Rusům se to vlastně hodí, soudí západní sdělovací prostředky, když dochází na srovnání výpadu proti Usámově opevněné vile. Ruské úřady bývají z světa často kritizovány za to, že jejich boj proti předákům již hodně zdecimovaných severokavkazských separatistů je stereotypně nelítostný a omezuje se především na fyzickou likvidaci těchto lidí. Americký zásah v Pákistánu teď jako by tomuto ruskému postupu dával velmi důrazné požehnání.

Zároveň je ale konstatováno, že události se vždy odvíjejí podle téhož až únavně stejného scénáře: Na místo zničených islamistických předáků pokaždé přijdou lidé noví a teroristické nebezpečí nemizí – ba možná se spíš zmnožuje. Severokavkazští (tedy už nejen čečenští) teroristé zasazují další a další údery ze zálohy a celá tato oblast nevyhnutelně spěje k islamizaci fundamentálního typu. A to byl Severní Kavkaz tradičně oblastí s islámem velmi umírněným. Ruské zkušenosti prý ukazují, že odstranění bin Ládina může znamenat ještě horší islámský teror a že příchod jeho nástupce je jen otázkou času.

„Dobře víme, že teroristé se od jedné operace ke druhé neustále učí. Z konkrétních zkušeností činí patřičné závěry a jejich jednání je stále sofistikovanější, a to jak u nás, tak ve světě,“ cituje The Christian Science Monitor šéfa bezpečnostního výboru Státní dumy Vladimira Vasiljeva. Tyto noviny citují také známého ruského vojenského odborníka Alexandra Golce, působícího dnes v internetových novinách Ježedněvnyj žurnal. Ten se domnívá, že „v krátkodobé perspektivě může dojít ke zvýšení aktivity teroristů, především ve snaze se pomstít“. Tento expert srovnává Al Kajdu s teroristickými organizacemi na Severním Kavkazu a zdůrazňuje, že nejde o vertikálně uspořádané struktury, ale o sítě, takže díra způsobená smrtí jednoho vůdce rozhodně neznamená, že by jejich činnost byla ochromena.

Rakouský list Der Standart uvádí názor odborníka moskevského Carnegie centra Alexandra Malašenka. Ten připomíná, že charismatičtí vůdci kavkazských islamistů, tamější bin Ládinové, jež ruské síly zničily, byli téměř vždy rychle nahrazeni. A to se prý stane i po smrti skutečného bin Ládina.

Oba tyto listy si ale všímají i dalšího aspektu: Ruská nejvyšší místa americkou operaci přímo hekticky vychvalují a v podtextu tak ospravedlňují vlastní tvrdý postup proti separatistům. Kreml americký zásah vřele přivítal – možná už proto, že bin Ládin své krvavé tažení zahajoval vražděním sovětských vojáků v Afghánistánu. Nu, a již citovaný šéf bezpečnostního výboru dolní komory ruského parlamentu Vasiljev doslova řekl: „Američani udělali prostě to, co udělat měli. Tady žádná alternativa není.“

Znalec Kavkazu a islámu Alexandr Malašenko uvažuje i o důsledcích likvidace Usámy bin Ládina pro ruské kavkazské republiky, osídlené muslimy. Podle něj je i řada tamních umírněných muslimů na teroristické útoky z 11. září 2001 dodnes hrda. Islamizace ruské části Kavkazu tak vesele pokračuje. Její důvody jsou politicko-sociální, ale to v Moskvě nikdo nechápe. Prezident Medveděv a premiér Putin podle Malašenka neustále omílají, že „Rusko je multietnický stát“, ale sami pro něco takového naprosto nic nedělají.

Faktem je, že v Rusku si na politiku silné ruky nepotrpí jen Vladimír Putin, který ji povýšil na princip vládnutí v zemi, ale i četní jeho poddaní. Zásahy jako ten v Abbottábádu tam proto i v budoucnu jistě budou přijímány s bezvýhradnými sympatiemi.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6