Středa 18. června 2025, svátek má Milan
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

RUSKO: Solženicyn - kronikář a mesiáš

V noci na pondělí ve 23 hodin 45 zemřel u Moskvy v nedožitých devadesáti letech Alexander Isajevič Solženicyn, velký kronikář ruské historie s mesianistickými sklony, který připisoval Alexander Isajevič SolženicynRusku mimořádnou roli a odmítal euroatlantický demokratický model společnosti. O tom ale zasvěceně referoval již v médiích rusista a literární historik Tomáš Glanc a je možné si to přečíst v Lidových novinách z 5. srpna 2008.

V tomto textu proto připomenu jen jeho nejznámější dílo Souostroví Gulag, třídílný opus, na němž autor, jak v předmluvě napsal, pracoval od roku 1958 až do roku 1967 a v němž jsou citovány materiály, vzpomínky a dopisy 227 osob, které však z bezpečnostních důvodů neuvádí jménem.

Po sepsání této knihy si ale Solženicyn uvědomil, že by mohl ještě některým lidem, které by mohla KGB (Kamitet gasudarstvenoj bezapasnosti) identifikovat, ublížit, a proto převážila povinnost „vůči dosud žijícím nad povinností vůči zemřelým“. Když se ale v roce 1973 bezpečnost jedné kopie zmocnila, dal ještě téhož roku v září svému nakladateli v zahraničí, kde byl rukopis rovněž uložen, pokyn ke zveřejnění. Sovětský svaz na to reagoval po svém: Dne 13. února 1974, tedy vzápětí po francouzském vydání, Solženicynovi vzali občanství a násilně ho vyvezli do Švýcarska v želízkách, které mu sundali až po přeletu státních hranic SSSR. Česky vyšel první díl rovněž v roce 1974, v listopadu, a sice v Curychu v nakladatelství Konfrontace (dr. Jaroslav Strnad) v redakci Františka Holuba, druhý díl v roce 1976 v redakci M. Filipové a třetí v roce 1982 v redakci Františka Janoucha. V Čechách kolovala tato kniha do roku 1989 jen v samizdatu. V Sovětském svazu vyšla tato kronika stalinského teroru na počátku roku 1989 díky Gorbačovovi a v ČSSR až v roce 1990.

První díl se zabývá léty 1918 až 1956 a má dvě části: Vězeňský průmysl a Věčný pohyb, druhý díl má rovněž dvě části, které jsou nazvány Vyhlazovací a pracovní tábory, Duše a ostnatý drát a třetí díl má tři části: Katorga, Vyhnanství a Bez Stalina. Jak již jen z názvů jednotlivých částí vyplývá, jde o sice literárně zpracované (autor dává všem částem podtitul Pokus o umělecké zpracování) dějiny koncentračních táborů v Sovětském svazu, na jejichž otrocké práci stály ve zmíněných letech hospodářské úspěchy první socialistické země světa, která měla být příkladem pro ostatní. Do vězení se tehdy mohl dostat každý: policie jen plnila kvóty zatčených podle potřeby inženýrů, kteří řídili většinou na Sibiři stavby.

Podle Solženicyna existovaly tři hlavní proudy zatýkání. První v letech 1929 až 1930, kdy do táborů bylo odhadem zavlečeno asi 15 milionů mužiků, druhý proud následoval v letech 1937 a 1938, kdy byly do koncentráků nahnány celé národy Souostroví GulagTataři, Kalmykové, Čečenci atd., a třetí proud v letech 1944 až 1946 tvořili frontoví vojáci, váleční zajatci, domnělí špióni, věřící a vědci, genetikové a vůbec inteligentní a myslící lidé, kteří se neodvrátili dostatečně od Západu. Celkem šlo o desítky milionů lidí.

V posledních letech Stalinova života (který byl kreativním pokračovatelem díla, s kterým ovšem začal hned po roce 1917 V. I. Lenin, jak kniha rovněž dokumentuje), se velký generalisimus soustředil na Židy. Inscenoval s nimi proces a hodlal evidentně uspořádat velký židovský pogrom.

Solženicyn píše: „Avšak poprvé v životě se mu stalo, že se jeho záměr nevydařil. Bůh mu přikázal – pravděpodobně rukou člověka – aby opustil svou tělesnou schránku.“

V poznámce pod čarou se pak dozvídáme, že podle moskevských pověstí bylo Stalinovým úmyslem toto: Začátkem března (Stalin zemřel těsně před tím 5. března 1953) měli být židovští lékaři – údajní vrazi - oběšeni na Rudém náměstí. Znepokojení vlastenci měli rozpoutat (pod vedením instruktorů) protižidovský pogrom. A tu měla vláda velkoryse zasáhnout na záchranu Židů před hněvem lidu a ještě tu noc je vyvést z Moskvy na Dálný Východ a na Sibiř. Solženicyn dodává: Poznáváte Stalinův charakter, není-liž pravda.

Knihy jsou to důležité a dokazují, že praxe koncentračních táborů v Sovětském svazu neskončila Stalinovou smrtí a v člověku při čtení trochu trne, že možná neskončila tak úplně ani dnes. Lidský život v Rusku měl a nejspíš z historických důvodů má dodnes nižší hodnotu než v naší euroatlantické civilizaci.

Jen tak je možné si vysvětlit současné velebení Solženicyna, tedy autora nejrozsáhlejší kroniky stalinského teroru, i samotného Josifa Vissarionoviče Stalina, který byl dokonce několik dní před Solženicynovou smrtí vyhlášen za největší postavu ruských dějin XX. století.

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel

Jan Kovanic
18. 6. 2025

Žádné „dvoustátní“ řešení pro sudetské Němce a palestinské Araby

Aston Ondřej Neff
18. 6. 2025

Není to často používané slovo.

Gustav Sitař
18. 6. 2025

Esej, který ovlivnil volby v USA.

Petr Homola
18. 6. 2025

Izrael se na Írán připravuje v podstatě nepřetržitě.

Konzervativní noviny
18. 6. 2025

Evropští představitelé by měli přestat radit Izraelcům, aby „ustoupili“.

Lidovky.cz, ČTK
18. 6. 2025

Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že nemůže říct, zda Spojené státy podniknou...

Lidovky.cz, ČTK
18. 6. 2025

Izrael se ve středu krátce naboural do vysílání íránské státní televize. Pustil záběry dřívějších...

Dominik Duffek
18. 6. 2025

Lvíčata zakončila evropský šampionát do 21 let premiérovým vítězstvým. V Dunajské Stredě čeští...

Martin Zvěřina
18. 6. 2025

Nečekáš snad žádnou katarzi? S trochu pozdviženým obočím se mne takto tázal kolega zkušený...

Josef Kopecký
18. 6. 2025

Vláda Petra Fiala si udržela díky poslancům koaličních stran důvěru většiny Sněmovny. Pro její...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz