4.2.2023 | Svátek má Jarmila


RUSKO: Šílená vzpoura mocného deprivanta

2.3.2022

Když ve čtvrtek brzy ráno ruské tanky překročily hranice suverénního státu, pět set milionů Evropanů zatajilo dech. Jako by se ruský medvěd probudil ze zimního spánku, během kterého se mu zdál sen, že Svaz sovětských socialistických republik právě vstává z mrtvých.

Média stále dokola opakovala slova vrchního velitele ruských ozbrojených sil o ukrajinských narkomanech a neonacistech. Nevím, jak jste to vnímali vy, ale ve mně to vyvolávalo neodbytnou představu, že Vladimir Vladimirovič Putin trpí nějakou vážnou psychickou poruchou. Nebylo by divu, na tohle téma existuje hromada odborné literatury. Skvělá je třeba kniha Františka Koukolíka Vzpoura deprivantů. Píše se v ní, že moc odedávna přitahuje duševně nemocné. Takové deprivanty najdeme v managementu nadnárodních firem a taky samozřejmě v politice. Především v té vrcholné.

Ten Sovětský svaz a jeho satelity, to kdysi byla šestina světa, obrovská síla. Američtí prezidenti jednali v Kremlu s generálními tajemníky Sovětského svazu s velkým respektem a chlapi v české hospodě si dávali pozor, když vyprávěli politické vtipy. Protože pomlouvat Sovětský svaz bylo trestné.

Kdeže ty loňské rudé hvězdy jsou! Dnešní Rusko je chudá země, která si potrpí na velká gesta, protože stále ještě nestrávila svůj ústup ze slávy.

Není to poprvé v historii, co se tohle děje. V minulosti se takhle propadla do sklepa bezvýznamnosti třeba starověká velmoc Egypt. Nebo Španělsko s Itálií. Kdysi obrovsky mocné a sebevědomé velmoci, které od středověku určovaly běh dějin, patří dnes svým globálním významem do okresní ligy. Slabé, zadlužené, bez jakéhokoli vlivu na vývoj současné civilizace.

Když jsme si s mou mladší dcerou povídali u večeře, samozřejmě přišla řeč i na válku na Ukrajině. Dcera se orientuje, baví se o tom ve škole i se spolužáky. Nicméně je jasné, že to moc nechápe. Ale to je vlastně v pořádku. Děti válku pochopit nemohou, protože je šílená a absurdní.

Děti předpokládají, že dospělí lidé se chovají dospěle. Mají právo žít v bezpečí, nebo alespoň pod naší ochranou. Až vyrostou, určitě jim dojde, že svět není tak docela bezpečné místo k životu, takže když proti vám stojí někdo se zbraní v ruce, musíte se mu postavit, a nejlépe s ještě lepší zbraní. Nikoli s pusou plnou slov jako někteří političtí reprezentanti, to fakt vůbec nezabírá, to je odstrašující příklad!

Dobře připravovat naše děti a vnoučata se mi zdá strašně důležité. Protože nikdo z nás tu nebude věčně a naši potomci to po nás všechno převezmou. Zdědí dům, účet v bance a taky vztah k Rusku.

Když vás na ulici někdo napadne, máte na vybranou – můžete před agresorem utéct nebo se mu postavit. Jenomže státy nejsou jako lidé, nejsou mobilní a nemají kam utéct, musí bránit svoje hranice. Proto Ukrajina vyhlásila mobilizaci a povolala všechny bojeschopné muže do zbraně. Bude se bránit a nepřestane bojovat. A když prohraje, bude bojovat dál, protože to je hrdá země.