V závěru minulého týdne ruský premiér Vladimír Putin varoval nejmenované nepřátele před pokusem využít hospodářskou krizi k podkopání ruského státu. Nevysvětlil blíže, jak to lze udělat, a ani to nepotřeboval, neboť každý věděl, co má na mysli. Tentýž den totiž statistický úřad Ruska Roskomstat zveřejnil údaje, podle nichž devalvace rublu se stává neřízenou a výroba prakticky ve všech odvětvích klesla až o 50%. Kam se poděli kremelští analytici, kteří ještě před pár měsíci přesvědčovali poddaný lid, že krize se dotkne jen komoditního trhu a vůbec neohrozí výrobní sektory ekonomiky?

Dnes, když se po celé zemi zastavují podniky, probíhá hromadné propouštění a zbytek již pár měsíců nedostává plat, vyvstává otázka, zdali a kdy ekonomická krize vyústí v krizi systémovou, jež ohrozí všechny instituce současného Ruska. Už i vládní ekonomové souhlasí s tím, že pracně vystavěná Putinova mocenská vertikála promarnila unikátní možnosti pro modernizaci země dané vysokými cenami energetických nosičů. Na řadě je otázka, zdali tato vertikála vůbec může být účinná v boji proti krizi.

Minulý týden ukázal, že se předseda vlády spolu s celou ruskou věrchuškou připravují na těžké doby. Dělají to v souladu se svou mentalitou, vzděláním a životními zkušenostmi. Příprava má podobu mobilizace represivních nástrojů státu. Státní duma a Rada federace poslušně odhlasovaly takové změny trestního práva, které vyjímají tzv. zločiny proti státu z jurisdikce porotních soudů. Protistátními zločiny se rozumí terorismus, vlastizrada, špionáž a organizace hromadných nepokojů, jakož i pokus o násilné uchopení moci. Vláda okamžitě naznačila, že hodlá tyto zločiny vykládat maximálně široce a neurčitě. Tak třeba vlastizrada v novele zákona je chápána jako každý čin poškozující bezpečnost Ruska. Jinými slovy, tak jako v časech dávno minulých, vlastizradu nyní bude možno přišít každému. Vždyť stačí otevřít platnou Koncepci národní bezpečnosti, abyste zjistili, že bezpečnost v Rusku bývá informační, potravinová a bůhví jaká ještě. A hodnotit argumentaci vyšetřovatelů nebudou nyní porotci, nýbrž soudní senát, oddaný sluha moci.

Zároveň ruská vláda rozhodla pozastavit na neurčito snižování stavů vojsk ministerstva vnitra. Již nyní jsou tato vojska svou početností zcela srovnatelná s pozemními vojsky. Je jasné, že kremelští bossové se připravují odrazit útok nového potenciálního nepřítele, jehož se bojí více než NATO a Spojených států. A podle všeho to nebude jen pár stovek věčných rejpalů, ale desítky tisíc lidí. V posledních dnech byl Vladivostok svědkem hromadných projevů nespokojenosti s rozhodnutím vlády uvalit neúnosná cla na dovoz zahraničních aut. Struktura zaměstnanosti na ruském Dálném východě je totiž taková, že toto opatření může uvrhnout do existenční bídy až 80% tamních obyvatel. Jsou to počty, na které ani ten největší represivní aparát nemusí stačit.

Problém je v tom, že při stavbě oné mocenské vertikály byly důsledně zničeny všechny normální kanály zpětné vazby mezi lidem a vládou: svobodné volby, referenda, svobodný tisk, právo shromažďovací a spolčovací. I u nás je rozšířena představa, že Rusové rádi vyměnili svá politická práva za hmotné zajištění a že blahobyt je jim milejší než svoboda. Pak jim nezbude, než se rychle rozpomenout na svá práva v situaci, kdy moc je k jejich požadavkům hluchá a konstruktivních činů neschopná. Účastníci protestů na Dálném východě, když zjistili, že všechny celoplošné televizní kanály se ani slůvkem nezmínily o jejich vystoupeních, možná přijdou na to, že televize by měla poskytovat i jinou informaci, než jenom Putinovy projevy. Když je budou ignorovat dumští poslanci, kteří čistě teoreticky by měli zastupovat jejich zájmy, pak si lidé najdou jiné vlastní zastupitele a celá prokuratura se svými vnitřními vojsky na to bude krátká.

22.12.2008

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6