Ze strany Ruska se ozval hlas nabízející Polsku přerozdělení ukrajinského území.

Tento hlas patří místopředsedovi ruské Státní dumy Vladimiru Žirinovskému, známému nacionalistovi. Pokud by šlo o soukromou iniciativu, dalo by se nad tím mávnout rukou, ale polské ministerstvo obdrželo dopis odeslaný přímo Dumou, tedy oficiálně. Pochybuji, že by se tak stalo bez vědomí prezidenta Putina.

Svědčí o tom i fakt, že nejvyšší ruští představitelé se od dopisu nijak nedistancovali, ani nevydali žádné prohlášení. Naopak, jsou velice závažné indicie, že plán na rozbití Ukrajiny v Kremlu existuje a je ve stavu postupné realizace.

Připoměňme si, že neexistuje důvod označit smlouvu o nedotknutelnosti hranic a záruku územní celistvosti za neplatnou jen proto, že v jedné smluvní straně došlo ke svržení vlády a prezidenta. To je interní záležitostí dotčeného státu a neznamená to automaticky, že by po dvaceti letech trvání byla najednou smlouva neplatná.

Vladimir Putin sbírá politické body. V ruském národě je zakořeněný pocit určité nadřazenosti z dob sedmdesáti let komunistické nadvlády. Velmocenská nátura v Rusech převažuje a stále považují své bývalé státy sdružené v SSSR včetně socialistických satelitů když ne za své území, tak alespoň za svou sféru vlivu, o které mají právo rozhodovat.

Nezapomínejme rovněž, že Vladimir Putin byl důstojníkem KGB, tedy člověk inteligentní, který dokáže využít každý náznak slabosti. Ukrajina je skutečně v oslabené pozici a dokud se neustaví nová vláda, bude tato slabost přetrvávat. Putin se ukazuje svým voličům jako rozhodný a odhodlaný vůdce, který chce obnovit SSSR, byť s jiným názvem.

Z Moskvy zaznívá snad až neuvěřitelná propaganda. Tu historky o statisících uprchlíků před ukrajinskými nacisty, tu o chystané genocidě Rusů ze strany Ukrajinců. Přitom je to právě Moskva, která obsadila vojensky "domobranou" svrchované území patřící Ukrajině.

Právě Rusko zablokovalo ukrajinská vojenská plavidla a nyní je obsazuje, přičemž lodě patřící, jak říká Putin, "bratrskému národu" jednoduše zabavuje, přesněji řečeno krade. Krym je jen první vlaštovkou, jak píší ruská média, prvním územním ziskem po sérii ztrát způsobených rozpadem SSSR.

Zároveň je nutné si uvědomit fakt, že Rusko si dnes v podstatě dělá, co chce. Američané do konfliktu nepůjdou a EU je především žvanírnou, která si to nechce nikde rozházet a prokazuje svou slabost. Již mnohokrát jsem psal, že není možné dělat nějakou společnou zahraniční politiku EU, když každý členský stát má jiné zájmy.

To nutně vede k tomu, že prohlášení EU jsou ve formě cimrmanovského "poslali jsme ostrou prosbu" či dokonce ve stylu pamfletu "svou pravdu nebudeme skrývat" ukrytého v důmyslné skrýši v cestovní holi. To vše hraje Putinovi do karet.

Šéf spojeneckého velení NATO v Evropě, generál Philip Breedlove varuje (a není důvod pochybovat, že by snad neměl přesné informace), že "ruské jednotky na ukrajinské hranici jsou velmi, velmi početné a velmi, velmi připravené".

Existuje pádný důvod, že se ruská armáda připravuje na obsazení východní části Ukrajiny. NATO se obává, že by Rusko mohlo projít až do Podněstří a ukousnout tak nejen velký průmyslový kus Ukrajiny, ale i kus Moldavska (Podněsterská republika byla uznána jen Ruskem).

Obavy potvrzuje i ukrajinský admirál Igor Kabaněnko. Podle něj je u východních hranic Ukrajiny rozmístěn 3. a 20. ruský armádní sbor. "Každý den dostávám informace, že k naší hranici přijíždějí nové jednotky s ofenzivními zbraněmi, tanky, dělostřelectvem a tak dále."

Na krymském letišti Gvardějskoje jsou rozmístěny ruské silné bojové letouny SU-24 s operační vzdáleností tisíc kilometrů. Mám za to, že se Rusko připravuje k mnohem větší invazi než předvedlo v případě Krymu. A do této situace přichází z ruské Dumy onen neslušný návrh Polsku na rozdělení Ukrajiny.

Vladimir Putin je velice nebezpečný člověk. Pečlivě buduje kult osobnosti. Nemazlí se s nikým, kdo mu zkříží cestu. Kremlem (Putinem) placená média šíří propagandu. Opoziční projevy jsou potírány, ačkoliv občas dojde k povolení, aby bylo vidět, že Putin je demokrat, kterým vskutku není.

Jeho plán na Euroasijský svaz není ničím jiným než reinkarnací SSSR. Třeba i za pomoci vojenské síly. Měli bychom si uvědomit, že Ukrajina není zas tak daleko, a tedy nás její osud musí zajímat. Pokud připustíme, aby si Putin dělal s Ukrajinou, co se mu zlíbí, pekelně se nám to vymstí.

Je s podivem, kolik má u nás Putin zastánců. Netvrdím, že převrat na Ukrajině byl kdovíjak čistý a nevinný, ale jde o vnitřní záležitost Ukrajiny. Skutečnost, že Rusko se rozhodlo obnovit své impérium a popřelo svou garanci o územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic Ukrajiny, a především fakt, že Rusko vojensky obsadilo kus ukrajinského území, je alarmující.

Zde se totiž objevuje snaha o přemalování hranic za použití armády a to je něco, co bychom měli odmítnout. Máme své zkušenosti s obsazením našeho území nejprve Němci, pak "dočasně" Rusy. EU není ideální a zasluhuje hodně kritiky, ale buďme rádi, že jsme součástí NATO a že nejsme v první sféře zájmů putinovského Ruska.

Budeme-li přehlížet ruskou agresi vůči Ukrajině, pak se v brzké době setkáme s ruskými agresemi dalšími a většími. Srovnání Putina s Hitlerem je co se týče velmocenských a dobyvačných plánů naprosto na místě. Pokud odněkud hrozí fašismus, pak to není z Kyjeva, ale právě z Moskvy.