Deník New York Times v článku Andrew Kramera s příznačným názvem Po vraždě Němcova strach obchází Ruskem připomíná dva týdny starý rozhovor, který měl politik s šéfredaktorkou časopisu Nová doba Jevgenijí Albatsovou. Připravoval zprávu s názvem Putin a válka – o ruském zasahování na Ukrajině, vzpomíná novinářka.

Měl neblahé tušení, že ho mohou kdykoli zabít, ale přesvědčoval sám sebe a mě, že Putinova vláda nebude chtít vytvářet precedens. Protože, jak říkal, jednou moc v Rusku znovu přejde do jiných rukou a Putinovi pohůnci ze strachu o vlastní život se budou chtít vyhnout nebezpečnému precedentu zavraždění bývalého vysokého politika.

Karen Dawisha z televize CNN v komentáři s názvem Děsivá podobnost připomíná případ Sergeje Kirova zavražděného na rozkaz Stalina. Ten využil jeho vraždy k tomu, aby zahájil čistku ve straně, jíž padli za oběť mnozí Kirovovi stoupenci. Zbavil se tak jednou ranou jak nebezpečného rivala, tak celé vnitrostranické opozice. Autor uzavírá historickou paralelu slovy: „Nabízí se otázka, zdali kremelská věrchuška hodlá pokračovat ve stalinistické cestě dobrovolné izolace a úpadku. Bude se Kreml řídit logikou systému, který sám přivedl k životu? Když vůdce označuje opozici za nepřátele lidu a šíří kolem sebe atmosféru nenávisti vůči všem, kdo se dožadují svobody, pak logickým výsledkem mohou být jen vraždy, nezávisle na tom, kdo mačká spoušť.“

Za pozornost stojí redakční úvodníček v jednom z nejrespektovanějších amerických deníků Wall Street Journal. Není dlouhý, a tak ho ocituji takřka celý:

„V tak zločinném režimu, jakým je Putinovo Rusko, není vyloučeno, že se nikdy nedozvíme, kdo zavraždil Borise Němcova, natož proč to udělal. Letitý vůdce opozice byl vicepremiérem Ruska v dobách Borise Jelcina a možná by dokázal zajistit Rusku lepší budoucnost, kdyby mu byla dána šance.

Místo toho se stal nejodvážnějším zastáncem demokracie a lidských práv, který se s nasazením vlastního života snažil upozornit lhostejný Západ na nebezpečí bratříčkování s pánem Kremlu. Některá z jeho varování se objevila i na těchto stránkách. V březnu roku 2012 spolu s jiným opozičníkem Garri Kasparovem varoval před tzv. resetem s Ruskem prosazovaným prezidentem Obamou a žádal o zavedení tzv. zákona Magnitského, jenž postihoval ruské vysoké úředníky za trvalé porušování lidských práv.

Němcov se nebál jmenovitě kritizovat Putina, když na naší názorové straně napsal, že Putin není legitimním představitelem Ruska, neboť falzifikoval výsledky voleb v roce 2012. Za svou neoblomnou kritiku byl mnohokrát zatčen a uvržen do vězení.

Byl jedním z mála Rusů, který otevřeně podpořil ukrajinské demokratické hnutí. ,Svou podporou Ukrajiny podporujeme především sami sebe,‘ napsal v prosinci roku 2013. Po této vraždě se jméno Borise Němcova zařadilo mezi jména jiných mučedníků a vězňů Putinova režimu: novinářky Anny Politkovské, obhájkyně lidských práv Natalije Estemirovové, opozičního vůdce Alexeje Navalného.

Jednoho dne jejich jména budou v Rusku uctívána, zatímco po Putinovi už dávno pes neštěkne,“ praví se v redakčním úvodníku Wall Street Journal.