28.3.2024 | Svátek má Soňa


RUSKO: Stalin žije

24.1.2015

Podle průzkumu nezávislé agentury více jak polovina Rusů hodnotí úlohu Josifa Vissarionoviče Džugašviliho v dějinách jako pozitivní. Nemůže být lepší ukazatel charakteru národa.

Průzkum dále uvádí, že toto číslo je dlouhodobě stabilní a že souhlas s jeho činy je spíše u mimomoskevských starších občanů (nejspíše méně informovaných), zatímco Moskvané a mladší jedinci (s jistě lepším zdrojem informací) jej vnímají negativně.

Josif Vissarionovič Džugašvili zahájil svou kariéru jako prachsprostý terorista, který obstarával peníze pro činnost bolševických bojůvek přepadáním bank a vražděním lidí. Zejména tbiliský masakr při bankovní loupeži - zabito zhruba 50 nevinných osob - byl prvním významným činem velkého vůdce.

V následných letech provedl vše pro to, aby do svých rukou získal neomezenou moc. Jeho satrapové, kteří za něj obstarávali špinavou práci (Jagoda, Ježov), končili po svém krátkém angažmá stejným osudem jako miliony dalších popravených Rusů, kteří jen třeba nesouhlasili s odnětím vlastní úrody. Na Ukrajině nechal tento osvícenec umřít hlady zhruba pět milionů obyvatel. Z členů původního politbyra bolševiků zakladatelů nezbyl naživu zakrátko ani jeden

Jako geniální vůdce se ukázal již v počátcích své kariéry, kdy byl na hlavu poražen polským maršálem Pilsudskim. V pozdějších letech nechal vyvraždit podstatnou část velitelského sboru Rudé armády, čímž podstatným způsobem oslabil její akční schopnost. Jeho pakt s Hitlerem, přepadení Finska, anexe Pobaltí a části Polska jej staví do stejné řady s rakouským frajtrem. Lze s jistotou tvrdit, že pokud by Hitler Rusko nenapadl, vládli by Evropě dva diktátoři

Jistě významným činem bylo vyvraždění polské inteligence v Katyni.

Po válce chystal velký ruský vůdce další čistky, avšak byl stižen nejspíše cévní mozkovou příhodou, takže nedošlo k likvidaci ruských lékařů.

Stalin byl ďábel v lidské podobě (zde). Byl nenávistný, podezřívavý, zcela bezohledný. Jeho výrok o tom, že „smrt řeší všechny problémy, není člověk, není problém“, je příznačný. Založil do té doby nevídaný kult osobnosti, k němuž se přidali nejen umělci ruští, ale i českoslovenští.

Je složité soudit, čím je více jak šedesát let po své smrti natolik přitažlivý pro nadpoloviční většinu ruského národa. Osobně se domnívám, že ruská duše vždy měla nad sebou ráda zbožštělého panovníka, ať jím byl kterýkoliv car nebo později Lenin či Stalin. I současná obliba stávajícího presidenta Ruské federace (o níž nelze pochybovat), má nejspíše stejný základ. Rusko nezažilo opravdovou demokracii natolik dlouho, aby si z ní vzalo to dobré, co přináší.

P.S. Džugašvili - Stalin byl Gruzínec.

P.S.S. Nezakládají přátelé Ruska sbírku na obnovu sochy na Letné?

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora