Minulý týden prošla Ukrajinou a Západem téměř bez povšimnutí zpráva o přijetí rozpočtu na příští rok v prvním čtení ve Státní dumě RF.

Možná jí nebyla věnována pozornost proto, že obsah ruského rozpočtu je v rozporu se dvěma nejrozšířenějšími (a zároveň vzájemně se vylučujícími) tezemi v ukrajinském a západním informačním prostoru: „Rusku brzy dojdou peníze na vedení války“ a „Rusko se chystá zaútočit na Evropu a vyhlásit všeobecnou mobilizaci“.

V návrhu rozpočtu RF na příští rok upoutávají pozornost dva klíčové momenty.

První – výdaje a příjmy se zvýšily jen nepatrně. V roce 2025 činily příjmy 38,5 bilionu rublů a výdaje 42,298 bilionu rublů (deficit 3,8 bilionu). V návrhu na rok 2026 to bude odpovídajícím způsobem 40,3 bilionu a 44,07 bilionu (deficit 3,79 bilionu).

Na prakticky stejné úrovni zůstaly i příjmy z ropy a zemního plynu (s přihlédnutím ke snížení jejich plánu v květnu 2025): v letošním roce to je 8,3 bilionu rublů a na příští rok je plánováno 8,9 bilionu (22 % příjmové části rozpočtu).

Druhým bodem je, že vojenské výdaje zůstaly téměř na stejné úrovni. Dokonce se mírně snížily: v roce 2026 se plánují ve výši 12,605 bilionu rublů (asi 137 miliard dolarů), zatímco v roce 2025 tyto výdaje činí 13,5 bilionu rublů (asi 147 miliard dolarů). Je pravda, že se mírně zvýšily výdaje v položce „Národní bezpečnost a činností orgánů činných v trestním řízení“ (z ní se financuje policie, Rosgvardia a speciální služby). V roce 2026 budou činit 4,065 bilionu rublů (44,2 mld. USD), v roce 2025 to bylo 3,5 bilionu (38,0 mld. USD) . Celkově však, jak vidíme, dochází v celém sektoru války a bezpečnosti k mírnému poklesu.

Je zřejmé, že do přijetí v konečném čtení nebo dokonce po něm se koncepce rozpočtových výdajů může ještě změnit, ale v tuto chvíli je právě taková.

Co to znamená?

Skutečnost, že rozpočet zůstal prakticky na úrovni roku 2025, výrazně zvyšuje šance, že bude splněn, a to znamená, že všechny výdaje (včetně vojenských) budou financovány.

Je pravda, že podle různých prognóz bude letošní rozpočet kvůli slabším příjmům z ropy a zemního plynu ve srovnání s plánem nedosažen o 4 až 10 % na straně příjmů.

Ale i s přihlédnutím k tomuto faktoru (tj. pokud příjmy z ropy a zemního plynu v příštím roce nevzrostou) se plnění rozpočtu na příští rok jeví jako realistické, s přihlédnutím ke zvýšení daní a inflaci.

Aby byl plán příjmů rozpočtu radikálně nesplněn, musela by Rusko čelit prudkému jednorázovému poklesu příjmů z ropy a zemního plynu a všech ostatních příjmů. To samozřejmě nelze vyloučit na 100 %, ale dosud sankce a další opatření vyvíjející tlak neměly tak kritický vliv na příjmy rozpočtu.

Absence růstu vojenských výdajů naznačuje, že Rusko neplánuje výrazně posilovat svou armádu. To znamená, že se neplánuje všeobecná mobilizace. Nelze však vyloučit periodické povolávání záložníků, pokud začne vysychat proud smluvních vojáků, aby se doplňovala armáda působící na Ukrajině víceméně současným tempem a udržovala se její početnost (nebo se postupně zvyšovala). A už vůbec v návrhu rozpočtu nejsou vidět náznaky toho, že by Ruská federace připravovala obrovskou armádu k útoku na Evropu. Při takových rozpočtových parametrech je masová mobilizace nebo „povolání milionů záložníků“, o čemž pravidelně píší ukrajinská a západní média, možná pouze v případě, že jim nebudou platit vysoké platy (v současné době se platí 200 tisíc rublů). Nebo se nebude platit vůbec nic. V současné době to však vypadá nepravděpodobně – Kreml dosud používal výhradně finanční pobídky k přilákání vojáků do války. A náhlé zrušení těchto pobídek by mohlo mít vážné důsledky pro vnitřní situaci v Rusku.

Pokud to shrneme – RF ponechala rozpočtové příjmy a výdaje téměř na stejné úrovni. Včetně vojenských výdajů.

To znamená, že s přihlédnutím k zvýšení daní a inflaci bude rozpočet s největší pravděpodobností splněn i za podmínek pokračujícího sankčního tlaku. Aby byl rozpočet neúspěšný, musely by ekonomiku RF postihnout potíže, které by mnohonásobně převyšovaly vše, s čím se potýkala od začátku války.

Rozpočtové ukazatele také znamenají, že RUS nevsází na všeobecnou mobilizaci, a už vůbec ne na rozšíření válečných operací do Evropy, ale na pokračování války na vyčerpání v Ukrajině přibližně v současném formátu, ve kterém se vojenské úsilí bude zvyšovat, pokud vůbec, nikoli na úkor prudkého nárůstu počtu vojáků, ale na úkor zvýšení počtu používaných dronů a robotizovaných systémů, jakož i frekvence raketových a bombových útoků.

Pravděpodobně se stejně jako dříve počítá s tím, že dříve či později pod neustálým tlakem ruské armády a díky taktice „tisíce řezných ran“ ukrajinská fronta zkolabuje kvůli nedostatku lidí a sociálně-ekonomickým problémům v týlu (zejména pokud bude nedostatek vnějšího financování).

Samozřejmě není jisté, že se tento odhad naplní, ale v tuto chvíli je to pravděpodobně právě tak.

A Rusko zatím má peníze na realizaci takové strategie.

Převzato z twitterové platformy Strategické myšlení