V předvečer summitu NATO, který se uskuteční 8. a 9. července ve Varšavě, ruský prezident Vladimir Putin vystoupil s prohlášením, které bylo pochopeno jako jeho snaha o usmíření se Severoatlantickou aliancí.

Využil za tímto účelem svých setkání s čelními státníky Finska a smyslem prohlášení zčásti bylo varování této země před vstupem do NATO, o čemž v Helsinkách mnozí uvažují.

Putinův krok byl většinou západních komentátorů interpretován jako projev znepokojení nad úmyslem západních spojenců umístit v Polsku a pobaltských státech jednotky rychlého nasazení a také zvýšit svou kybernetickou bezpečnost, v poslední době ohroženou kremelskými hackery.

Reakce amerického velvyslance

Na možnou reakci Spojených států na Putinovu nabídku urovnání rusko-atlantické rozepře se Rádio Hlas Ameriky zeptalo Johna Teffta, amerického velvyslance v Moskvě. Zde je část jeho odpovědi:

„Problém je třeba vidět v kontextu a ten spočívá v tom, že NATO pouze reaguje na ruskou agresi proti Ukrajině. Znovu a znovu opakuji všude, že NATO není útočnou, ale obrannou organizací a její povinností je bránit své členy. Bude-li třeba, tak i vojenskou silou, jak si to žádá 5. článek Charty NATO.“

„Vše, co NATO podniká, ať již v rovině oficiálních prohlášení nebo v rovině konkrétních kroků k posílení obranyschopnosti, není nic jiného, než přímá odpověď na obsazení Krymu a rozpoutání války na východě Ukrajiny v roce 2014. Takže na nabídku Putina očekávám zevrubně promyšlenou a rezervovanou odpověď, která ovšem bude doprovázena návrhem na obnovení dialogu s Ruskem. Vždy volíme spolupráci před konfrontací. Právě proto svého času byla vytvořena Rada NATO-Rusko. V rámci tohoto orgánu před několika týdny proběhla řada jednání. Jsme připraveni setkávat se i v budoucnu,“ řekl velvyslanec Tefft.

Business as usual

K Putinovu kroku je třeba na vysvětlenou podotknout, že to nebyla Severoatlantická aliance, ale Moskva, kdo zmrazil činnost Rady NATO-Rusko. Tehdy to bylo vnímáno jako další nepřátelské gesto vůči Západu, jakési potrestání za diplomatickou podporu Ukrajiny. Moskva tím naznačovala, že je připravena k plnoformátovému obnovení studené války a možná, že si vytvářela půdu pro další územní výboje.

Nyní se moskevská propaganda pokouší vydávat odvetná opatření NATO za nepřátelské chování, div ne za přípravu přímé agrese proti Rusku. Za povšimnutí stojí, jak Putin ve svém prohlášení označuje podmínky, za jakých je Rusko ochotno vrátit se k jednacímu stolu. Není tam ani zmínka o ochotě Ruska vrátit Ukrajině obsazená východní území, natož Krym.

De facto ruský prezident navrhuje západním spojencům obnovení spolupráce ve vojenské oblasti jako formu tichého uznání ruských výdobytků podle principu „Business as usual,“ česky bychom řekli: „ Co jsme si, to jsme si, a pojďme se opět kamarádit.“ Sotva mu na to někdo skočí.