehu Jordánu a Gazy, Izraele a širšího regionu Středního východu“, přičemž takovéto násilné akce „představují neobvyklou a mimořádnou hrozbu pro národní bezpečnost a zahraniční politiku Spojených států“, pak nezbývá než doufat, že sankční seznam neskončí u těchto čtyř židovských extremistů, ale bude co nejdříve rozšířen o jména z opačného tábora. Například vedení Palestinské samosprávy v čele s Mahmúdem Abbásem představuje svými finančními odměnami určenými teroristům a jejich rodinám pro „mír, bezpečnost a stabilitu Západního břehu Jordánu a Gazy, Izraele a širšího regionu Středního východu“ právě takovou hrozbu jako násilné akce židovských extremistů. Nemluvě o hnízdech vražedných teroristických komand zejména v Džanínu a jinde na Západním břehu pod správou autonomie. Zatímco židovští násilníci jsou izraelským politickým establishmentem s výjimkou krajní pravice široce a jednoznačně odsuzováni, Mahmúd Abbás je Američany vnímán jako jediný ctihodný partner na palestinskoarabské straně pro jednání o mírovém narovnání. I tak je možné vnímat nejnovější Bidenův „Executive Order“ zaměřený na osadnické násilníky na Západním břehu. Jakkoli je chování židovských extremistů, chcete-li teroristů, absolutně nepřijatelné, odsouzeníhodné a zasluhující trest, rozhodně nepředstavuje jedinou vážnou hrozbu pro mír, bezpečnost a stabilitu v oblasti. Už léta jsme svědky toho, že nesrovnatelně větší hrozbu je zapotřebí hledat jinde. To Američané samozřejmě velice dobře vědí. Teď jde jen o to, abychom to viděli i v jejich praktické politice.

●

ODKAZY

[1]

Odkaz

[2]

Odkaz