Válka na Ukrajině názorně předvádí, jak slepá byla cesta ekonomické diplomacie, když upřednostnila ekonomiku nad politikou. Slepě věřila, že bude-li ekonomika Ruska závislá na západních technologiích, bude muset Rusko dodržovat dohody o dodávkách energií. Vůbec nepočítala s psychologií mocných, která funguje jinak.

Německý dokumentarista Stephan Lamby, který se důkladně léta zabýval selháními Helmuta Kohla i Gerharda Schrödera, v časopise Der Spiegel tvrdí, že moc zamlžuje smysly. My můžeme dodat, že jeho závěry v důsledku platí i na Vladimira Putina.

Když mluvil Lamby s Kohlem dávno po tom, co Kohl musel odejít kvůli ilegálním darům pro stranu CDU z funkce kancléře, bylo mu 73 let, vůbec si nedokázal připustit vinu a byl rozhořčen z toho, že je obklopen jen samými nepřáteli. A podobně se cítil v současné době Schröder, kterému je 78 let, když ho navštívili reportéři New York Times. I ten vůbec nechápal, proč na něj dnes zanevřelo skoro celé Německo kvůli tomu, že se přátelí s Vladimirem Putinem.

A zdá se, že i Vladimir Putin, kterému je 69 let, rovněž vůbec nechápe, proč je terčem kritiky celé euroatlantické civilizace kvůli válce s Ukrajinou, v domnění, že přece válčí na svém území.

Samozřejmě, že tato srovnání nemohou být úplně platná, protože všichni pocházejí z různého sociálního prostředí. Ale jeden moment mají společný. Všichni vnímají politiku jako sportovní klání: potřebují rivaly, nepřátele i obdivovatele a díky nim rostou, ale díky nim roste i jejich ego. Milují odpor i potlesk, oboje je nabíjí a dodává jim energii. A čím mocnější je protivník, tím z toho mají větší požitek.

Lamby píše: Kdo stojí na špici velkého státu, porovnává se jen s těmi, kteří jsou v podobné pozici. Proto se tito lidé necítí být cizími vládci jen odpuzováni, ale jsou jimi i přitahováni. To dle Lambyho přitahuje i Donalda Trumpa k Putinovi, proto chce Putin jednat jen s Joem Bidenem a stejně opačně kdysi Putin přitahoval Kohla a dnes Schrödera.

Kdo si zvykl dlouho na moc, ztrácí soudnost. Jen proto si všichni zmínění politici mohou myslet, že nikdy neudělali chybu. Cit pro nálady ve společnosti, ve vlastní zemi a ve své straně zcela ztratí. Příběh Helmuta Kohla to jasně dokazuje. Jeho ego bylo tak veliké, že až do své smrti o zdroji ilegálních peněz nepromluvil, i když proti němu stála nejen celá strana, ale i zákon.

A my můžeme dodat: Nejspíš podobně díky zduřelému egu dopadnou pánové Schröder a Putin, i když tentokrát nejde jen o ohrožení jedné politické strany jako u Kohla. Schröder svými postoji ohrožuje celé Německo, proto taky už v německé Wikipedii není veden jako politik, ale jen jako lobbista. Putin dokonce kromě své země ohrožuje i zbytek naší civilizace.

Ruský spisovatel Viktor Jerofejev pro Gazetu Wybotczu řekl: Putin světu připomíná, že jsme vzešli ze Zlaté hordy, asijské civilizace krvavých dobyvatelů.