„Skoro 60 % Rusů vnímá Spojené státy jako hrozbu.“ Pod tímto názvem ruský deník Izvestija přinesl 12. května výsledky průzkumu veřejného mínění uskutečněného agenturou Levada-Center.

Jako podtitul noviny využily jiné důležité zjištění průzkumu: „Každý druhý občan Ruska je přesvědčen, že Amerika poškozuje rozvoj naší země.“ Negativní vztah je o to pozoruhodnější, že na světě je jen málo zemí, kterým by Spojené státy v minulosti pomáhaly tak nezištně a v takovém měřítku jako Rusku. V tom jsou Rusové poměrně osamělí ve světě. Podle zjištění sociologické agentury Pew Research jen v 7 ze 43 zkoumaných zemí světa kladný vztah ke Spojeným státům klesá pod úroveň 50 %, zatímco v Rusku pozitivně smýšlí o Americe jen čtvrtina dotazovaných.

Američtí odborníci většinou vidí za jevem těžký komplex méněcennosti. Ve společnosti je aktivně pěstována myšlenka, že Rusko by nikdy neztratilo postavení supervelmoci, nebýt amerických intrik.

Porážka ve studené válce je vydávána za důkaz ponížení, jemuž bylo Rusko podrobeno. Paradoxně čím více vědí Rusové o tom, jak mnoho učinila Amerika pro Sovětský svaz v dobách tzv. landleasu, kdy masivní potravinářská pomoc doslova zachránila Sověty před hladomorem, nebo také v letech 2. světové války, kdy sovětská armáda mohla vzdorovat Němcům jen díky americkým náklaďákům Studebaker nebo tankům Sherman, tím zarputilejší je nenávist.

Na otázku, zda Spojené státy přece jen nechybovaly ve své ruské politice, profesor Michiganské univerzity Vladimír Shlapentokh v rozhovoru pro Rádio Svoboda odpověděl:

„Problém je v tom, že Amerika nikdy neměla nějakou vyhraněnou strategii vůči Rusku.
Je absurdní domnívat se, že by Washington měl Rusku nějak zvlášť nadbíhat ve snaze nedráždit jeho vedení a záměrně vycházet vstříc jeho přáním. Na druhé straně Spojené státy pokládaly za svou povinnost všemožně podporovat demokratické aspirace nových států na území bývalého Sovětského svazu.
Moskvu to jistě štvalo, avšak jinak se Západ chovat neumí. Rozšíření NATO, které Kreml tolik Západu vytýká, bylo především touhou nových postsovětských států, které s Ruskem měly vlastní zkušenosti a jak ukázal čas, tato touha dostat se pod deštník NATO byla oprávněná. Dodnes nemůže Moskva vydýchat skutečnost, že jsou to samostatné státy oprávněné volit si vlastní spojenecké svazky. O tom je celý současný konflikt kolem Ukrajiny.“

Jeden z výsledků průzkumu agentury Levada-Center obzvlášť zaráží: více než 30 % Rusů se obává amerického vojenského vpádu a západní okupace. Přitom většina dotazovaných věří, že v případné válce Rusko zvítězí, a jen 5 % má za to, že bude poraženo.

Američtí experti se domnívají, že celý ten výbuch nenávisti vůči Spojeným státům je výsledkem řízené propagandy, především televizní. Praktický význam tyto emoce nemají. Až Putin nebo někdo, kdo ho nahradí, dospěje k závěru, že je na čase zlepšit vztahy s Amerikou, uměle udržovaná nenávist obyvatelstva zmizí jakoby mávnutím kouzelného proutku.