Jestli současná situace zase něco potvrzuje, tak to, že Putin absolutně není vůdcovský typ. Lukašenko, jehož území nikdo neokupuje, je v těchto dnech řádově aktivnější než on. Dělá projevy, dokonce v uniformě, vykládá, že pojede na hranice apod. Putin už dva dny nevylezl s ničím. I to vyhlášení protiteroristického režimu v příhraničí oznámil ředitel FSB Alexandr Bortnikov.

Bělousov se snažil volat Austinovi. Gromov připravil komunikační schéma pro média. Kdokoliv z nich je tam patrně aktivnější než on. Putin není žádný Hitler, který si vybudoval politickou kariéru vlastníma rukama a od píky, postavil na nohy stranu, vtiskl jí ideologii, řečnil na mítincích s lidmi, pomalu rostl od hospod po náměstí, vydával noviny, šel za svou politickou činnost sedět…

Úředník

Putin je úředník lehce autistického typu, který nemá žádný vřelý (ani účelově vřelý) vztah k lidem, má rád svůj svět a soukromí. V politice nebyl jeden jediný den, on byl úředník a pak rovnou šéf tajné služby, premiér a prezident, to vše za rok a půl. A k tomu prezidentství ho doslova ukecali. Pak se mu to zalíbilo a vrostl do toho, ale sám o sobě by se nestal ani poslancem na maloměstě, vůbec pro to nemá výbavu. Jeho si vybrali jelcinovci jako svou loutku, která ochrání jejich životy a majetek. Neodhadli, že on se ovládat nenechá, ale jinak jim to víceméně zafungovalo.

Další věc, kterou Putin absolutně neumí, je řízená eskalace. On je svou povahou vyhnívač, neumí komunikovat s lidmi a ještě to pokládá za něco výrazně pod svou úroveň. Kdyby ovládal řízenou eskalaci, mohl získat kus Ukrajiny klidně bez bojů, Američani byli na počátku roku 22 svolní k lecčemu, jen aby zabránili velké válce, o níž si tehdy všichni představovali, že Rusko Ukrajinu hned smázne. Ale ne, on do poslední chvíle nic neříkal, nikomu se se svými plány nesvěřil (přinejmenším nikomu z Evropanů; Macronovi lhal těsně před invazí), a pak najednou mašíroval na Kyjev.

A teď opět, Ukrajinci mu s podporou Západu okupují kus Ruska, jasně že maličký kus, ale je to překročení všech jeho červených čar tak o tisíc kilometrů, po ruských ulicích jezdí německé tanky, desetitisíce lidí se musely evakuovat a on… nic. Ani neburcuje, ani nevyhrožuje, ani neproběhla nějaká velká odplata třeba bombardovací, vlastně chce dělat downplay, tohle už jsme přece zažili, čečenští džihádisti nám okupovali kus Dagestánu, támhle kus Ingušska a kde je jim konec…

Vyhnívač

Já bych to na jeho místě využila třeba k mobilizaci alespoň v příhraničních oblastech, vždyť tohle by byl naprosto legitimní důvod, nikdo by nemohl říct ani ň. (Tady musím pro spravedlnost říct, že Rusové, s nimiž jsem v kontaktu, jsou podobně chladnokrevní. Manželka Jirky Justa se o tom, že je vlastně okupovaná, dozvěděla včera od manžela. Můj kamarád gay a stalinista mi psal, že v Moskvě „nobody gives a fuck“. Jestli je tohle ruský způsob řešení věcí, tak se nedivím, kam jim Napoleon nebo Němci pronikli. Vždycky se tak jako probrali, když už nepřátelé stáli na dostřel Moskvy.)

Vlastně mě dost frustruje, že Putina vůbec nechápu, i když o něm vím asi vše, co se dalo zjistit. Vloni 24. června, tedy v den, kdy Prigožin spustil svůj pochod pomsty, se cca v 18:00 wagnerovci po dohodě s Lukašenkem zastavili a vrátili do táborů. A víte, co udělal Putin? O dvě hodiny později už seděl na jachtě pana Kovalčuka v Petrohradě a pozoroval slavnost Nachové plachty, kterou za svůj život viděl nejmíň padesátkrát (jde o každoroční svátek maturantů a absolventů konající se už asi sto let). Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby Lukašenkovi za pomoc ani nepoděkoval.

A jistě, za dva měsíce Priga nechal zabít.

A proč to vůbec Prigo udělal? No protože s ním Putin několik měsíců nekomunikoval! Vůbec ten jejich spor se Šojguem neřešil, nebral mu telefony a asi si myslel, že se to nějak vyřeší samo.

Ani do sklepa!

To je tak divný člověk. Já bych fakt chtěla vidět jeho psychologický profil. Paradoxní je, že právě on pro Rusy tolik zosobňuje bezpečí, protože já bych s ním nešla ani na otočku do sklepa.