Putinova mocenská klika známá pod přezdívkou silovici, tvořená bývalými činiteli KGB, kteří se pružně zorientovali v chaosu po rozkladu Sovětského svazu, ovlivňuje v nezanedbatelných měřítkách bezpečnostní politiku Ruské federace a netají se podezíravostí vůči západním vojenským strukturám, v nichž vidí nebezpečí srovnatelné s dobou před více jak dvaceti lety.

Objektivně, je to právě silovická skupina odmítající rovnoprávný dialog se Západem a spolupráci výměnou za odstranění (před)válečného napětí. Její reakce na americkou „hrozbu“ (na protiraketovou obranu namířenou proti Íránu) jsou více záležitostí ješitnosti a vystupňovaného národovectví než projevem efektivní strategie naplánované s ohledem na zásadní či až osudovou výzvu, jíž ruská bezpečnostní politika čelí z jižních a nikoli západních hranic.

Hlasité úvahy o rozšíření spolupráce ruské administrativy s kubánským castrovským režimem s přesahem do vojenské sféry Rusku na vážnosti nepřidávají. Tyto a další výkřiky potenciální agrese nebudují východní velmoci pověst moudrého a obratného vládce, ale zhrzené a zoufale vztahovačné ženy, která za každou skvrnou na manželově obleku hledá nevěru.

Autor je místopředseda Institutu K.H.Borovského